Czech - Chapter 43 - Az-Zukhruf

Há. Mím

Zajisté učinili jsme ji Koránem arabským, abyste pochopili

Onať pak nalézá se v Knize prvotní u nás: (Korán jest to) vznesený, plný moudrosti

Zdaž odmrštíme od vás Napomenutí proto, že lid jste výstřednický

A kolik poslali jsme proroků mezi (národy) předešlé

A nebylo proroka, jenž přišel k nim, z něhož by si nebyli šašky tropili

Pročež zahladili jsme (národy) silnější těchto mocí: a před nimi stojí příklad předešlých

A tážeš-li se jich: „Kdo stvořil nebe a zemi?“ jistě řeknou: „Stvořil je Mocný, Vševědoucí.“

(Ano) ten, jenž učinil vám zemi kolébkou a učinil vám na ní stezky, abyste jimi vedeni byli

a jenž seslal vám s nebe vodu, dle odměření: i vzkříjsme jí končinu zmrtvělou. Stejně tak (z hrobů) vyvedeni budete

A jenž stvořil všechno (tvorstvo) v párech, a dal vám v lodích a dobytčatech prostředky k ježdění

abyste seděli v rovnováze na hřbetech jejich a vzpomínali, když tak v rovnováze na nich sedíte, dobrodiní Pána svého, řkouce: „Chválen budiž ten, jenž podmanil nám toto! Neb sami nebyli bychom nikdy se k tomu dostali

a zajisté my k Pánu svému navrátíme se.“

Však přece učinili mu ze služebníků jeho děti! Zajisté člověk jest velký zatvrzelec zjevný

Či Bůh by si byl vzal dcery z toho, co stvořil, a syny vybral pro vás

A přec když oznámeno jest jednomu z nich narození toho, o čem podobenství činí ohledně Milosrdného, zasmuší se temným stínem tvář jeho a jest jako zařezaný

Zdaž (dávati budou Bohu za děti tvory), již vychováni jsou v ozdůbkách a sklonni jsou k hádkám bez zjevných důvodů

A učinili z andělů, kteří jsou služebníci Milosrdného, ženy. Což byli svědky stvoření jejich? Zapsáno bude jim toto dosvědčování jich a tázáni (ohledně toho) budou

A říkají: „Kdyby byl chtěl Milosrdný, nebyli bychom jich nikdy uctívali.“ Nijakého vědění nemají o tom: a pouze lhou

Či snad dali jsme jim Knihu nějakou předtím, jíž přidržují se

Naopak; ale říkají: „Shledali jsme otce naše v (jistém) náboženství: a my šlépějemi jejich vedeni jsme.“

A stejně tak, pokaždé, když poslali jsme před tebou varovatele některému městu, říkali bohatci jeho: „Zajisté shledali jsme otce své v (jistém) náboženství a my pokračujeme v šlépějích jejich.“

Řekli (jim): „A i kdyby dáno vám bylo cos správnějšího toho, co nalezli jste u otců svých?“ I řekli: „Myť zajisté v to, s čím posláni jste byli, nevěříme!“

Pročež pomstili jsme se na nich a viz, jaký byl konec těch, kdož lháři nazývali (proroky)

A (vzpomeň), když řekl Abraham otci svému a lidu svému: „Jáť prost jsem viny na tom, co uctíváte

vyjma (uctívání) toho, jenž stvořil mne a jenž povede mne (stezkou pravou).“

A toto učinil slovem trvalým v potomstvu svém, aby (k Bohu) navraceli se

Ale popřál jsem tímto i otcům jejich požitků (pozemských), až do dne, kdy přišla jim pravda, a prorok zjevný

A když přišla jim pravda, řekli: „Totoť kouzelnictví jest: my zajisté v ně nevěříme!“

A říkají: „Ledaže by byl býval seslán tento Korán muži z obou měst znamenitému, (byli bychom uvěřili).“

Zdaž oni jsou rozdělovateli milosrdenství Pána tvého? My rozdělujeme mezi ně živo bytí jejich v životě pozemském: a povznášíme jedny nad druhé v různých stupních, aby vzíti si mohli někteří jiné do poddanství. Však milosrdenství Pána tvého lepším jest toho, co shromažďují

A nebýti toho, že lidé byli by se stali jedním národem (nevěřících) byli bychom dali domům těm, kdož nevěří v Milosrdného, střechy stříbrné a schodiště, po nichž by k nim vzestupovali

a domům jich brány (ze stříbra), a lehátka, na nichž by spočívali

a ZLATÉ OZDOBY; neb vše toto jest rozkoší života pozemského: však (lepší) život budoucí (schystán jest) u Pána tvého bohabojným

A k tomu, jenž straniti bude se napomenutí Milosrdného, připneme řetězem Satana, jenž bude mu pak druhem (věrným)

a budou odvraceti (lidi) od stezky Páně; tito pak budou míti za to, ze (správně) jsou vedeni

Až když pak přijde (člověk takový) před nás, řekne: „Kéž by mezi mnou a tebou byla vzdálenost obou východů! Jak špatný jsi to druh!“

Však toto neprospěje vám již v den onen, neb nepravostnými jste byli; družně budete sdíleti pak trest

Zdaž dokážeš, abys sluch dal hluchým a správně vedl slepé a ty, kdož v bloudění jsou zjevném

