Czech - Chapter 2 - Al-Baqarah

Alif, Lám, Mím

Tato Kniha — o níž není pochyby — jest vedením pro bohabojné

již věří ve věci neviditelné a zachovávají modlitbu a štědře rozdávají z toho, čímž jsme je obdařili

a pro ty, kteří věří v to, cožkoliv zjeveno bylo tobě a cožkoliv zjeveno bylo před tebou a pevně doufají v život posmrtný

tito zajisté vedeni jsou Pánem svým a jim zajisté dobře se povede

Nevěřícím pak jedno jest, zda napomínáš je, či ne: neuvěří

Zapečetil Bůh srdce a uši jejich a clonou zastřeny jsou zrakové jejich a veliká muka budou jim trestem

A jsou někteří mezi lidem; již dí: „Uvěřili jsme v Boha a v den poslední“ a přece nejsou věřícími

Klamati chtějí Boha a ty, kteří uvěřili, však ve skutečnosti klamou pouze sebe samy, aniž by o tom věděli

Choroba jest v srdcích jejich a rozmnožil Bůh chorobu jejich a bolestný trest očekává je za to, že lhali

A řekne-li se jim: „Nenaplňujte zemi nepravostí,“ řeknou: „Naopak, my ji napravujeme.“

Však právě oni jsou to, kteří ji kazí, ale nejsou si toho vědomi

A řekne-li se jim: „Uvěřte jakož uvěřili druzí,“ odvětí: „Budeme-liž věřiti jako uvěřili pošetilci?“ Však právě oni jsou pošetilci, ale nejsou si toho vědomi

A potkají-li věřící, dí: „Uvěřili jsme,“ však poodejdou-li stranou k zlým duchům svým, řkou: „Držíme s vámi a z těch druhých si jenom tropíme žert.“

Bůh si z nich ztropí žert a ponechá je dlouho bez vodítka blouditi ve svévoli jejích

Oni jsou ti, kteří koupili blud za dobré vedení, však z obchodu toho nepošel jim užitek a nejsou vedeni stezkou pravou

Podobají se v jednání svém tomu. jenž vznítil oheň a když osvětleno jím bylo vše vůkol - odňal jim Bůh oheň a ponechal je v temnotách: nemohou viděti

Hluší, němí a slepí jsou; proto nemohou se obrátiti

Nebo podobni jsou těm, kteří při spatření mraku na obloze, těžkého temnotami a hromem a bleskem, zacpávají prsty uši své před duněním hromu ze strachu před smrtí: ale Bůh ze všech stran obklopuje nevěřící

Málem je oslepuje blesk, však pokud jim svítí, kráčejí v záři jeho a když opět se zatemní, zastavují se. Kdyby Bůh chtěl, mohl by zbaviti je sluchu i zraku jejich, neboť Bůh zajisté jest všemohoucí

Ó lidé, klaňte se Pánu svému, jenž stvořil vás i ty, kteří byli před vámi: bojte se Boha

Onť stvořil vám zemi lůžkem a nebesa krytbou; a seslal s nebe vodu a vodou dal vzrůsti plodům za potravu vám. U vědomí toho nedávejte tudíž Bohu jemu rovných

A jste-li v pochybnostech o zjevení našem služebníku našemu, zkuste přednésti súru podobnou oněm (v této Knize) a předvolejte za svědky své ty, které vedle Boha vzýváte, jste-li pravdomluvnými

Však nesvedete-li toho — a jisto jest, že toho nedokážete — tedy bojte se ohně, jehož potravou jsou lidé a kamení a jenž připraven jest nevěřícím

A oznam radostnou novinu těm, kteří uvěřili a konali dobré skutky, že přichystány jsou pro ně zahrady, pod nimiž řeky tekou; a pokaždé když okusí plodů jejich, aby nasytili se, řeknou: „V pravdě tyto jsou podobny plodům, jež potravou nám byly dříve,“ ale jen podoba plodů daných jim bude stejná. Tam manželky budou míti bez poskvrny a přebývati tam budou věčně

Bůh zajisté neostýchá se vybrati pro podobenství své ať komára, ať předmět vzácnější. Ti, kdož uvěřili, vědí, že jest to pravda přicházející od Pána jejich; nevěřící pak dí: „Co chtěl Bůh objasniti nám tímto podobenstvím?“ Mnoho jich zbloudí jím a mnozí přivedeni jím budou na cestu pravou - ale jen zlí jím zbloudí

Ti, kteří ruší smlouvu dříve učiněnou s Bohem a rozdělují to, co Bůh nařídil, aby bylo spojeno, a páší nepravost na zemi: ti zajisté špatně pochodí

Jak můžete nevěřiti v Boha, který ve vás mrtvé vdechl život; jenž opětně vás nechá zemříti a znovu vám dá obživnouti : pak k němu se navrátíte

Onť stvořil vše, což na zemi jest, pro vás: pak zdvihl se k nebesům a v sedmero nebes je sestavil; onť zajisté jest vševědoucím

Když Pán tvůj řekl k andělům: „Aj, učiním sobě náměstka na zemi,“ odpověděli mu: „Zdaž postavíš tam někoho, jenž naplňovati bude zemi nepravostí a prolévati krev, mezitím, co my pějeme hymny chvály a svatosti tvé?“ I řekl jim: „Vímť zajisté, co vy nevíte.“

A naučil Adama jménům všech věcí: pak ukázal je andělům a řekl: „Nuž zkuste udati mi jména těchto věcí, jste-li pravdomluvnými!“

I řekli: „Chvála budiž tobě! Nevímeť zajisté jiného, než čemu naučil's nás: ty jedině jsi vědoucí, moudrý.“

Řekl Bůh: „Adame, pověz jim jména oněch věcí.“ A když učinil tak Adam, řekl Bůh: „Zdaž neřekl jsem vám, že známy jsou mi věci skryté nebes i země a známo mi, cožkoliv veřejně přiznáváte i co tajíte?“

A když řekli jsme andělům: „Skloňte se úctou před Adamem,“ učinili tak všichni, vyjma Iblíse, jenž se vzepřel a byl pyšným a stal se nevěřícím

A řekli jsme: „Adame, přebývej s manželkou svojí v ráji a pojídejte v hojnosti z něho, kdekoli se vám zlíbí; však nepřibližujte se k tomuto stromu, jinak zhřešíte.“

Však Satan způsobil, že překročili zápověd' tuto a vypuzeni byli z místa, kde se nalézali. I řekli jsme: „Ven s vámi! Navzájem si budete nepřáteli: země útulkem vám bude a zaopatřením dočasným.“

A naučil se Adam od Pána svého slovům vzývání a Pán popřál mu sluchu, neboť on rád popřává sluchu a jest milosrdným

Řekli jsme: „Ven s vámi všemi! Až přijde vám vedení ode mne, kdožkoliv, následovati je bude, tomu netřeba se báti, aniž rmoutiti se

Však ti, kdož neuvěří a lží nazývati budou znamení naše, za příbytek dostanou oheň, v němž dlíti budou věčně.“

Synové Israele, připomeňte si dobrodiní, jež prokázal jsem vám: dodržte smlouvu učiněnou se mnou a dodržím i já smlouvu učiněnou s vámi; ctěte mne

A věřte v to, co zjevil jsem na potvrzení toho, co již máte psáno: nebuďte prvními z nevěřících v má znamení a nekupujte za ně věc malé ceny; mne jedině bojte se

Neodívejte pravdu lží a neskrývejte pravdu, když jest vám známa

A zachovávejte správně modlitbu, plaťte zákonnou daň, a klekejte s těmi, kdož klekají

