Verse 1 — Surah Al-Jathiyah 45:1
Verse 2 — Surah Al-Jathiyah 45:2
Seslání Knihy od Boha, Mocného, Moudrého
Verse 3 — Surah Al-Jathiyah 45:3
Zajisté v nebi a v zemi znamení jsou věřícím
Verse 4 — Surah Al-Jathiyah 45:4
jakož i ve stvoření vás a v živočiších rozptýlených po zemi, znamení jsou lidu víry pevné
Verse 5 — Surah Al-Jathiyah 45:5
a ve střídaní noci se dnem, a v tom, co Bůh seslal s nebe výživou, jíž oživuje zemi zmrtvělou; a v přeměně větrů, znamení jsou lidu chápavému
Verse 6 — Surah Al-Jathiyah 45:6
Tato jsou znamení boží, jež předčítáme ti v opravdovosti: a v jakou rozpravu uvěří (tito lidé) po (zamítnutí) Boha a znamení jeho
Verse 7 — Surah Al-Jathiyah 45:7
Běda každému (velkému) lháři hříšnému
Verse 8 — Surah Al-Jathiyah 45:8
jenž naslouchá znamením božím, ana předčítána jsou mu, a pak setrvává v pýše své, jako by jich neslyšel: tomuto věstiž trest bolestný
Verse 9 — Surah Al-Jathiyah 45:9
A naučil-li se čemu ze znamení našich, tropí si z nich šprým: těmto všem (schystán) jest trest potupný
Verse 10 — Surah Al-Jathiyah 45:10
S zadu jich bude peklo: a neprospěje jim pranic to, čeho si byli dobyli, aniž ti, jež brali si za ochránce vedle Boha; jim (schystán) jest trest velký
Verse 11 — Surah Al-Jathiyah 45:11
Toto jest (pravé) Vedení; a těm, kdož neuvěřili ve znamení Pána svého, (schystán) jest trest útrap bolestných
Verse 12 — Surah Al-Jathiyah 45:12
Bůh to byl, jenž podrobil vám moře, aby lodi pluly po něm dle rozkazu jeho, a abyste snažili se dosíci (tak) podílu z milosti, jeho: a abyste snad byli vděčni
Verse 13 — Surah Al-Jathiyah 45:13
A podrobil vám, což na nebi jest i na zemi: vše to jest od něho. Zajisté pak v tomto (všem) znamení jsou lidu přemýšlivému
Verse 14 — Surah Al-Jathiyah 45:14
Rci těm, kdož uvěřili, aby odpustili těm, kteří nedoufají ve dny boží, jež stanovil, aby odměnil lid dle konání jejich
Verse 15 — Surah Al-Jathiyah 45:15
Kdožkoli pak koná dobro, koná je ve svůj vlastní prospěch; a kdožkoli koná zlo, koná je proti sobě samému. Pak k Pánu svému navráceni budete
Verse 16 — Surah Al-Jathiyah 45:16
Kdysi již dali jsme synům Israele Knihu a soudnost, a proroctví: a výživou dali jsme jim věci dobré, a vyznamenali je nad lidstvo veškeré
Verse 17 — Surah Al-Jathiyah 45:17
A dali jsme jim jasné důkazy pro (naše) nařízení: a rozešli se (v mínění o nich) pouze poté, když přišlo jim vědění, ze vzájemné svévole. Zajisté pak Pán tvůj rozsoudí mezi nimi v den zmrtvýchvstání ohledně toho, v čem rozcházeli se
Verse 18 — Surah Al-Jathiyah 45:18
Poté pak ustanovili jsme tebe nad zákonem ohledně nařízení našich: i následuj jej a nenásleduj choutek těch, kdož nevědí
Verse 19 — Surah Al-Jathiyah 45:19
Neb oni zajisté neprospějí ti pranic proti Bohu: zajisté nepravostní jsou navzájem si ochránci, však Bůh ochráncem jest bohabojných
Verse 20 — Surah Al-Jathiyah 45:20
Tato (Kniha) jest prohlédnutím lidstvu a (pravým) vedením a milosrdenstvím lidu pevně věřícímu
