Czech - Chapter 13 - Ar-Rad

Alif. Lám. Mím. Rá. Tato jsou znamení Knihy; a co sesláno bylo ti Pánem tvým, jest pravda: však většina lidí (tomu) nevěří

Bůh to jest, jenž vybudoval výsosti nebes bez viditelných (vám) pilířů: pak vystoupil na trůn a podrobil (zákonům) slunce i měsíc: oba sledují běh svůj do lhůty předurčené. Onť řídí všechno a vysvětluje vám znamení svá, abyste pevně uvěřili v setkám s Pánem svým

Onť rozprostřel zemi a vytvořil na ní temena hor a řeky: od každého plodu učinil na ní pohlaví dvé: způsobuje, aby noc zahalovala den: zajisté v tom všem jsou znamení lidu přemýšlivému

A na zemi jedna s druhou sousedí různé části její: zahrady vinné révy a obilí a stromy palmové, (rostoucí) ojediněle, neb v hromadě. Zavlažovány jsou jednou vodou, však některé z nich činíme lepšími druhých k jídlu: zajisté v tom všem znamení jsou lidu chápajícímu

Může-li tě co udiviti, jistě udivitelným jest rčení jejich: „Možno-li jest, abychom — proměněni v prach — stali se stvořením novým?“ To jsou ti, kdož nevěří v Pána svého: řetězy (vrženy) budou na šíje jejich a údělem jim bude oheň pekelný, v němž přebývati budou věčně

Budou tě vyzývati, abys uspíšil zlo raději než dobro, a podobné případy staly se již před tím. Zajisté Pán tvůj nejvýš promíjející jest vůči lidstvu při vší nepravostnosti jejich, však též přísný jest v trestání

Dí t, kdož neuvěřili: „Nebude-li sesláno mu znamení od Pána jeho, (neuvěříme).“ Ale tys pouze varovatelem a každému národu dán jest (jeho) vůdce

Bůh ví o plodech v lůnech veškerého ženského pohlaví a o kolik zúžuje nebo šíří se lůno jejich: všechny věci u něho dle míry jsou

Onť zná věci skryté i zjevné — on Velký Nejvyšší

Stejným jest každý z vás, ať tají řeč svou, anebo mluví otevřeně: ať skrývá se v noci, anebo vychází ven za dne

každý má stále střídající se anděly před sebou a za sebou, kteří střeží jej z rozkazu božího: Bůh zajisté nezmění se vůči lidem, dokud oni sami nezmění podstaty své a když Bůh chce navštíviti lid zlem, nikdo nemůže je odvrátiti, aniž mají vedle Boha jiného ochránce

On to jest, který ukazuje vám blesk pro strach a naději on dává tvořiti se mrakům, deštěm obtěžkaným

A vyvyšuje jej HROM ve chvále jeho, jakož i andělé z bázně před ním: a vysílá šlehy bleskem, jimiž bije, v koho chce, mezitím co oni hádku vedou o (jsoucnosti) Boha; a on mohutným jest v moci své

Jemu jen přísluší vzývání právem a ti, kdož vzývají jiná (božstva) vedle něho, nebudou vyslyšeni v ničem, leda jak onen, jenž vztahuje ruce své v přehršli k vodě, žádaje si, aby dostoupila úst jeho, však nedostoupí jí nikdy: tak i volání nevěřících jen v bludu jest

Před Bohem sklání se (na tvář) cožkoliv na nebi jest i na zemi, ať rádo či nerado: ba i stíny všeho z jitra a s večerem

Rci: „Kdo Pánem jest nebes a země?“ Rci: „Bůh!“ Rci: „A vy že vzali jste si vedle něho zastánce, kteří nemají moci sobě samým prospěti neb uškoditi?“ Rci: „Rovnými-liž jsou si, slepí a vidomí, neb stejnými-liž jsou temnoty a světlo? Budou-liž spolčovati s Bohem božstva, jež by byla tvořila, jako Bůh tvořil, takže tvoření obou zdají se jim býti podobna?“ Rci: „Bůh jedině jest Stvořitelem všeho a on jediný jest, vítězný

On sesílá s nebe vodu i proudí bystřiny svým vyměřenýn tokem a unáší proud s sebou pěnu plující na povrchu. A z toho, co taví lidé za účelem docílení ozdob aneb nástrojů, vylučuje se pěna podobná. Takovýmto způsobem vysvětluje Bůh rozdíl mezi pravdou a nepravdou: pokud se týče pěny, zmizí rychle: a pokud se týče toho, co užitečno jest lidem, zůstane na zemi. Takovýmto způsobem dává Bůh podobenství

Těm, kdož poslechnou výzvu Pána svého, dostane se krásné odměny, však těm, kdož neposlechnou, i kdyby měli vše, co na zemi jest a ještě jednou tolik, nebude lze vykoupiti se tím vším: těmto zlého dostane se súčtování a obydlím jich bude peklo: a špatné bude to místo odpočinku