Zdaž nakazovati budete spravedlnost jiným a sami zapomenete se? Přece čtete Knihu: či nikdy neporozumíte

Zavolejte trpělivost a modlitbu ku pomoci své: zajisté velká jest to povinnost, však nikoliv pro pokorné

kteří pamatují, že jednou setkají se tváří v tvář s Pánem svým a že k němu se navrátí

Synové Israele, připomeňte si dobrodiní, jež prokázal jsem vám: pomněte, že dal jsem vám přednost nade všemi

A bojte se dne, kdy duše nevykoupí duši v ničem, kdy nebude přijmuta od ní přímluva, aniž vzato vyrovnání a nebude jim poskytnuto pomoci

A (pomněte času), kdy vysvobodili jsme vás z rukou lidu Faraonova, který krutě s vámi nakládal; zabíjel syny vaše a šetřil dcery vaše: v tom zajisté byla krutá zkouška od Pána vašeho

A kdy rozdělili jsme moře pro vás a utopili lid Faraonův před zraky vašimi

A kdy činili jsme smlouvu s Mojžíšem po čtyřicet nocí; tehdy postavili jste si tele modlou za nepřítomnosti jeho a prohřešili jste se

Poté nicméně odpustili jsme vám, abyste byli vděčnými

A kdy dali jsme Mojžíšovi Knihu a Rozlišení, abyste byli dobře vedeni

A kdy řekl Mojžíš k lidu svému: „Lide můj, prohřešil jsi se na sobě samém, vzav sobě tele modlou. Pros za odpuštění Stvořitele svého a krví vinníků smyj hřích svůj: tak nalezneš milost u Stvořitele svého a popřeje sluchu prosbě tvé, neboť on rád popřává sluchu kajícím a jest milosrdný.“

A kdy řekli jste: „Mojžíši, neuvěříme ti dokud nespatříme Boha v jasné podobě“ a blesk zasáhl vás, jak jste pohlíželi

Pak vzkřísili jsme vás z mrtvých, abyste byli vděčnými

A dali jsme mračnu vznésti se nad vámi a seslali jsme vám mannu a křepelky — „Jezte z dobrých věcí, kterými jsme vás obdařili.“ Neuškodili tedy nám, nýbrž sobě samým

A kdy řekli jsme: „Vejděte do tohoto města a jezte z něho v hojnosti dle libosti své, však vstupujíce do brány padejte na tvář svou řkouce: ‚Odpuštění!‘ i promineme vám hříchy vaše a rozmnožíme přízeň svou těm, kteří konají dobro.“

Však zlomyslní změnili slovo jim udané za jiné a seslali jsme na ně trest s nebe za zlý skutek jejich

A kdy Mojžíš žádal vody k napojení lidu svého i řekli jsme: „Udeř holí do skály“ a vyvřelo z ní dvanácte pramenů: a každý kmen věděl ihned, který z pramenů určen jest mu k pití. „Jezte a pijte z toho, čímž obdařuje vás Bůh,“ (řekli jsme), „a nedopouštějte se nepravostí a nevázaností na zemi.“

A kdy řekli jste: „Mojžíši, nemůžeme snésti stále stejné potravy: popros za nás u Pána svého, aby dal vzrůsti nám cožkoli plodí země v bylinách a okurkách svých a česneku svém a čočce a cibuli své.“ I řekl: „Zdaž vyměniti chcete lepší za horší? Táhněte zpět do Egypta; tamť naleznete, čeho si žádáte.“ Bídou a nedostatkem stiženi byli a odvrátil se Bůh ve hněvu od nich, protože nevěřili ve znamení boží a nespravedlivě ubíjeli proroky; tak stalo se jim za to, že byli neposlušnými a vzdornými

Zajisté ti, kdož uvěřili a ti, kdož drží se víry židovské, a křesťané a sabejští - vůbec všichni, kdož věří v Boha a v den poslední a činí dobré skutky, naleznou odměnu u Pána svého a jim netřeba se báti, aniž rmoutiti se

A když přijali jsme smlouvu s vámi a pozdvihli horu nad hlavami vašimi, řkouce: „Přijměte s pevným rozhodnutím vše, což uložili jsme vám a chovejte v dobré paměti obsah slov našich, abyste žili v bázni.“

Však poté odvrátili jste se a kdyby Bůh nebyl býval milostivým k vám a slitovným, zajisté špatně byste bývali pochodili

Neboť znám vám byl osud těch z vás, kteří znesvětili den sobotní a k nimž jsme řekli: „Buďte opicemi hnanými.“

A učinili jsme je příkladnou výstrahou současníkům a potomkům jejich a napomenutím bohabojným

A kdy řekl Mojžíš k lidu svému: „Aj, káže vám Bůh, abyste obětovali KRÁVU,“ řekli: „Zdaž tropíš si z nás žert?“ Řekl: „Uchovejž Bůh, abych patřil k nerozumným.“

Řekli: „Popros za nás u Pána svého, aby naznačil nám, jaká má býti.“ Řekl: „Zajisté praví Pán: Kráva ta nemá býti ani starou, ani jalovicí, nýbrž věku prostředního mezi těmito. Učiňte tudíž, což nakázáno jest vám.“

Řekli: „Popros za nás u Pána svého, jaké má býti barvy.“ Řekl: „Zajisté praví Pán: Kráva ta má býti barvy jasně žluté, aby potěšením byla zrakům na ni patřícím.“

Řekli: „Popros za nás u Pána svého, aby naznačil nám přesně, jaká má býti kráva ona, neboť nám zdají se býti krávy stejnými, a zajisté, zlíbí-li se Bohu, ukáže nám tu pravou.“

Řekl: „Zajisté praví Pán: Budiž to kráva neznavená prací polní a zavodňováním rolí, zdravá, bez poskvrny.“ Řekli: „Nyní dal jsi nám pravé označení.“ Obětovali pak krávu, však málem by tak nebyli učinili

A když zabili jste muže a spor vedli mezi sebou proto: a Bůh odhalil, co ukrývali jste

Neboť řekli jsme: „Udeřte mrtvolu částí obětované krávy.“ Tak Bůh křísí mrtvé a ukazuje vám znamení svá, abyste bohdá pochopili

Od těch dob ztvrdla srdce vaše, takže podobna jsou kamení skal: ba tvrdšími se stala, neboť ze skal mnohých vyvírají řeky, jiné opět rozpukávají se a vytéká z nich voda, jiné opět padají bázní boží; a Bůh zajisté není lhostejným k tomu, co konáte

Žádáte si, aby k vůli vám uvěřili Židé? Část jich poslechla slov božích, však poté, když je byli pochopili, překroutili. je, dobře jsouce si toho vědomi

A když potkají věřící, dí: „Uvěřili jsme,“ však když jsou stranou mezi sebou, dí: „Zdaž vyprávěti budete jim, co Bůh zjevil vám, aby použíti toho mohli za důkaz proti vám před Pánem vaším? Nechápete-liž úmyslu jejich?“

Což nevědí, že Bůh ví, co oni tají i co veřejně prohlašují

Mezi nimi. jsou lidé prostí, neznající obsahu Knihy: jedině liché znají pověsti a plni jsou pouhých domněnek

A běda těm, kteří píší Knihu svýma rukama a pak praví: „Toto přichází od Boha,“ aby získali z toho nepatrný výtěžek. Běda jim za to, co psaly ruce jejich a běda jim z toho, co tím vytěžili

Praví: „Nedotkne se nás oheň, vyjma po několik dní.“ Rci: „Učinili jste ohledně toho s Bohem smlouvu, které Bůh neporuší, anebo vyprávíte o Bohu, co nevíte?“

