Verse 1 — Surah Al-Ahzab 33:1
Ó proroku, boj se Boha a neposlouchej nevěřících a pokrytců: Bůh zajisté vševědoucí jest a moudrý
Verse 2 — Surah Al-Ahzab 33:2
A následuj, co vnuknuto ti bylo Pánem tvým: zajisté Pán tvůj o tom, co činíte, dobře zpraven jest
Verse 3 — Surah Al-Ahzab 33:3
A spoléhej na Boha: neb Bůh postačitelným jest ochráncem
Verse 4 — Surah Al-Ahzab 33:4
Bůh nedal člověku dvé srdcí v nitru jeho, aniž učinil manželky vaše, které zapuzujete, jako matky vaše: aniž učinil přijaté syny vaše, jako krevní syny vaše. Tato slova nalézají se v ústech vašich, ale Bůh mluví pravdu a vede cestou pravou
Verse 5 — Surah Al-Ahzab 33:5
(Přijaté syny) nazývejte jmény otců jejich: toto spravedlivějším jest u Boha, a neznáte-li otců jejich, nechť jsou bratry vašimi ve víře a soudruhy vašimi. A není viny vám tehdy, když mýlíte se v tom, aniž by za tím byl úmysl srdcí vašich: Bůh pak velký jest v odpouštění, slitovný
Verse 6 — Surah Al-Ahzab 33:6
Prorok bližší jest věřícím jich samých a manželky jeho jsou matky jejich. Rodní bratři a sestry jsou si navzájem bližší, dle Knihy boží, věřících a vystěhovalých: leda byste cos dobrého učinili přátelům svým; to zajisté v Knize jest (již) zapsáno
Verse 7 — Surah Al-Ahzab 33:7
A (pomni), když učinili jsme smlouvu s proroky: s tebou, a s Noemem, a s Abrahamem, a s Mojžíšem, a Ježíšem, synem Mariiným: a učinili jsme s nimi smlouvu přísnou
Verse 8 — Surah Al-Ahzab 33:8
aby Bůh mohl dotazovati se pravdomluvných ohledně pravdy jejich. Neb připravil nevěřícím trest bolestný
Verse 9 — Surah Al-Ahzab 33:9
Vy, kteříž jste uvěřili, buďte pamětlivi milosti boží dané vám, když přišla na vás vojska a poslali jsme na ně vichr a vojska neviditelná vám: a Bůh přihlížel k tomu, co činili jste
Verse 10 — Surah Al-Ahzab 33:10
Tehdy, když napadali vás shůry i zdola, a když zatemňovali se zrakové vaši a srdce vaše vylézala vám ač k hrdlúm: tehdy domýšleli jste si o Bohu mnohé domněnky
Verse 11 — Surah Al-Ahzab 33:11
Na onom místě velkou zkoušku podstupovali věřící a třásli se třesením silným
Verse 12 — Surah Al-Ahzab 33:12
A když pokrytci a ti, v jichž srdci jest choroba, říkali: „Slíbil nám Bůh a prorok jeho pouhý klam.“
Verse 13 — Surah Al-Ahzab 33:13
A když říkal jeden sbor jich: „Ó obyvatelé Jathribu, není zde místa (útulku) pro vás: i vraťte se.“ A žádala jiná část jich proroka o dovolení k návratu, řkouce: „Zajistéť domy naše bez ochrany jsou.“ Však nebyly bez ochrany a oni pouze chtěli prchnouti
Verse 14 — Surah Al-Ahzab 33:14
A kdyby byl (nepřítel) vešel do města se všech stran a oni vyzváni byli k rozbroji, byli by jej způsobili; však byli by zůstali v něm jen na krátko
Verse 15 — Surah Al-Ahzab 33:15
A přece před tím byli zavázali se Bohu, že neobrátí se zády svými: a za slib daný Bohu nutno zodpovídati se
Verse 16 — Surah Al-Ahzab 33:16
Rci: „Neprospěje vám útěk, neb prchnete-li smrti či zabití, tehdy těšiti budete se (světu) pouze maličko.“