Zdaž tedy onen, jenž ví, že to, co sesláno ti bylo, jest pravdou, zachová se jako slepý? Toto přec rozmyslí si lidé rozumní

kteří věrně dostávají smlouvě své s Bohem a neporušují úmluvy své

a kteří spojují to, co Bůh nařídil, aby bylo spojeno a bojí se Pána svého a chvějí se bázní před zlým súčtováním

a kteří trpělivi jsou, z touhy po (spatření) tváře boží a zachovávají modlitbu a dávají štědře z toho, čím obdařili jsme je, v tajnosti i veřejně: a odpuzují dobrými skutky špatnosti své: těmto připraven jest příbytek poslední

zahrady Edenu: — vejdou do ní oni a ti, kdož spravedlivými byli z otců jejich a manželek jejich a potomků jejich: a andělé vyjdou jim tam vstříc z každé brány

„Pokoj s vámi“ (řeknou), „za to, že trpělivě jste (vše) přečkali!“ Jak krásný bude tento příbytek poslední

Však ti, kdož porušují smlouvu s Bohem poté, když se jí byli zavázali a přetínají to, co Bůh nakázal, aby spojeno bylo a nepravost páší v zemi: nad těmito bude zlořečení a schystán jest jim děsný dům

Bůh hojně dává dary své, komu chce, anebo odměřuje je. (Lidé) radují se ze života pozemského: však život pozemský, u porovnání s (životem) budoucím, jest pouze (dočasný) požitek

A ti, kdož neuvěřili, praví: „Nebude-li sesláno mu znamení od Pána jeho, (neuvěříme).“ Rci: „Zajisté Bůh zavádí v blud, koho chce, a vede k sobě ty, kdož obracejí se k němu

kdož uvěřili a jichž srdce upokojena jsou ve vzpomnění na Boha. Jakž jinak, než vzpomněním na Boha, upokojena mohou býti srdce

Ty, kdož uvěřili a konali dobré skutky, blaženost očekává a krásné přebývání.“

Tak poslali jsme tě k lidu, před nímž již jiní národové byli zašli, abys předčítal jim, což vnuknuli jsme ti: však oni odpírají víru v Milosrdného. Rci: „Onť Pánem jest mým: není Boha kromě něho: na něho spoléhám a k němu kajícně obracím se.“

I kdyby Koránem mohly v pohyb uvedeny býti hory, nebo rozpoltěna země, nebo dána řeč mrtvým — (neuvěřili by!) Nicméně Bohu přináleží veškerá moc: a snad pochybují věřící o tom, že kdyby Bůh byl chtěl, byl by vedl lidstvo veškeré cestou pravou? A neustane stíhati nevěřící za to, co konali, úder (neštěstí): nebo snese se poblíže domu jejich, dokud nesplní se slib Boha a Bůh zajisté neustoupí od vyplnění slibů svých

Smích tropili si již před tebou (lidé) z proroků: a dlouho poshověl jsem těm, kdož nevěřili: pak ztrestal jsem je. A jak (přísný) byl můj trest

Je očekává trest v životě pozemském a trest jich v životě budoucím bolestnější bude: a nebude nikoho, jenž před Bohem by jich hájil

Toto jest vypodobnění ráje, slíbeného bohabojným: zpod zahrad jeho řeky tekou, plody jejich věčné jsou a stín jejich taktéž: takováto bude (poslední) odměna bohabojným, však (poslední) odměnou nevěřících bude oheň pekelný

Ti, kterým seslali jsme Knihu, radují se z toho, co sesláno ti bylo, však mezi spojenými (kmeny) jsou některé, jež popírají část toho. Rci: „Pouze nakázáno mi bylo, abych uctíval Boha jediného a nedával mu společniků: jej vzývám a k němu navrátím se.“

Takovýmto způsobem seslali jsme ti jej, jako zákon v jazyku arabském: a následoval-li bys choutky jejich poté, když sesláno ti bylo vědění, nebude ti před Bohem ani ochránce, ani obhajovatele

„A poslali jsme již před tebou proroky a dali jsme jim manželky a potomstvo: nebylo pak proroka, jenž by byl přinášel znamení, leda s dovolením božím. Každý věk pak má Knihu svou

Zruší Bůh, co chce, a potvrdí, co chce: u něho nalézá se Kniha prvotní

Ať již dáme ti dočkati se spatření něčeho z toho, co slibujeme jim, anebo vezmeme tě k sobě (před tím) — tobě připadá pouze hlásání, nám pak účtování

Zdaž nevidí, jak vnikáme do země jejich a zmenšujeme hranice její? Bůh vynáší rozsudek a nikomu nelze zvrátiti jej: a on rychlý jest v účtování

Úklady strojili ti, kdož byli před nimi, však Bohu známy jsou úklady veškeré. On ví, co zasluhuje si každá duše a seznají nevěřící, komu poslední připadne obydlí

A říkají ti, kdož neuvěřili: „Nejsi vyslancem Boha.“ Rci: „Bůh postačí mi jako svědek k rozsouzení mezi mnou a vámi, jakož i ti, kdož znalost mají Knihy!“