Naopak ti, jichž užitkem jsou jen zlé skutky a obklopeni jsou hříchy svými, těm. údělem bude oheň, v němž přebývati budou věčně

A ti, kteří uvěřili a konali dobré skutky, jim údělem jest ráj a v něm přebývati budou věčně

A když přijali jsme smlouvu synů Israele, řekli jsme: „Vzývejte pouze jednoho Boha a chovejte se laskavě k rodičům, přátelům, sirotkům a chudým; a mluvte přívětivě s lidmi; zachovávejte modlitbu a dávejte povinnou almužnu.“ Poté, až na malý počet, odvrátili jste se a oddálili

A když učinili jsme smlouvu s vámi, abyste neprolévali své vlastní krve a nevypuzovali se navzájem z obydlí svých, tehdy souhlasili jste s tím a sobě samým byli svědky

Nicméně vy jste to byli, kteří poté vraždili se navzájem a vypudili část lidu svého z obydlí jejich a přispěli jste proti nim v zahrnutí jich příkořím a nepřátelstvím: však přijdou-li k vám jako zajatci, vykupujete je. A přece zapovězeno vám bylo, abyste je vyháněli. Či věříte pouze v část Knihy své a část jí zavrhujete? Jakáž pak bude odměna těch, kdož tak činí mezi vámi, ne-li potupa v tomto životě a že v den zmrtvýchvstání zavrženi budou do muk nejtěžších, neboť Bůh není lhostejným k tomu, co konáte

Ti, kdož koupili život pozemský za život budoucí, shledají, že nebudou zlehčena jim muka, aniž bude jim pomoženo

Dali jsme pak Mojžíšovi Knihu a poslali jsme po něm jiné proroky: a dali jsme Ježíšovi, synu Mariinu,. jasné důkazy jeho poslání a posílili jsme jej Duchem Svatým. A pokaždé, když přišel k vám prorok se slovy, jež nebyla vám po chuti zpyšněli jste: některé z proroků nazývali jste lháři a některé jste pobili

A řekli: „Neobřezána'jsou srdce naše.“ Tak jest, a k tomu ještě zlořečil jim Bůh pro nevíru jejich. Jak málo jest těch, kdož věří

A když přišla jim Kniha od Boha, na potvrzení zjevení, která již měli - a ač předtím byli prosili o vítězství nad nevěřícími - nicméně, když přišlo jim to, o čem byli již zpraveni, neuvěřili v Knihu onu: a zlořečení Boha padniž na nevěřící

Za jak bídnou cenu prodali samy sebe tím, že neuvěřili v to, co seslal Bůh, ze závisti nad tím, že Bůh dal zjevení své z milosti tomu ze služebníků svých, jejž vyvolil si! Tím přivedli na sebe od Boha hněv za hněvem, a potupný trest přichystán jest pro nevěřící

A když řekne se jim: „Uvěřte v to, co sesláno bylo Bohem,“ dí: „Věříme v to, co zjeveno bylo nám,“ a nevěří v to, co zjeveno jim bylo později, ač jest to pravda seslaná na potvrzení písem jejich. Rci: „Proč tedy zabili jste proroky boží předešlé, jste-li věřícími?“

Vždyť přece přišel k vám Mojžíš s jasnými důkazy svého posláni: nicméně za zády jeho postavili jste si tele modlou a zhřešili jste

A když přijali jsme smlouvu s vámi a pozdvihli horu nad hlavami vašimi, (řkouce): „Přidržte se pevně toho, co dáváme vám a poslouchejte přikázání naše,“ řekli: „Slyšeli jsme, ale neposlechli jsme.“ Srdce jejich napojena byla uctíváním telete následkem nevíry jejich. Rci: „Hanba tomu, k čemu vede vás víra vaše, skutečně-li věříte!“

Rci: „Máte-li vskutku zajištěné věčné obýváni u Boha, v němž nebude jiných mimo vás, tedy žádejte si smrti, jste-li pravdomluvnými.“

Však nebudou si jí žádati nikdy, následkem díla rukou svých, neboť Bůh zná hříšníky

Věru shledáš je bažící po životě více než ostatní lidé, ba více než modloslužebníci; některý z nich touží kéž žil by tisíc let: však dlouhým životem nezmůže ujíti trestu svému, neboť Bůh vidí skutky jejich

Rci: „Kdo byl by nepřítelem Gabriela?“ Vždyť on to byl, jenž z dovolení božího způsobil, aby seslán byl Korán v srdce tvé, na potvrzení zjevení předešlých a jakožto dobré vedení a radostná novina věřícím

Kdo byl by nepřítelem Boha a jeho andělů a proroků jeho, a Gabriela a Michaela? Bůh zajisté nepřítelem jest nevěřících

Vždyť seslali jsme ti jasná znamení a pouze nepravostní v ně neuvěří

Zdaž pokaždé, když vejdou ve smlouvu, najde se mezi nimi skupina, jež odmítne ji? Ba věru, většina jich nevěří

A když přišel k nim prorok od Boha, potvrzující písma jejich, odvrhla část těch, kterým Kniha dána byla, Knihu boží za záda svá, jakoby jí neznali

A následovali to, co zlí duchové vykládají ohledně vlády Šalamounovy: však Šalamoun nebyl nevěřícím, nýbrž oni zlí duchové; tito učí lid kouzelnictví a tomu, co zjeveno bylo dvěma andělům v Babylóně, Hárútovi a Márútovi. Nicméně tito dva neučili nikoho svému umění, aniž by mu nebyli řekli: „My jsme jen pokušením, pročež nestaň se nevěřícím.“ A od těchto dvou naučili se lidé jak působiti rozbroj mezi mužem a jeho ženou; však oni nikomu tím neškodili, vyjma s dovolením Boha. Tak naučili se lidé tomu, co jim škodilo, nikoli tomu, co jim prospívalo: a věděli, že kdožkoli: získá umění to, ztrácí tím veškerý podíl na životě budoucím. Bídná věru jest cena, za kterou se prodali: kéž by to jen byli věděli

Však kdyby byli uvěřili a báli se Boha, odměna od Boha byla by bývala jistě lepší: kéž by jen byli věděli

Vy, kteříž jste uvěřili, neříkejte: „Ra'iná“, nýbrž rcete: „Unzurná“, a poslechněte: neboť nevěřícím trest bolestný jest přichystán

Neradi vidí nevěřící z těch, jimž dána byla Kniha a z těch, již klaní se mnoha bohům, aby jakékoliv dobro sesláno vám bylo od Pána vašeho: však Bůh zvláště vyznamenává milosrdenstvím svým toho, který se mu zlíbí, a Bůh zajisté velkým jest v milosrdenství svém

Nezrušíme, aniž dáme vymizeti z paměti tvé veršům, kterých bychom nenahradili lepšími, aneb stejnocennými: zdaž nevíš, že Bůh všechno může

Zdaž nevíš, že Bohu přináleží království nebes i země, a že nemáte mimo Boha jiného zástupce aniž ochránce

Či snad chcete vyptávati se proroka svého, jako tázán byl Mojžíš před tím? Však ten, kdo vyměňuje víru za nevíru, jistě zbloudil s cesty rovné

Mnozí z těch, kdož mají Knihu, ze sobecké závisti své rádi by přivedli vás zpět k nevíře poté, když jste byli uvěřili: poté, když jasně vám ukázána byla pravda: odpusťte jim a míjejte je, dokud Bůh neprojeví svého rozhodnutí, neboť zajisté Bůh má moc nade vším

A zachovávejte modlitbu a dávejte povinnou almužnu: a cožkoli dobrého činíte, naleznete u Boha, neboť Bůh vidí skutky vaše