Verse 17 — Surah Al-Ahzab 33:17
Rci: „Kdo jest ten, který ochrání vás před Bohem, bude-li chtíti poslat na vás zlo, aneb bude-li chtít popřáti vám milosrdenství?“ Nenaleznou vedle Boha sobě ochránce, ni pomocníka
Verse 18 — Surah Al-Ahzab 33:18
Bůh dobře zná působitele překážek mezi vámi a ty, již říkají bratřím svým: „Pojďte k nám,“ a ukazují udatnost jen malou
Verse 19 — Surah Al-Ahzab 33:19
To z lakoty vůči vám: a když přijde (chvíle) strachu, tu vidíš je ani hledí na tebe, točíce očima svýma jako ten, na něhož padají mrákoty smrti. Však když zajde (chvíle) strachu, napadají vás ostrými jazyky svými z lakoty pro nejlepší část (kořisti). Tito nemají víry a propadnouti dá Bůh konáním jejich: a věru jest to Bohu snadným
Verse 20 — Surah Al-Ahzab 33:20
Domnívali se, že SPOJENCI neodejdou: a kdyby opět přišli spojenci, rádi by obývali mezi Araby pouště, vyptávajíce se jich na zprávy o vás: neboť ač byli s vámi, bojovali pouze nepatrně
Verse 21 — Surah Al-Ahzab 33:21
Zajisté pak měli jste v proroku božím vzor krásný pro všechny, kdož doufají v setkání s Bohem a v den poslední, a vzpomínají Boha často
Verse 22 — Surah Al-Ahzab 33:22
A když viděli věřící spojence řekli: „Toto jest, co slíbil nám Bůh a prorok jeho: a pravdu děli Bůh a prorok jeho“ a vše to rozhojnilo v nich víru a odevzdanost do vůle boží
Verse 23 — Surah Al-Ahzab 33:23
Jsou mezi věřícími muži, kteří dodrželi pravdivě závazek svůj vůči Bohu: někteří dosloužili čas svůj, někteří vyčkávají naplnění jeho a nezměnili se nijakou změnou
Verse 24 — Surah Al-Ahzab 33:24
Věru pak odmění Bůh upřímné za upřímnost jejich a ztresce pokrytce, bude-li chtíti, anebo s odpuštěním obrátí se k nim, neb Bůh velký jest v odpouštění, slitovný
Verse 25 — Surah Al-Ahzab 33:25
A odrazil Bůh ty, kteří neuvěřili, v zuřivosti jejich a nedosáhli ničeho dobrého. Bůh dostačí věřícím v boji a Bůh zajisté silný jest a mocný
Verse 26 — Surah Al-Ahzab 33:26
A způsobil, aby ti z lidu obdrževšího Knihu, kteří pomáhali spojencům, vyšli z pevností svých a vrhl v srdce jejich strach, takže pobili jste část jich a část jich zajali
Verse 27 — Surah Al-Ahzab 33:27
Bůh učinil vás dědici země jejich a obydlí jejich a statků jejich: i země, jíž dosud nedotkla se noha vaše: neboť Bůh nade všemi věcmi moc má
Verse 28 — Surah Al-Ahzab 33:28
Ó proroku, rci manželkám svým: „Žádáte-li si života pozemského a zdoby jeho, pojďte: dám vám pěkný podíl a propustím vás propuštěním pěkným
Verse 29 — Surah Al-Ahzab 33:29
Však žádáte-li si Boha a proroka jeho a příbytku v živote budoucím, Bůh zajisté přichystal těm z vás, jež dobře činí, odměnu velkou
Verse 30 — Surah Al-Ahzab 33:30
Ó ženy prorokovy, dopustí-li se která z vás smilstva dokázaného, zdvojnásoben jí bude trest podílem dvojím: a Bohu bude to snadným
Verse 31 — Surah Al-Ahzab 33:31
