Czech - Chapter 26 - Ash-Shuara

Tá. Sín. Mím

Tato jsou znamení Knihy zjevné

ty snad soužíš se proto, že nechtějí uvěřiti

Kdybychom chtěli, seslali bychom jim s nebe znamení, před nímž sklonily by se šíje jejich v ponížení

však není nového napomenutí, přišedšího jim od Milosrdného, aniž by se od něho neodvraceli

A lží nazvali je, však dojde je zpráva o tom, z čeho si byli žert tropili

Což nepohlédli na zemi — kolika na ní dali jsme vzrůsti druhům rostlin vzácných

Zajisté v tom jest znamení: však většina jich nevěří

A dojista Pán tvůj mocný jest, slitovný

(Pomni), když zavolal Pán tvůj Mojžíše: „Jdi k lidu nepravostnému

lidu Faraonovu, Což nebudou báti se mne?“

Řekl (Mojžíš): Pane můj, bojím se, že lhářem nazvou mne

A stísněna jest hruď, má a není volný jazyk můj: pročež pošli pro Árona

Mají proti mně obvinění a bojím se, aby mne nezabili.“

Řekl (Bůh): „Nikoliv. Jděte oba se znameními našimi: my s vámi budeme, naslouchajíce

A jděte k Faraonovi a rcete: „Myt zajisté posly jsme Pána veškerenstva

i vyšli s námi syny Israele.“

Řekl (Farao): „Což nevychovali jsme tě mezi námi za dětství a což nedlel jsi mezi námi po mnoho let věku svého

A učinil's skutek, kterýs učinil: jsi nevděčníkem.“

Řekl (Mojžíš): Ano, učinil jsem jej tehdy a byl jsem pobloudilím

a prchl jsem od vás, ježto bál jsem se vás: však dal mi Pán můj moudrost a učinil mne jedním z poslů

A jest to dobrodiní, jehož popřál's mi, že zotročil jsi syny Israele?“

Řekl Farao: „Kdo jest (ten) Pán veškerenstva?“

Řekl (Mojžíš): „On Pánem jest nebes i země a všeho, což mezi oběma jest — dovedete-li uvěřiti.“

Řekl (Farao) k těm, kteří byli kol něho: „Neslyšíte?“

Řekl (Mojžíš): „Jest Pánem vaším a Pánem otců vašich předešlých.“

Řekl (Farao): „Zajisté prorok váš, jenž poslán byl k vám, jest duchem posedlý.“

Řekl (Mojžíš): „Jest Pánem východu a Pánem západu a všeho, což mezi nimi jest — dovedete-li to pochopiti.“

Řekl (Farao): „Vezmeš-li si za Boha někoho jiného kromě mne, učiním tě jedním z uvězněných.“

Řekl (Mojžíš): „I když předvedu ti důkaz zjevný?“

Řekl (Farao): „Předveď jej, jsi-li pravdomluvný.“

Tehdy vrhl (Mojžíš) hůl svou na zem, a hle, stala se hadem zjevným

Poté Pak vztáhl ruku svou, a hle, bílá byla (v zraku) hledících

Řekl (Farao) k předákům svým, kolem sebe: „Totoť zajisté kouzelník jest učený

Chce vyhnati vás ze země vaší kouzelnictvím svým: co nařizujete?“

Řekli: „Poodlož (odpověď) jemu a bratru jeho: a pošli do všech měst shromažďovatele

kteří přivedou ti všechny kouzelníky učené.“

I shromážděni byli kouzelníci na schůzku v den určený

a bylo řečeno lidem: „Shromáždíte-li se všichni

abychom snad následovali kouzelníky, budou-li vítěznými?“

A když přišlo kouzelnictvo, řekli Faraonovi: „Dostaneme odměnu, budeme-li vítěznými?“