Říkají: „Nevejde do ráje nikdo, vyjma Židů a křesťanů“ - tak si totiž přejí. Rci: „Podejte mi důkaz svůj, jste-li pravdomluvnými.“

Naopak: ti, kdož s odevzdaností obrací tvář svou k Bohu a konají dobro, naleznou odměnu u Pána svého a jim netřeba se báti, aniž rmoutiti se

Židé tvrdí: „křesťané nemají opory,“ a křesťané tvrdí: „Židé nemají opory“, ač jedni i druzí čtou Knihu. Ti pak, kdož ničeho nevědí, mluví podobně. Však Bůh rozsoudí mezi nimi v den zmrtvýchvstání ohledně toho, v čem se rozcházeli

A kdo nespravedlivějším jest toho, jenž zabraňuje, aby prohlašováno bylo jméno boží v svatyních a jenž pracuje ke zpustošení jejich? Tito zajisté mohou jen s bázní vstoupiti do nich: hanba jest údělem jejich na světě tomto a v životě posmrtném velká budou muka jejich

Bohu zajisté patří východ i západ: a kamkoli se obrátíte, stkví se tvář boží. Bůh věru nesmírný jest a vševědoucí

A praví: „Bůh učinil sobě syna.“ Při slávě jeho, nikoliv! Jedině jemu samému patří, cožkoliv jest na nebi i na zemi: vše poslušno jest jej

On Stvořitelem jest nebes i země: když rozhodne o něčem, rce: „Staniž se“ a stane se

A dí ti, kdož ničeho nevědí: „Nepromluví-li k nám Bůh, aneb nepřijde-li nám znamení, (neuvěříme).“ Stejně jako oni mluví, tak mluvili ti, kdož byli před nimi a srdce jejich jsou si podobna navzájem. Jasná pak znamení ukázali jsme těm, kdož mají víru pevnou

Zajisté poslali jsme tě s pravdou, jakožto nositele radostné zvěsti a napomínače: a nebudeš tázán ohledně těch, jichž údělem bude peklo

Ani Židé ani křesťané nebudou souhlasiti s tebou, dokud nebudeš následovati víry jejich. Rci: „V pravdě jedině; vedení boží jest pravým vedením.“ A poddáš-li se přání jejich poté, když přišlo ti vědění, nebude ti Bůh ani zastáncem, ani pomocníkem

Ti, kterým jsme dali Knihu a kteří čtou v ní tak, jak má býti čtena, věří v ni: a ti, kdož nevěří v ni, pochodí věru špatně

Synové Israele, pomněte dobrodiní, kterými zahrnul jsem vás a pomněte, že povýšil jsem vás nade všechny ostatní v světě

A bojte se dne, kdy duše nevykoupí druhé v ničem, kdy nebude přijmuto od ní vyrovnání, aniž prospěje jí přímluva a kdy nebude jí poskytnuto pomoci

A když Pán zkoušel Abrahama slovy a tento vyplnil je, řekl Pán: „Učiním tě představeným lidstva.“ Řekl: „A jak bude s potomstvem mým?“ Řekl Bůh: „Smlouva moje nezahrnuje nepravostné.“

Učinili jsme Dům posvátný bezpečným a pevným útočištěm lidstvu a řekli jsme: „Přijměte místo Abrahamovo za místo modlení:“ a nakázali jsme Abrahamovi a Ismaelovi, aby očistili dům můj pro ty, kdož obcházeti jej budou v průvodu, pro ty, kdož zdržovati se v něm budou ve zbožném rozjímání a pro ty, kdož padati v něm budou na kolena svá a tvář svou

Tehdy řekl Abraham: „Pane můj, učiň tuto zemí bezpečnou a poskytni za výživu plodů těm z lidu jejího, kdož uvěřili v Boha a v den poslední.“ I řekl Pán: „Těm, kdož neuvěřili, na krátko jen poskytnu radosti z toho: pak zapudím je do muk ohně.“ Děsná bude to cesta

A když Abraham s Ismaelem zbudovali základy domu, řekli: „Pane náš, přijmi jej od nás: tyť zajisté jsi slyšící a vědoucí

Pane náš, učiň, abychom odevzdáni byli do vůle tvé a učiň aby potomstvo naše odevzdáno bylo do vůle tvé: a nauč nás posvátným obřadům našim, a popřej sluchu pokání našemu, neboť ty zajisté rád popřáváš sluchu těm, kteří činí pokání, a jsi milosrdný

Pane náš, dej vzejíti proroku z jejich středu, aby předčítal jim znamení tvá a učil je Knize a moudrosti a očišťoval je: ty zajisté mocný jsi a moudrý.“

A kdo bude míti odpor k víře Abrahamově, vyjma toho, jenž pošetilostí naplněn jest? Zajisté vyvolili jsme si jej v tomto světě a ve světě příštím bude mezi spravedlivými

Když Pán jeho řekl mu: „Odevzdej se do vůle mé,“ řekl. „Odevzdal jsem se do vůle Pána světů.“

A víru tu odkázal Abraham dětem svým a taktéž Jakub, řka: „Synové moji, zajisté Bůh vyvolil pro vás víru a proto neumírejte jinak, než odevzdáni do vůle boží.“

Byli jste svědky toho, když Jakub blízek byl smrti a děl k synům svým: „Komu sloužiti budete po smrti mé?“ Řekli: „Sloužiti budeme Bohu tvému a Bohu otců tvých Abrahama a Ismaela a Isáka, Bohu jedinému, a do vůle jeho jsme odevzdáni.“

Pokolení ono zašlo: jemu připadne odměna za činy jeho a vám za činy vaše: vy nebudete tázáni na to, co činili oni

Říkají vám: „Buďte Židy, anebo. křesťany a tak vedeni budete stezkou pravou.“ Rci: „Nikoliv, jsme při víře Abrahamově, jenž byl pravé víry (haníf) a nesloužil mnoha bohům.“

Rcete: „Uvěřili jsme v Boha a v to co nám seslal a v to, co sesláno bylo Abrahamovi a Ismaelovi a Isákovi a Jakubovi a kmenům: a v to, co dáno bylo Mojžíšovi a Ježíšovi a v to, co dáno bylo prorokům Pánem jejich: nečiníme nijakého rozdílu mezi nimi a jsme odevzdáni do vůle Páně.“

A uvěří-li v totéž, co vy, pak nalézati se budou na cestě pravé; však odvrátí-li se od vás, budou v roztržce s vámi: nicméně dostačí ti oproti nim Bůh, neb on zajisté jest slyšící, vševědoucí

Totoť jest křest boží a kdo lépe může křtíti než Bůh? A jemu sloužíme

Rci: „Zdaž hádati se chcete s námi ohledně Boha, jenž stejně jest Pánem naším jako vaším? My jednáme, jak my jednáme, a vy jednáte, jak vy jednáte: my zajisté jsme Bohu upřímně oddáni.“

Řeknete snad, že Abraham, Ismael Isák a Jakub a kmeny (israelské) byli Židy anebo křesťany? Rci: „Kdo ví to lépe, vy anebo Bůh? A kdo prohřešuje se více než ten, jenž zatajuje svědectví dané Bohem? Bůh zajisté není lhostejným k tomu, co konáte.“

Pokolení ono zašlo: jemu připadne odměna za činy jeho a vám za činy vaše: vy nebudete tázáni na to, co činili oni

Řeknou pošetilci mezi lidem: „Co odvrátilo je od jejich qibly; které se přidržovali?“ Rci: „Bohu náleží východ i západ: onť vede, koho chce, ke stezce přímé.“