Však bude-li kterákoli z vás pevně oddána Bohu a prorokovi jeho a bude konati dobro, dáme jí odměnu její dvakráte a připravili jsme pro ni podíl štědrý
Verse 32 — Surah Al-Ahzab 33:32
Ó ženy prorokovy, nejste jako jiné ženy: bojíte-li se Boha, tedy nebuďte příliš blahosklonnými v řeči, aby nepožádal vás ten, v jehož srdci choroba jest: ale mluvte řečí přístojnou
Verse 33 — Surah Al-Ahzab 33:33
A zůstávejte klidně v domech svých a nevystrojujte se vystrojováním dob nevědomosti své dřívější: a zachovávejte modlitbu a dávejte povinnou almužnu a buďte poslušny Boha a proroka jeho: Bůh jedině chce odejmouti od vás nečistotu domu (svého) a očistiti vás očištěním
Verse 34 — Surah Al-Ahzab 33:34
A připomínejte si, což čteno jest v domech vašich ze znamení Boha a moudrosti: neboť Bůh prozíravý jest a o všem zpraven.“
Verse 35 — Surah Al-Ahzab 33:35
Mužové a ženy, odevzdaní do vůle boží, věřící mužové a ženy, oddaní mužové a ženy, pravdomluvní mužové a ženy, trpělivě vyčkávající mužové a ženy, ponížení mužové a ženy, almužnu dávající mužové a ženy, postící se mužové a ženy, počestnost zachovávající mužové a ženy, Boha často vzpomínající mužové a ženy — těmto všem přichystal Bůh odpuštění a odměnu velkou
Verse 36 — Surah Al-Ahzab 33:36
Nepřísluší věřícímu muži neb ženě, aby, když rozhodne Bůh a prorok jeho nějakou věc, měli svou vlastní vůli ve věci své: a kdo neposlušen jest Boha a proroka jeho, tenť zbloudil zblouděním zjevným
Verse 37 — Surah Al-Ahzab 33:37
A (pomni), když řekl's onomu, jemuž dobrodiní prokázal Bůh a jemuž i ty dobrodiní prokázal's: „Podrž manželku svou a boj se Boha,“ však skrýval's v nitru svém, co Bůh měl přivésti na světlo: a ty bál ses lidí, však spíše měl ses báti Boha. Však když konečně docílil Zeid čeho si žádal od (ženy své), oženili jsme tě s ní, aby nebylo věřícím viny v ženění se s (manželkami přijatých synů svých, když tito byli docílili, čeho si žádali od nich. A rozkaz boží má býti vykonán)
Verse 38 — Surah Al-Ahzab 33:38
Nebylo viny prorokovi v tom, co povinným učinil mu Bůh. Taková byla zvyklost Boha v jednání s těmi, kdož před tebou byli a rozkaz boží je určením předurčeným
Verse 39 — Surah Al-Ahzab 33:39
S těmi, kdož hlásají poslání boží a bojí se Boha, ale nebojí se nikoho, vyjma Boha: a Bůh dostačitelným jest súčtovatelem
Verse 40 — Surah Al-Ahzab 33:40
Není Mohammed otcem nikterého muže mezi vámi, nýbrž prorokem Boha a pečetí proroků a Bůh o všech věcech má vědomost
Verse 41 — Surah Al-Ahzab 33:41
Vy, kteříž jste uvěřili, vzpomínejte Boha vzpomínáním častým
Verse 42 — Surah Al-Ahzab 33:42
a chvalte jej z jitra i za večera
Verse 43 — Surah Al-Ahzab 33:43
Onť jest to, jenž žehná vám i andělé jeho, aby vyvedl vás z temnot na světlo: a vůči věřícím jest slitovným
Verse 44 — Surah Al-Ahzab 33:44
Přivítání jich v den, kdy setkají se s Bohem, bude: „Pokoj vám“ a on přichystal jim odměnu štědrou
Verse 45 — Surah Al-Ahzab 33:45