A ať již dojista odejmeme tě ze středu jejich, zajisté že pomstu na nich vykonáme

nebo ať již ukážeme ti to, co slíbili jsme jim, my zajisté zmůžeme je

I přidrž se toho, co vnuknuto ti bylo, neb zajisté jsi na stezce přímé

A (Korán) dojista napomenutím jest tobě i lidu tvému: a dotazováni (ohledni něho) budete

i taž se oněch proroků, jež před tebou poslali jsme, zda učinili jsme jim vedle Milosrdného božstva, která měli by uctívati

Kdys již poslali jsme Mojžíše s jasnými důkazy svými k Faraonovi a předním lidu jeho, i řekl: „Jáť poslem jsem Pána veškerenstva.“

A když předvedl jim znamení naše, hle, smáli se jim

A nebylo znamení, jež ukázali jsme jim, jež nebylo by bývalo větší předešlého: a stíhali jsme je tresty, aby k nám snad i obrátili se

I řekli: „Ó kouzelníče, popros pro nás Pána svého, aby učinil to, čím zavázal se tobě, neb my zajisté jsme (již) na cestě správné.“

A když odejmuli jsme od nich trest, hle, porušili slib

A dal Farao provolání lidu svému, řka: „Lide můj, což nepřináleží mne panství Egypta, jakož i řek těchto, jež pode mnou tekou? Což nevidíte

Nejsem-liž lepším tohoto opovržence, jenž stěží dovede se vyjádřiti

Kdyby (aspoň) měl na sobě zlaté náramky a kdyby byli přišli s ním andělé v družině!“

Takto lehkovážným učinil lid svůj a poslechli jej, neb byli lidem prostopášným

a když rozhněvali nás, pomstili jsme se na nich a všechny utopili je

a učinili jsme je prvním příkladem pro (národy) budoucí

A když syn Mariin dán jest za příklad, hle, lid tvůj od něho odvrací se

a říkají: „Zdaž božstva naše lepšími jsou, či on?“ Učinili ti jej tedy příkladem jen z chuti po sporu, neb věru lidem jsou hádkymilovným

Onť pouze jest služebníkem (naším), jemuž popřáli jsme milosti své a příkladem učinili jej synům Israele

A kdybychom chtěli, mohli bychom z vás učiniti anděly, aby nástupci vašimi byli na zemi

Onť pak zajisté bude poznáním hodiny (soudu): pročež nepochybujte nijak o ní a následujte mne: totoť jest stezka přímá

A nechť neodvrátí vás nijak od ní Satan; onť zajisté jest vám nepřítelem zjevným

A když přišel Ježíš s jasnými důkazy, řekl: „Přišel jsem k vám s moudrostí a abych vysvětlil vám něco z toho, o čem rozcházíte se (v mínění): pročež bojte se Boha a poslechněte mne

Bůh zajisté jest Pánem mým a Pánem vaším, pročež uctívejte jej: totoť jest stezka přímá!“

I rozešly se (v mínění různé) strany mezi sebou: a běda těm, kdož nepravostni byli, před trestem dne bolestiplného

Což jiného očekávají, než aby hodina (soudu) přišla na ně, aniž by toho tušili, znenadání

A nejlepší přátelé v den onen stanou se navzájem sobě nepřáteli; vyjma bohabojných

„Ó služebníci moji, vám netřeba se báti dnes, aniž rmoutiti se

vám, kteříž uvěřili jste ve znamení naše a do vůle mé jste byli odevzdáni

Vstupte v zahrady (ráje), vy, i manželky vaše, v radování!“

Obcházeni budou s mísami zlatými a číšemi, v nichž bude cokoliv přáti si budou duše a co lahoditi bude zrakům; a tam přebývati budete věčně

Toto jest zahrada (ráje), již dědictvím učinili jsme vám v odměnu za skutky vaše

V ní bude pro vás ovoce v hojnosti, z něhož požívati budete

Zajisté pak provinilci budou na věk přebývati v trestu pekelném

jenž nebude jim přerušen, a v úzkosti tam setrvají

My pak neukřivdili jsme jim, nýbrž oni sobě samým ukřivdili

A volati budou: „Ó Máliku! Nechť skončí s námi Pán tvůj!“ Řekne: „Nikoli, zde zajisté zůstanete!“

Nyní pak přinesli jsme vám pravdu; však většině vás pravda jest odporná

Že pevně upletli svou léčku? Však i my svoji pevně upleteme

Či domnívají se, že neslyšíme tajný (hovor) jejich a jejich šeptání? Zajisté, a poslové naši vedle nich (stojící), vše spisují

Rci: „Kdyby Milosrdný měl syna, jáť první byl bych z jej uctívajících

(však) chválen budiž Pán nebes a země, Pán trůnu, nade (vše) to, co (o něm) vykládají

I ponech je, ať jen žvaní a zahrávají si, až setkají se s oním dnem (soudu) svého, jenž slibován jest jim

Neb on jest ten, jenž na nebi Bohem jest a na zemi Bohem jest: a on moudrý jest a vševědoucí

I požehnán budiž ten, jemuž přináleží panství nebes a země a všeho, což mezi nimi jest: on má vědomost o hodině (soudu) a k němu navráceni budete

A nebudou moci ti, které oni vzývají vedle Boha, přimluviti se (za ně), vyjma těch, kdož svědectví vydali o pravdě: a oni dobře to zvědí!“

A tážeš-li se jich, kdo stvořil je, jistě řeknou: „Bůh.“ Jak tedy mohou tak lháti

A na rčení jeho: „Pane můj, tito zajisté jsou lidem nevěřícím,“

(řekl Bůh): „Odvrať se tedy od nich a rci: ‚Pokoj vám!‘ Však oni zvědí!“