A tak učinili jsme vás národem středu, abyste byli svědky vůči lidem a aby prorok váš byl svědkem vůči vám. A určili jsme dřívější qiblu jen proto, abychom rozeznali ty, kteří následovati budou proroka od těch, kdož obrátí se k němu zády: byť bylo to velkou nesnází, není jí to pro ty, kdož vedeni jsou Bohem: a Bůh nezanechá bez užitku víru vaši, neboť Bůh dobrotivý jest vůči lidem a slitovný

Viděli jsme obracení tváře tvé všemi směry nebeskými, ale v budoucnu chceme, abys obracel se ke qible, v níž nalezneš zalíbení: obracej tudíž tvář svou směrem modlitebnice posvátné; a kdekolivěk budete se nalézati, obracejte tváře své směrem jejím. Ti, kdož obdrželi Knihu, vědí zajisté, že jest pravdou, přicházející od Pána jejich: a Bůh zajisté není lhostejným k tomu, co konají

I kdybys předvedl těm, kteří obdrželi Knihu, všemožné zázraky, nebudou následovati tvojí qibly: aniž ty následovati budeš jejich qibly. Mezi nimi samými pak jedni následují qibly druhých. A poddal-li by ses přání jejich poté, když přišlo ti vědění, tehdy i ty staneš se nepravostným

Ti, kteří obdrželi Knihu, znají ji stejně dobře jako znají syny své, však část jich skrývá pravdu vědomě

Pravda přichází od Pána tvého: nebudiž tedy jedním z pochybovačných

Každý má končinu na nebesích, ke které obrací se při modlitbě: přidržujte se konání dobra, kdekolivěk jste a Bůh svede vás všechny jednoho dne, neboť Bůh jest všemohoucí

A zkadkoliv vyjdeš, obrať tvář svou směrem k modlitebnici posvátné: totoť zajisté jest pravda, přicházející od Pána tvého a Bůh není lhostejným k tomu, co činíte

A zkadkoliv vyjdeš, obrať tvář svou směrem k modlitebnici posvátné: a kdekolivěk budete, obracejte tváře své směrem k ní, aby lidé nemohli vám ničeho. vytknouti. Pokud se týče nepravostných mezi nimi, těch nebojte se: však bojte se mne, abych dovršil dobrodiní svá nad vámi a abyste vedeni byli cestou pravou

Jakož poslali jsme vám proroka ze středu vašeho, aby četl vám znamení naše, očišťoval vás, učil vás Knize a moudrosti a učil vás tomu, co jste nevěděli

Tedy buďte pamětlivi mne a budu pamětliv vás a čiňte mi díkůvzdání a nebuďte nevěřícími

Vy, kteří jste uvěřili, zavolejte trpělivost a modlitbu ku pomoci své, neboť Bůh zajisté pomáhá trpělivým

Zkoušeti vás budeme poněkud strachem a hladem a ztrátou majetku a životů a plodů zemských: však radostnou hlásiž novinu trpělivým

kteří když postiženi jsou neštěstím, dí: „V pravdě patříme Bohu a k němu se navrátíme.“

Nad těmito požehnání. jest Páně a milosrdenství jeho a tito zajisté vedeni jsou cestou pravou

V pravdě, Safá a Marwa jsou vyvolenými místy Boha: a kdožkoli putuje k Domu posvátnému a navštěvuje místa svatá, nezhřeší když obejde je obě dokola: a kdo z vlastního popudu koná dobro, (bude odměněn): neboť Bůh zajisté jest vděčným, vševědoucím

Ti, kteří zatajují, ať jest to cokoliv, z jasných důkazů a dobrého vedení, námi seslaných poté, když jasně jsme je byli označili lidem v Knize; těm zlořečiti bude Bůh a zlořečiti jim budou zlořečící

Vyjma těch, kteří kajícně obrátí se ke mně a polepší se a poučují druhé: těm popřeji sluchu, neboť rád popřávám sluchu kajícím a jsem milosrdný

Ti pak, kdož neuvěřili a zemřeli v nevíře své, nad těmi zlořečení jest Boha i andělů a lidí všechněch

Zahrnuti jím budou na věky a nebude ulehčeno trápení jejich a Bůh nikdy na ně nepohlédne

Bůh váš jest jediný Bůh: není Boha mimo něho, milosrdného, slitovného

Zajisté ve stvoření nebes a země a ve střídání noci se dnem a v korábech přeplouvajících moře s tím, což užitečno jest lidem: a ve vodách, jež sesílá Bůh s nebe a jimiž obživuje zmrtvělou zemi; a po ní pak rozptyluje živočichy všeho druhu: a v přeměně větrů a v oblacích určených ke službě mezi nebem a zemí: v tomť jistá jsou znamení těm, kdož dovedou porozuměti

Jsou pak mezi lidmi někteří, kdož staví si vedle Boha jemu rovné a milují je stejnou láskou jako Boha: však ti, kdož uvěřili, milují Boha nade všecko. Ale uvidí nepravostní, až shlédnou trest svůj, že veškerá moc jest pouze u Boha a že Bůh věru přísným jest v trestání

A když odděleni budou vůdci od stoupenců svých poté, když shlédnou trest, a přetnuta budou veškerá pojítka mezi nimi

řeknou stoupenci jejich: „Kéž vrátiti bychom se mohli (na zemi): tu oddělili bychom se od nich, jako oni nyní oddělili se od nás.“ Takovým způsobem ukáže jim Bůh skutky jejich a marnost jejich: nikdy nevyjdou z ohně (věčného)

Ó lidé! Požívejte ze všeho, což dobrého jest a dovoleného na zemi a nenásledujte šlépějí Satana, neboť on jest zjevným nepřítelem vaším

On podněcuje vás pouze ke zlu a špatnostem a k tomu, abyste říkali o Bohu to, co nevíte

A když řekne se jim: „Následujte to, co Bůh zjevil,“ řeknou: „Nikoliv, následujeme to, nač zvykli jsme si od otců svých, ač otcové jejich ničemu nerozuměli, aniž vedeni byli cestou pravou.“

Nevěřící podobají se tomu; jenž volá na tvora, který slyší jen když se naň křičí a hlasitě volá: hluší, němi, a slepí jsou a neporozumí

Vy; kteří jste uvěřili, pojídejte z dobrých věcí, kterých jsme vám poskytli potravou a děkujte Bohu, jste-li jeho služebníky

Jedině zapovězeno jest vám pojídati mršiny a krve a masa vepřového a všeho, nad čímž voláno bylo jiné jméno než boží. Však kdo donucen byl by k tomu potřebou, nikoli zvůlí a neposlušností, nebude vinen: neboť Bůh velkým jest v odpouštění, slitovným

Ti, kdož zatajují něco z toho, co Bůh zjevil v Knize, a vyměňují to za věc ceny nepatrné, pouze ohněm krmí břicha svá a nepromluví na ně Bůh v den zmrtvýchvstání a neočistí je, a trest bolestný jest pro ně připraven

Tito jsou to, kteří koupili zbloudění za dobré vedení a trest za odpuštění: jak dlouho vytrvati jim bude v ohni

Tak stane se jim proto, že Bůh seslal Knihu pravdivou a ti, kdož rozcházejí se v tomto mínění o Knize boží, daleko odtrhli se od pravdy

Není zbožnosti v tom, když obracíte tváře své směrem k východu anebo k západu: však ten jest zbožným, kdo uvěřil v Boha a v den poslední,,a v anděly, a v Knihu, a v proroky: a ten, kdo z lásky k Bohu dává z majetku svého příbuzným a sirotkům a chudým a poutníkům a prosícím a na výkupné zajatců: a ten, kdo zachovává modlitbu a dává povinnou almužnu: a ti, kdož dodržují smlouvu svou, když v ni byli vešli, a kdož trpěliví jsou v protivenství a v nesnázích a v dobách zlých. Tito jsou spravedlivými a tito jsou, kdož se bojí Boha