Ó proroku, myť zajisté poslali jsme tě jako svědka, věštitele radostných zvěstí a varovatele
Verse 46 — Surah Al-Ahzab 33:46
a jako toho, jenž zve (lidi) k Bohu z dovolení jeho, a jako svítilnu zářnou
Verse 47 — Surah Al-Ahzab 33:47
I zvěstuj věřícím, že dojista dána jim bude Bohem milost velká
Verse 48 — Surah Al-Ahzab 33:48
a neposlouchej nevěřících a pokrytců, však upusť od ubližování jim: však spoléhej na Boha, neb Bůh dostačitelným jest ochráncem
Verse 49 — Surah Al-Ahzab 33:49
Vy, kteříž jste uvěřili, pojali-li jste za manželky ženy věřící, poté pak zapudili jste je dříve, než byli dotkly jste se jich, nemáte nijaké lhůty ohledně podržení jich: ale poskytněte jim podílu jejich a pak propusťte je propuštěním pěkným
Verse 50 — Surah Al-Ahzab 33:50
Ó proroku, dovolili jsme ti ženy tvé, jimž dal jsi věna jejich; a ty, jichž zmocnila se pravice tvá z kořisti dané ti Bohem: a dcery tvých strýců a tet se strany otcovy, a dcery tvých strýců a tet se strany matčiny, jez vystěhovaly se s tebou: a každá žena věřící, jež odevzdala osobu svou prorokovi, chce-li prorok oženiti se s ní. To zvláštní (výsadou) jest tobě nade všechny věřící. Dobře víme, co povinným učinili jsme jim ohledně manželek jejich a těch, jichž zmocnila se pravice jejich, aby nebylo tobě viny. A Bůh velký jest v odpoustění, slitovný
Verse 51 — Surah Al-Ahzab 33:51
Poodlož, kteroukoli bys chtěl z nich a vezmi k sobě na lože, kteroukoli bys chtěl, aneb kterékoliv bys žádal si z těch, které jsi byl od sebe oddálil: a nebude tobě viny v tom. Tak snadnějším bude, abys obradoval srdce jejich, a aby nermoutily se, a aby spokojeny byly s tím, co dáš jim, jednakaždá. A Bůh ví, co v srdcích vašich jest, neb Bůh jest vševědoucí, laskavý
Verse 52 — Surah Al-Ahzab 33:52
Nejsou dovoleny ti ženy od nynějška, aniž dovoleno jest ti, abys vyměňoval za manželky své jiné, i kdyby oslnila tě krása jejich, vyjma žen, jichž zmocnila se pravice tvá: a Bůh na všechny věci pozor dává
Verse 53 — Surah Al-Ahzab 33:53
Vy, kteříž jste uvěřili, nevstupujte v domy prorokovy, leda že dovoleno bylo vám vstoupiti k pojedení, aniž byste vyčkávali až bude (jídlo hotovo). Však když pozváni jste, vejděte a když pojedli jste, rozejděte se: a nevcházejte v příliš důvěrný rozhovor, neboť to bolestně dotklo by se proroka a byl by nucen styděti se k vůli vám; však Bůh nestydí se za pravdu. A když žádáte je o nějaký předmět, žádejte oň zpoza clony: to bude čistším pro srdce vaše a srdce jejich. A není přípustno, abyste bolestně dotýkali se proroka božího, aniž ženili se s manželkami jeho po něm nikdy: neb bylo by to u Boha provinění velké
Verse 54 — Surah Al-Ahzab 33:54
A přiznáváte-li co veřejně, aneb skrýváte to, vězte, že Bůh zajisté o všech věcech vědomost má
Verse 55 — Surah Al-Ahzab 33:55
Nebude viny jim, (když odkryjí tváře své) před otci svými, neb syny svými, aneb bratry svými, neb syny bratrů svých, neb syny sester svých, neb ženami jejich, nebo před otrokyněmi svými. A bojte se Boha (ženy): Bůh zajisté všech věcí jest svědkem