Řekl: „Ano: a v tom případě též budete z těch, kdož mně jsou nejbližší.“

Řekl, jim Mojžíš: „Vrhněte na zem, co máte k vrhání.“

I vrhli na zem provazy své a hole své a řekli: „Při moci Faraonově, myť zajisté jsme vítěznými!“

I vrhl Mojžíš na zem hůl svou a požrala jich divy vylhané

Tehdy padli kouzelníci úctou na tváře své

a řekli: „Uvěřili jsme v Pána veškerenstva

Pána Mojžíše a Árona.“

Řekl (Farao): „Zdaž uvěřili jste v něho dříve, než dovolil jsem vám? Tenť zajisté jest náčelníkem vaším, jenž naučil vás kouzlům — a dobře seznáte (moc moji): dojista pak dám uřezati vám ruce i nohy pokřižmo a dám ukřižovati všechny vás.“

Řekli: „To neuškodí nám, neb v pravdě k Pánu svému navrátíme se

Zajisté přejeme si, aby odpustil nám Pán náš hříchy naše, neb my byli jsme prvními z věřících.“

I vnukli jsme Mojžíšovi: „Vyjdi za noci se služebníky mými: neb dojista pronásledováni budete.“

A poslal Farao do měst shromažďovače

řkoucí: „Onino (Israelští) jsou hrstka nepočetná

a rozzuřeni jsou proti nám

my pak četní jsme a obezřetní.“

Tak způsobili jsme, aby vyšli ze zahrad a od pramenů

a pokladů a bydlišť převzácných

tak (stalo se): a dali jsme vše to dědictvím synům Israele

Následovali je pak za jitra

A když shlédli se navzájem oba vojové, řekli soudruzi Mojžíšovi: „Zajisté jsme teď dohoněni.“

Řekl: „Nikoliv: zajisté Pán můj se mnou jest a (dobře) povede mne.“

I vnukli jsme Mojžíšovi: „Udeř holí svou moře.“ I rozstouplo se a každá z obou částí zvedla se jak hora veliká

Poté pak dali jsme přiblížiti se oněm druhým

A zachránili jsme Mojžíše a kdož s ním byli, všechny

poté pak potopili jsme ony druhé

Zajisté v tomto jest znamení: však většina jich nevěří

ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný

A předříkávej jim děje Abrahame

když řekl otci svému i lidu svému: „Co uctíváte?“

Řekli: „Uctíváme modly a jsme jim stále oddáni.“

Řekl: „Zdaž slyší vás, když k nim voláte

Aneb prospěti vám mohou, či uškoditi?“

Řekli: „Nikoliv, však shledali jsme otce své již takto činící.“

Řekl: „Co míníte? To, co uctívali jste

a co uctívali otcové již vaši předešlí

(modly ty) mne nepřáteli jsou: (není Boha), kromě Pána veškerenstva

jenž stvořil mne a jenž vede mne (pravou cestou)