Vy, kteří jste uvěřili! Předepsán jest vám zákon odvety za vraždu: muž svobodný za muže svobodného, otrok za otroka, žena za ženu. S tím, jemuž sleveno bylo něco s trestu bratrem jeho, má býti zacházeno laskavě: on pak odplatiti má se štědře. Totoť jest polehčením od Pána vašeho a milosrdenstvím: však toho, jenž poté dopustí se odvety, trest bolestný očekává

V tomto zákoně odvety jest ochrana života vašeho pro vás, kdož rozumní jste. Tak snad báti budete se Boha

Předepsáno jest vám, aby kdožkoli, jenž blízek jest smrti a zanechává majetek, učinil štědrý odkaz svým rodičům a příbuzným: totoť povinností jest pro bohabojné

Však ten, kdo mění poslední vůli poté, když byl vyslechl ji od umírajícího, dopouští se tím nespravedlnosti, jež spadá na ty, kteří ji změnili: Bůh zajisté vše slyší a ví

A ten, kdož obávaje se, že odkazující buď zmýlil se, nebo byl nespravedlivým, učiní vyrovnání mezi dědici, nebude míti viny: Bůh zajisté velkým jest v odpouštění a slitovným

Vy, kteří jste uvěřili! Předepsán jest vám půst, jakož předepsán byl předkům vašim, abyste báli se Boha

Jen po určitý počet dní. A bude-li kdo z vás nemocen, nebo na cestě, bude postiti se stejný počet dní později: a kdo může snésti půst, (však nedodrží jej), ten za pokání dejž najísti chudému. A kdo z vlastního popudu koná dílo dobré, k dobru bude mu počítáno: a budete-li se postiti, bude to k dobru vašemu, uvědomíte-li si to

V měsíci Ramadánu, v němž seslán byl Korán, aby dobrým vedením byl lidem, vysvětlením tohoto vedení a rozlišením, jakmile jeden každý z vás se octne v tomto měsíci, postiž se v něm. Kdož by byl nemocen neb na cestě, postiž se stejný počet dní později. Bůh chce, aby vám to bylo snadným, nikoli obtížným, a chce, abyste jen dovršili předepsaný počet dní a chválili Boha za vedení jeho a byli mu vděčnými

A když tázati se tě budou služebníci moji na mne, budu jim blízek: vyslyším volání vzývajícího mne, bude-li volati ke mně: však nechť poslouchají mne a věří ve mne, aby šli správnou cestou

Dovoleno jest vám, abyste přiblížili se v noci postní k ženám svým: ony jsou oděvem vaším a vy oděvem jejich. Bůh věděl dobře, že prohřešujete se v tom proti sobě samým, pročež popřává sluchu pokání vašemu a odpouští vám. Pročež vejděte k nim plni žádosti po tom, co Bůh uložil vám, abyste činili: jezte pak a pijte dokud nebudete moci rozeznati bílou nit od černé v ranní zoře. Od oné chvíle zachovávejte přísně půst až do noci a nevcházejte k ženám svým: raději pobývejte v modlitebnici ve zbožném rozjímání. Tyto jsou meze určené Bohem: pročež nepřibližujte se k nim. Takovým způsobem ukazuje Bůh jasně znamení svá lidem, aby báli se jej

Nemrhejte jměním svým mezi sebou za věci liché, aniž dávejte z nich soudcům, abyste promrhati mohli část jmění druhých nespravedlivě, jsouce si toho vědomi

Budou dotazovati se tě na období nového měsíce. Rci: ,,Tato jsou určena jakožto měřítka času prospěšná lidem a pro stanovení poutí do Mekky. Neníť pak zbožnosti v tom, že vracíte se do domů svých ze zadu, však zbožnost spočívá v bázni boží. Pročež vcházejte předními dveřmi do domů svých a bojte se Boha, aby se vám dobře vedlo

A bojujte na stezce Páně proti těm, kteří bojují proti vám: však nečiňte jim bezpráví (útočíce na ně předem), neboť Bůh nemiluje těch, kdož tak činí

A zabte je kdekoliv je najdete a vypuďte je zkadkoliv oni vypudili vás, neboť pokušení modloslužby horší jest vraždění: však nebojujte s nimi u mešity posvátné leda tehdy, kdyby vás v ní napadli. Napadnou-li vás, tedy zabte je: taková jest odměna nevěřících

Však přestanou-li, pak věru Bůh velkým jest v odpouštění, slitovným

A bojujte proti nim, dokud nepřestane pokušení modloslužby a nepřevládne náboženství (jediného); Boha: však přestanou-li, konec budiž nepřátelství, vyjma oproti nepravostným

Měsíc posvátný a místa posvátná jsou pod ochranou zákona odvety. A kdožkoli nepřátelsky napadne vás, napadněte i vy jej stejně nepřátelsky: a bojte se Boha a věztež, že Bůh jest s bohabojnými

Dávejte štědře pro účel boží a nevrhejte se vlastníma rukama ve zkázu. Čiňte dobro, neboť Bůh miluje ty, kdož dobro konají

Konejte pouť a návštěvu (svatyně boží) z lásky k Bohu: a bylo-li vám v tom zabráněno obklíčením, pošlete nějaký dar, který nejsnáze projde. A neholte hlav svých. dokud dar váš nedošel místa určení svého. Kdož by pak byl z vás nemocen, nebo měl bolest v hlavě, nahradiž tuto povinnost postem, neb almužnou, neb darem. A když jste bezpečni, ten, kdo spokojí se s návštěvou a ponechá pouť na pozdější dobu, obětujž dar, který shledá nejpříležitějším. Komu to nebude možno, nechť postí se po tři dny během pouti a sedm dní po návratu vašem: tedy celkem deset dní. Toto uloženo jest tomu, jehož rodina nebyla přítomna v mešitě posvátné. Bojte se Boha a věztež, že Bůh věru přísným jest v trestání

Pouť konána budiž v měsících vám známých. Kdožkoli vezme na se pouť do Mekky v těchto měsících, zdržujž se ženy, přestoupení příkazu a hádek po dobu pouti: cožkoliv dobrého pak učiníte, bude známo Bohu. A zaopatřte se na cestu: však nejlepším zaopatřením jest bázeň boží. Pročež. bojte se mne vy, kdož jste rozumní

Není prohřešením, žádáte-li si milosti od Pána svého: a když sestupovati budete v průvodu od `Arafátu, rozpomeňte se na Boha poblíže místa posvátného: připomeňte si, jak uvedl na stezku pravou vás, kteříž před tím byli jste mezi bloudícími

Pak postupujte rychle v průvodu, kudy jdou druzí, a proste Boha za odpuštění, neboť Bůh velkým jest v odpouštění, slitovným

Když pak skončili jste obřady své posvátné, vzpomeňte Boha jakož vzpomínáte otců svých, ba ještě mocněji. Jsou mezi lidem někteří, již dí: „Pane náš, dej nám (podíl náš) v tomto světě:“ tito věru nebudou míti podílu ve světě budoucím

A jsou mezi nimi někteří, již dí: „Pane náš; dej nám dobrý úděl na světě tomto i ve světě budoucím a ochraň nás před trápením ohně věčného.“

Tito zajisté obdrží takový úděl , jakého si zasloužili, neboť Bůh věru rychlým jest v účtování

Pomněte Boha během určeného počtu dní: a přispíší-li si kdo o dva dny, nebo opozdí-li se o dva dny, nebude mu to počítáno za vinu, bojí-li se Boha. Tedy bojte se Boha a věztež, že u něho budete shromážděni