Verse 56 — Surah Al-Ahzab 33:56
Zajisté pak Bůh a andělé jeho žehnají prorokovi: pročež i vy, kteříž uvěřili jste, žehnejte mu a zdravte jej pozdravem
Verse 57 — Surah Al-Ahzab 33:57
Zajisté pak těm, kdož ubližují Bohu a proroku jeho, zlořečil Bůh v životě pozemském i budoucím a schystal jim trest potupný
Verse 58 — Surah Al-Ahzab 33:58
A ti, kdož urážejí věřící muže a ženy, aniž by si toho byli zasloužili, obtížili se pomluvou a hříchem zjevným
Verse 59 — Surah Al-Ahzab 33:59
Ó proroku, rci manželkám svým a dcerám svým a ženám věřících, aby spouštěly níže svrchní roucha svá: tak snadnějším bude, aby byly poznány a nebyly uraženy kým: a Bůh velký jest v odpouštění, slitovný
Verse 60 — Surah Al-Ahzab 33:60
Nepřestanou-li pokrytci a ti, jichž srdce stižena jsou chorobou, a rýpalové v Medíně, dojista rozčilíme tě proti nim: a pak dojista nenecháme je tam býti sousedy tvými, leda na krátko
Verse 61 — Surah Al-Ahzab 33:61
Zlořečeni jsouce, kdekoliv by nalézali se, jímáni budou a povražděni vražděním
Verse 62 — Surah Al-Ahzab 33:62
Taková byla zvyklost Boha ohledně těch, kdož před nimi byli: a neshledáš ve zvyklostech Boha změny nijaké
Verse 63 — Surah Al-Ahzab 33:63
Dotazovati budou se tě lidé ohledně hodiny (soudu). Rci: „Vědomost o ní má jen Bůh a kdo může říci ti, není-li snad hodina (soudu) blízka?“
Verse 64 — Surah Al-Ahzab 33:64
Bůh zajisté zlořečil nevěřícím a přichystal jim plamen (pekelný)
Verse 65 — Surah Al-Ahzab 33:65
v něm přebývati budou věčně věkův a nenaleznou ochránce, ni pomocníka
Verse 66 — Surah Al-Ahzab 33:66
V den, kdy otáčeny budou tváře jejich v ohni, řeknou: „Kéž bychom byli poslušni bývali Boha a poslušni bývali proroka.!“
Verse 67 — Surah Al-Ahzab 33:67
A řeknou: „Pane náš, my poslušni byli jsme pánů a předáků svých: a oni zavedli nás se stezky (pravé)
Verse 68 — Surah Al-Ahzab 33:68
Pane náš, dej jim trest dvojnásobný a zlořeč jim zlořečením velkým!“
Verse 69 — Surah Al-Ahzab 33:69
Vy, kteříž jste uvěřili, nebuďte jako ti, kteří urazili Mojžíše: Zprostil pak jej Bůh viny v tom, co tvrdili, a (Mojžíš) byl u Boha velmi ctěn
Verse 70 — Surah Al-Ahzab 33:70
Vy, kteříž jste uvěřili, bojte se Boha a mluvte mluvou přímou
Verse 71 — Surah Al-Ahzab 33:71
Zlepší vám pak Bůh skutky vaše a odpustí vám viny vaše: a kdo poslušen jest Boha a proroka jeho, oblažen bude blažeností velkou
Verse 72 — Surah Al-Ahzab 33:72
Nabídli jsme zástavu (víry) nebesům a zemi a horám, však odmítly vzíti ji na se a chvěly se bázní před ní: i vzal ji na se člověk, však zajisté stal se velmi nepravostným, nevědomým
Verse 73 — Surah Al-Ahzab 33:73
proto, aby ztrestal Bůh pokrytce, muže i ženy, a mnohobožce, muže i ženy: a aby obrátil se (s odpuštěním) k věřícím mužům a ženám, neboť Bůh velký jest v odpouštění, slitovný