jenž krmí mne i napájí mne

a když onemocním, uzdraví mne

jenž mi dá zemřít a pak vzkřísí mne

a jenž přeji si, aby odpustil mi hříchy mé v den soudný

Pane můj, dej mi soudnost a připoj mne ke spravedlivým

a dej mi pověst pravdomluvnosti u pokolení příštích

a dej mi podíl na dědictví zahrady rozkoše

a odpusť otci mému, že byl jedním z bloudících

a nepotup mne v den kdy vzkříšeni budou

v den, kdy neprospějí nikomu statky, aniž děti

vyjma toho, kdož přijde k Bohu se srdcem zdravým

a kdy přiblížen bude ráj k bohabojným

a představeno bude peklo svedeným

a řečeno jim bude: „Kde jest to, co uctívali jste

vedle Boha? Zdaž mohou pomoci vám, aneb pomoci sobě samým

A vmeteni budou v ně oni i (jimi) svedení

a vojska Iblísova veškerá

Řeknou, odporujíce si v pekle navzájem

„Při Bohu. zajisté byli jsme v bludu zjevném

když stavěli jsme vás na roveň Pánu veškerenstva

kdo jiný svedl nás, než provinilci

A není nám přímluvců

aniž přítele účinlivého

a kdyby bylo nám návratu, tehdy jistě byli bychom z věřících!“

Zajisté, v tomto jsou znamení: však většina jich nevěří

ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný

Lid Noemův též nazval lháři posly své

když řekl jim bratr jejich Noe: „Což nebudete báti se Boha

Jáť pak jsem vám poslem důvěryhodným

pročež bojte se Boha a poslechněte mne

Nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva

pročež bojte se Boha a poslechněte mne.“

Řekli: „Zdaž věřit tobě budeme, když následují tě jen nejsprostší?“

Řekl: „Co vím o tom, co oni dělali

Súčtování s nimi jest na Pánu mém — kéž byste tomu rozuměli

Já přece neodstrčím těch, kdož věří

neb jsem jen varovatelem zjevným.“

Řekli: „Nepřestaneš-li, Noe, dojista budeš jedním z ukamenovaných.“

Řekl: „Pane můj, věru lid můj lhářem nazval mne

Rozhodni tedy mezi mnou a jimi jasným rozhodnutím a zachraň mne, jakož i ty, kdož se mnou jsou z věřících.“

I zachránili jsme jej a kdož byli s ním, v arše přeplněné

poté pak potopili jsme všechny zůstavší

Zajisté v tomto jest znamení; však většina jich nevěří

ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný

Též (kmen) 'Ád lháři nazval posly své

když řekl jim bratr jejich Húd: „Což nebudete báti se Boha

Jáť pak jsem vám poslem důvěryhodným

ať pročež bojte se Boha a poslechněte mne

Nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva

Zdaž stavěti budete na všech pahrbcích znamení pro kratochvíli

A činiti si budete stavby jako by pro věčné obývání

A když vládnete, vládnete jako utiskovatelé

I bojte se Boha a poslechněte mne

A bojte se toho, jenž rozhojnil vás v tom, co víte

a rozhojnil vás v dobytčatech a dětech

a v zahradách a pramenech

jáť bojím se pro vás trestu dne velkého.“

Řekli: „Nám jedno jest, varuješ-li nás, aneb nejsi-li varovatelem

toto jsou pouze báchorky starých

a my nebudeme ztrestáni.“

A lhářem nazvali jej i zahladili jsme je: zajisté v tomto jest znamení; však většina jich nevěří

ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný

Též (kmen) Tsemúd lháři posly nazval

když řekl jim bratr jejich Sálih: „Což nebudete báti se Boha“

Jáť zajisté jsem vám poslem důvěryhodným

pročež bojte se Boha a poslechněte mne

A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva

Zdaž ponecháni budete v tom, co máte zde, v bezpečí

V zahradách a u zřídel

a polností a datlovníků, větví, štíhlých

a vytesávati budete si v horách domy dovedně

I bojte se Boha a poslechněte mne

a neposlouchejte nařízení výstředníků

kteří pohoršují zemi a nepolepšují ji.“

Řekli: „Tys pouze jedním z očarovaných

jsi pouze člověk, jako my: pročež předveď nám znamení, jsi-li z pravdomluvných.“

Řekl: „Tato velbloudice (bude jím): jí patřiti bude napití a vám patřiti bude napití ob den určený