Jest mezi lidem jeden, který souhlasí s tvojí řečí ohledně života pozemského a volá Boha za svědka toho, co jest v srdci jeho: však jest tvým nejhorším odpůrcem

A sotva, že obrátí se k tobě zády, jde od jednoho konce země ke druhému, aby plnil ji rozbrojem a ničil role i stáda: Bůh pak zajisté nemiluje rozbrojů

A řekne-li se mu: „Boj se Boha,“ zmocní se jej hříšná pýcha: však on s dostatek pocítí peklo a špatné to bude lůžko

Jest opět jiný mezi lidem, jenž prodá i sebe sama z touhy, aby zalíbil se Bohu: a Bůh zajisté milostivým jest vůči služebníkům svým

Vy, kteří jste uvěřili, vejděte všichni plně do pravé víry a nenásledujte stop Satana, neboť on jest zjevným nepřítelem vaším

Však dopustíte-li se poklesku poté, když zjevena vám byla jasná znamení, vězte; že Bůh jest mocný a moudrý

Zdaž jiného co mohou očekávati, než že přijde na ně Bůh v temnotách mračen a andělé a naplněn bude rozsudek? Neboť k Bohu navracejí se všechny věci

Taž se synů Israele, kolik jasných znamení jsme jim dali? Však pozmění-li kdo milost boží poté, když dána mu byla, sezná, že Bůh věru přísným jest v trestání

Nevěřícím líbí se tento život pozemský a vysmívají se těm, kteří uvěřili: ti, kdož bojí se Boha, budou povýšeni nad ně v den zmrtvýchvstání, neboť Bůh obdaruje ty, které chce, beze všeho počtu

Lidstvo bylo jedním národem: a poslal Bůh proroky, jako posly radostných zvěstí a varovatele a seslal s nimi Knihu plnou pravdy, aby rozsuzovala mezi lidmi ohledně toho, v čemž se rozcházeli: však nikdo neměl odlišného mínění vyjma těch, jimž dána byla Kniha, i poté, když dány byly jim jasné důkazy, a to jen ze vzájemné žárlivosti. A přivedl Bůh ty, kteří uvěřili, ku pravdě o tom, v čem z dovolení jeho se rozcházeli: a Bůh vede, koho chce, ke stezce přímé

Zdaž domníváte se, že vejdete v ráj, aniž byste byli zakusili toho, co zakusili ti, kteří zašli před vámi? Dotkly se jich nesnáze a protivenství a tak zmítáni jimi byli, že konečně řekl prorok a ti, kteří uvěřili s ním: „Kdy přijde nám pomoc boží?“ - Což není pomoc boží blízka

Budou dotazovati se tě ohledně rozdávání almužny. Rci: „Cožkoliv dobrého rozdáno vámi bude, nechť připadne rodičům, příbuzným, sirotkům a chudým a pocestným: a zajisté Bůh ví o každém dobru, které vykonáte.“

Předepsáno jest vám válčení, avšak vy cítíte k němu odpor: možná, že cítíte odpor k něčemu, co jest vám ve prospěch, a možná, že máte rádi něco, co jest vám ke škodě. A Bůh ví to, však vy toho nevíte

Dotazovati se tě budou ohledně válčení v měsíci posvátném. Rci: „Válčení v něm jest velkým hříchem: však odpuzování od stezky Páně, nevíra v Boha a v modlitebnici posvátnou, vyhánění z ní lidu v ní dlícího, větším jest u Boha hříchem, a pokušení modloslužby horším jest vraždění. Nevěřící neustanou ve válčení proti vám, dokud neodvrátí vás od víry vaší, bude-li jim to možno: a kdožkoli z vás odvrátí se od víry své a zemře jako nevěrec, těch konání marná budou v životě tomto i budoucím: údělem těchto bude oheň, v němž přebývati budou věčně

Však ti, kdo uvěřili a opustili vlast svou a bojují na stezce boží, mohou doufati v milosrdenství boží: a Bůh zajisté velkým jest v odpouštění, slitovným.“

Dotazovati se tě budou ohledně vína a hry hazardní. Rci: „V těchto obou (věcech) jest zlo i užitek lidstvu zároveň: však zlo z nich pochodící větším jest užitku.“ A tázati se tě budou ohledně toho, co mají rozdávati jako almužnu. Rci: „Přebytek.“ Takovým způsobem objasňuje vám Bůh znamení svá, abyste přemýšleli

o tomto světě a o budoucím. Budou dotazovati se tě ohledně sirotků. Rci: „Spravedlivé zacházení s nimi jest dobrým skutkem: a máte-li co činiti s nimi, jednejte s nimi, jako s bratry. Bůh dobře rozpoznává toho, jenž zle jedná od toho, jenž spravedlivě jedná: a kdyby Bůh chtěl, mohl by uvésti vás v nesnáz: neboť zajisté Bůh jest mocným a moudrým.“

A nežeňte se a modloslužebnicemi, dokud neuvěřily: otrokyně věřící jest lepší modloslužebnice, i když tato se vám více líbí. A nedávejte dcer svých za manželky modloslužebníkům, dokud neuvěřili: neboť otrok věřící lepší jest modloslužebníka, i kdyby tento více se vám líbil. Oni zvou vás do ohně věčného: však Bůh zve vás do ráje a k odpuštění z vůle své a jasně označuje znamení svá lidu, aby jich byli pamětlivi

A dotazovati se tě budou na menstruace žen. Rci: „Tyto jsou poruchou.“ Protož vzdalujte se žen svých po ono období a nepřibližujte se k nim, dokud nejsou očištěny. Když pak jsou očištěny, vcházejte k nim z oné strany, ze které nakázal vám Bůh. Bůh zajisté miluje kající a miluje ty, kdož snaží se býti čistými

Ženy vaše jsou polem vaším: tudíž vcházejte na pole své zkadkoli se vám zlíbí, však před tím učiňte něco ve prospěch duší svých: a bojte se Boha a vězte, že setkáte se s ním. Zvěstuj radostnou tuto novinu věřícím

A neberte Boha za svědka přísahy své, že budete ctnostnými, že báti budete se Boha a že šířiti budete dobrou shodu mezi lidmi: neboť Bůh zajisté vše slyší a ví

Bůh nebude trestati vás za pochybení v přísaze vaší, ale trestati vás bude za to, co zasloužila si srdce vaše. Bůh zajisté velkým jest v odpouštění, slitovným

Těm, kdož vzdáliti se chtějí žen svých, určena jest lhůta čtyř měsíců: a když změní úmysl svůj, Bůh zajisté velkým jest v odpouštění, slitovným

Však rozhodli-li se zapuditi svoji ženu, Bůh zajisté vše slyší a ví

A zapuzené ženy nechť pozorují samy sebe po tři svá měsíční období: neníť dovoleno jim, aby skrývaly to, co Bůh stvořil v lůnech jejich, věří-li v Boha a v den poslední. A jest spravedlivějším, když manželé jejich vezmou je v tomto stavu k sobě zpět, jsou-li svolni činiti, což spravedlivo jest. A ony pak mají se chovati k manželům svým stejně, jak oni zachovali se k nim, spravedlivě: však mužové jsou o stupeň výše nad ženami. Bůh zajisté jest mocným a moudrým