Verse 21 — Surah Al-Jathiyah 45:21
Či domnívají se ti, kdož pášou špatnosti, že učiníme je rovnými těm, kteří uvěřili a konají dobré skutky, takže stejné bude jich žití a jich umírání? Jak špatně usuzují
Verse 22 — Surah Al-Jathiyah 45:22
Stvořilť pak Bůh nebesa i zemi v pravdě; aby odměniti mohl každou duši po zásluze její: a nebude jim ukřivděno
Verse 23 — Surah Al-Jathiyah 45:23
Co míníš? Ten, kdo vzal si za Boha choutku svou, a jejž Bůh zavedl vědomě, a pečeť vložil na sluch jeho a srdce jeho, a zastřel zrak jeho clonou — kdo uvede jej (na cestu pravou) poté, když Bůh (byl zavedl jej)? Což nebudete toho pamětlivi
Verse 24 — Surah Al-Jathiyah 45:24
A říkají: „Není nám jiného života, vyjma života našeho pozemského; umíráme a žijeme a pouze čas hubí nás.“ Však nemají o tom nijakého vědění: pouze tak domnívají se
Verse 25 — Surah Al-Jathiyah 45:25
A když předčítána jsou jim znamení naše jasná, jediný důvod jejich (proti nim) jest, že říkají: „Přiveďte nám sem tedy (zemřelé) předky naše, jste-li pravdomluvnými!“
Verse 26 — Surah Al-Jathiyah 45:26
Rci: „Bůh vzbouzí vás k životu, pak dá vám zemříti: a pak shromáždí vás ke dni zmrtvýchvstání, o němž není pochybnosti; však většina lidí není si toho vědoma
Verse 27 — Surah Al-Jathiyah 45:27
Bohu přináleží panství nebes a země: a v den, kdy nadejde hodina (soudu), v den onen záhubě propadnou ti, kdož (pravdu) popírají.“
Verse 28 — Surah Al-Jathiyah 45:28
A spatříš všechny národy KLEČÍCÍ; každý národ zavolán bude ke Knize své: v den ten odměněni budete dle skutků svých
Verse 29 — Surah Al-Jathiyah 45:29
Tato Kniha naše vyjadřuje se o vás dle pravdy, neb my zanášeli jsme v ní vše, což konali jste
Verse 30 — Surah Al-Jathiyah 45:30
A pokud se týče těch, kdož uvěřili a konali dobré skutky, uvede je Pán jejich v milosrdenství své: toť blaženost bude zjevná
Verse 31 — Surah Al-Jathiyah 45:31
A pokud se týče těch, kdož neuvěřili, (řekne se jim): „Což nebyla vám předčítána znamení naše? Však pyšně chovali jste se a byli jste lidem Provinilým
Verse 32 — Surah Al-Jathiyah 45:32
A když řeklo se (vám): ‚Slib boží pravdivý jest: a není pochybnosti o hodině (soudu),‘ říkali jste: ‚Nevíme co hodina (soudu) jest: máme ji za pouhou domněnku a nejsme o ní nijak ujištěni.‘“
Verse 33 — Surah Al-Jathiyah 45:33
Tehdy zjeví se jim špatnost skutků jejich a obklopí je to, čemu se byli posmívali
Verse 34 — Surah Al-Jathiyah 45:34
A bude řečeno (jim), „Dnes zapomeneme na vás, jakož i vy zapomněli jste na setkání se (s námi) v den tento: a obydlím vašim bude oheň a nebude vám pomocníků
Verse 35 — Surah Al-Jathiyah 45:35
To za to, že za žert měli jste znamení boží a že zmámil vás život pozemský.“ Pročež v den ten nebudou již vyvedeni z ohně a nebude popřáno jim prominutí
Verse 36 — Surah Al-Jathiyah 45:36
Bohu tedy budiž chvála, Pánu nebes a Pánu země, Pánu veškerenstva
Verse 37 — Surah Al-Jathiyah 45:37
Jemuť přináleží velikost na nebi a na zemi a on mocný jest, moudrý