Však nepřičiňte jí zlého, jinak zachvátí vás trest dne velkého.“

Nicméně přeřezali žíly jí a litovali toho zrána

neboť zachvátil je trest. Zajisté v tomto jest znamení: však většina jich nevěří

ale Pán tvůj mocný jest a slitovný

Lháři nazval lid Lotův posly své

když řekl jim bratr jejich Lot: „Což nebudete báti se Boha

Jáť jsem vám poslem důvěryhodným

pročež bojte se Boha a poslechněte mne

A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva

Zdaž vcházeti budete k mužům, z tvorstva veškerého

A zanecháte, co Bůh stvořil vám za manželky? Opravdu jste lidem chybujícím!“

Řekli: „Nezanecháš-li této řeči, Lote, zajisté budeš jedním z vyhnanců.“

Řekl: „Jáť činů vašich hrozím se

Pane můj, spas mne a rodinu mou od toho, co činí tito:“

I zachránili jsme jej a rodinu jeho veškerou

vyjma stařeny, jež omeškala se

A dštili jsme na ně deštěm, a špatný to byl déšť pro ty, jež varovali jsme

Zajisté znamení jest v tomto: však většina jich nevěří

ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný

Též obyvatelé hvozdu (Madianského) lháři nazvali posly své

když řekl jim Šu'ejb: „Což nebudete báti se Boha

Jáť jsem vám poslem důvěryhodným

pročež bojte se Boha a poslechněte mne

A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva

Dodržujte správnou míru a nebuďte z těch, kdož na ní utrhují

važte dle spravedlnosti přímé

a neokrádejte lidi o věci jejich, aniž prostopášnostmi pohoršujte zemi

a bojte se toho, jenž stvořil vás i pokolení předešlá.“

Řekli: „Ty zajisté's jen jedním z očarovaných

A tys jen člověk, jako my; a my považujeme tě za jednoho z prolhaných

dej spadnouti na nás kus nebe, jsi-li pravdomluvným.“

Řekl: „Pán můj nejlépe ví o tom, co činíte.“

Tak lhářem nazvali jej: i zachvátil je trest dne mračného: zajistéť byl to trest dne velkého

Zajisté znamení jest v tomto, však většina jich nevěří

ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný

A tento (Korán) zajisté jest sesláním od Pána veškerenstva

sestoupil s ním dolů duch věrný

na srdce tvé, abys byl jedním z varovatelů

v jazyku jasném arabském

Onť zajisté předpověděn jest v Písmech předešlých

což není to znamením pro ně, že věděli o něm již učení ze synů Israele

A kdybychom byli seslali jej na některého z cizinců

a byl by četl jim jej, nebyli by bývali v něj věřili

A takovýmto způsobem uvedli jsme jej do srdcí provinilců

že neuvěří v něj, dokud neshlédnou trest svůj bolestný

a přijde na ně znenadání, aniž by tušili

Tehdy řeknou: „Může nám býti poshověno?“

Zdaž tedy budou chtíti (nyní), aby uspíšen byl trest náš

Co míníš? Popřejeme-li jim radostí světa po léta

a pak přijde na ně, co bylo jim slíbeno

co prospěje jim to, z čeho se byli radovali

Ale nezahladili jsme města, aniž by bylo mělo své varovatele

k napomenutí: myť zajisté nebyli jsme křivditeli

Nesestoupili pak (s Koránem) zlí duchové

a nepříslušelo jim to, aniž byli s to tak učiniti

neb oni od slyšení jeho jsou vzdáleni

I nevzývej spolu s Bohem boha jiného, abys nebyl jedním z trestaných

a varuj příbuzné své nejbližší

a stři křídlo své ochrany nad těmi, již následují tě z věřících

A když neposlechnou tě, rci: „Jáť zajisté prost jsem viny na tom, co činíte,“

spoléhej na Mocného, Slitovného

jenž vidí tě, když vstáváš k modlitbě

jakož i chování tvé mezi těmi, kdož uctívají jej

neboť on všeslyšící a vševědoucí jest

Oznámím vám, na koho sestupují zlí duchové

Sestupují na všechny prolhance hříšné

kteří házejí (do vzduchu věci) z doslechu a vět šina jich lháři jsou

a BÁSNÍCI, jež následují (jimi) zvábení

zdaž nevidíš, že bloudí po všech údolích

A že říkají, co nečiní

Vyjma těch, kteří uvěřili a konají dobré skutky a vzpomínají často Boha a hájí se poté, když bylo jim ukřivděno: a seznají křivditelé, jakým zvrácením budou zvráceni