Zapuzení může státi se dvakráte: podržíte-li si ženu svou, chovejte se k ní spravedlivě; vypovíte-li ji, tedy učiňte tak laskavě. A není dovoleno vám, abyste si podrželi něco z toho, co darovali jste jim, leda že báli byste se oba, že nebude vám lze dodržeti mezí určených Bohem. Však obáváte-li se, že nebude vám oběma lze dodržeti mezí určených Bohem, nepojde žádnému z obou manželů viny z toho, co žena by dala za sebe výkupným. Tyto jsou meze zákona daného Bohem; pročež nepřestuptež jich, neboť kdožkoli přestoupí meze zákonů daných Bohem, jest nepravostným

Zapudil-li by pak muž ženu svou po třetí, není dovoleno mu vzíti ji zpět, dokud nebyla se provdala za jiného muže: a když tento ji byl od sebe vypověděl, nepojde žádnému z obou viny z toho, když vrátí se k sobě, domnívají-li se, že budou s to dodržeti meze zákona božího. Tyto jsou meze zákona božího a Bůh jasně označuje je těm, kdož dovedou chápati

Když zapudili jste ženu a přišel čas, kdy má odejíti od vás, buď podržte ji velkomyslně, aneb propusťte ji velkomyslně: však nezadržujte ji násilím, abyste jí učinili příkoří. Učinil-li by kdo tak, činí násilí sobě samému. Nepovažujte znamení boží za žert, ale pamětlivi buďte dobrodiní, jež Bůh prokázal vám, a Knihy a moudrosti, jež seslal vám, aby vás jimi varoval. A bojte se Boha a vězte, že Bůh o všem ví

Když zapudili jste ženu a přišel čas, kdy má odejíti od vás, nezabraňujte jim, aby provdaly se za své muže, dohodli-li se mezi sebou správně. Tímto napomenut budiž kdožkoli z vás věří v Boha a i- den poslední: takto jednati jest nejctnostnějším a nejpřístojnějším pro vás. Bůh ví, však vy nevíte

Matky rozvedené kojiti budou dítky své plné dva roky, přeje-li si otec, aby dovršeno bylo kojení. Otci pak dítka přístojí starati se o potravu a oděv matky způsobem spravedlivým. Nikdo nechť není přetížen nad síly své: matka nechť není zkrácena pro dítko své, aniž otec zkrácen pro dítko své. A stejné závazky připadnou otcovu dědici. Však shodnou-li se oba rodičové po vzájemném souhlasu a poradě na odstavení dítka, nebude jim to počítáno za vinu: a shodnete-li se vzíti pro dítko kojnou. nebude vám to rovněž počítáno za vinu, zaplatíte-li kojné, co jste jí slíbili, spravedlivě. A bojte se Boha a vězte, že Bůh vidí všechny skutky vaše

Zanechají-li ti, kdož zemrou z vás, ženy, tyto nechť pozorují stav svůj po čtyři měsíce a deset dní. A potom, když vypršela tato lhůta jejich, nebudete míti viny za to, jakým způsobem naloží samy s sebou počestně. Bůh zajisté zpraven jest o tom, co konáte

A nebudete míti viny, učiníte-li nabídnutí k sňatku oněm ženám aneb budete-li chovati. v nitru svém podobný úmysl. Bůh ví, že na ně budete mysliti, však nečiňte jim slibu v tajnosti a mluvte s nimi pouze počestně. A nevcházejte ve svazek manželský dokud nevypršela předepsaná lhůta: a vězte, že Bohu známo jest vše. co jest v nitru vašem; mějte se na pozoru před ním a vězte, že Bůh jest velkým v odpouštění a laskavým

Nebudete míti viny; zapudíte-li ženy, jichž jste se nebyli dotkli, aniž byli určili jim věno. Zaopatřte je vším potřebným: bohatý dle prostředků svých a chudý dle prostředků svých, spravedlivě, jakž závazno jest pro ty, kdož činí právě

Zapudíte-li ženy dříve než jste se byli jich dotkli, však kterým jste již byli určili věno, bude patřiti jim polovina z určeného věna, nezřeknou-li se jí ony, aneb nezřekne-li se jí ten, v jehož rukou spočívá dotyčný svazek manželský. Zřeknou-li se jí, bude to bližší bohabojnosti. A nezapomeňte jednati velkomyslně ve svých vzájemných stycích, neboť Bůh zajisté dobře vidí skutky vaše

Zachovávejte bedlivě modlitby a modlitbu prostřední a povstávejte k modlitbě, prodchnouti oddaností k Bohu

A obáváte-li se nějakého nebezpečí, tedy modlete se v chůzi, neb na koni: však jste-li v bezpečí, pomněte ve vzývání svém Boha za to, že naučil vás tomu, co jste nevěděli

Ti z vás, kdož zemrou, a zanechají po sobě ženy, odkáží jim zaopatření na dobu jednoho roku, bez přinucení opustiti jejich dům. Však opustí-li jej samy, nebude vám viny za způsob, jakým rozhodnou o sobě samých počestně. A Bůh mocný jest a moudrý

Zapuzeným určeno budiž spravedlivé zaopatření, jakž závazno jest pro bohabojné

Takto jasně označuje vám Bůh znamení svá, abyste rozumně jednali

Zdaž neviděls těch, kteří opustili obydlí svá — a na tisíce jich bylo — ze strachu před smrtí? A řekl k nim Bůh: „Zemřete!“, a pak vzkřísil je opět Bůh, neboť Bůh jest nejvýš milostivým k lidem: však většina jich nevzdává mu za to díků

A bojujte na stezce Páně a vězte, že Bůh všechno slyší a ví

Kdo medle učiní dobrou půjčku Bohu? Tomu mnohonásobně odplatí Bůh, neboť ruka jeho jest zavřena neb otevřena: a k němu se navrátíte

Zdaž nevzpomínáš shromáždění synů Israele po smrti Mojžíšově, když řekli jednomu z proroků svých: „Vzbuď krále mezi námi a bojovati budeme na stezce boží.“ I řekl: „Nemohlo-liž by se státi, že byste odepřeli bojovati, kdyby válčení bylo vám přikázáno?“ Řekli: „Což jiného zbývá nám než bojovati na stezce boží, nám, kteří vyhnáni jsme byli, spolu s dětmi svými, z obydlí svých?“ Však poté, když přikázáno jim bylo válčení, couvli, až na malý počet jich: však Bůh dobře zná nepravostné

A řekl jim prorok jejich: „Bůh postavil vám Saula za krále.“ Řekli: „Jakž měl by tento panovati nám, když my větší máme způsobilost k panování, než on, aniž oplývá majetkem?“ Řekl: „Bůh vyvolil ho k panování nad vámi a rozhojnil sílu jeho ve vědění a postavě tělesné: a Bůh dává panství své tomu, komu chce. Bůh zajisté nesmírný jest v moci své a vševědoucí.“

I řekl jim prorok jejich: „Na znamení království jeho poslána vám bude schránka úmluvy: v ní záruka bezpečí bude od Pána. vašeho a ostatky toho, co zanechal po sobě rod Mojžíšův a rod Áronův; a andělé ponesou ji. V tom zajisté znamení bude vám, jste-li věřícími.“

A když Saul vytáhl s vojsky svými, řekl: „Bůh zkoušeti vás bude u řeky. Ten, jenž napije se z ní, není jedním z mých: však ten, jenž neokusí z ní — vyjma napití se z dlaně - ten bude jedním, z mých.“ A napili se z ní všichni, vyjma malého počtu jich. A když přešel Saul a ti, kdož uvěřili s ním, řeku, řekli ostatní: „Nemáme dnes síly k boji s Goliášem a vojsky jeho.“ Však ti, kteří přesvědčeni byli o jistotě setkání svého s Bohem, řekli: „Kolikráte již malý hlouček porazil velké voje z dopuštění božího! Bůh zajisté jest s těmi, kdož trpělivě vyčkávají.“