Verse 1 — Surah Muhammad 47:1
Těch, kdož neuvěřili a odvracejí druhé od stezky boží, Bůh skutky znemožní
Verse 2 — Surah Muhammad 47:2
od těch pak, kdož uvěřili a dobré skutky konají a věří v to, co sesláno bylo MOHAMMEDOVI — a jest to pravda od Pána jejich — odejme špatnosti jejich; a napraví mysli jejich
Verse 3 — Surah Muhammad 47:3
To proto, že ti, kdož neuvěřili, následují marnost a ti, kdož uvěřili, následují pravdu od Pána svého: takovýmto způsobem činí Bůh lidem podobenství jejich
Verse 4 — Surah Muhammad 47:4
A když potkáte nevěřící, (dejte se) do stínání hlav jejich, dokud nepobijete jich mnoho: a (zbylým) upevněte pouta. Poté pak buď omilostněte je, neb propusťte za výkupné, dokud nesloží válka břemen svých. Tak (čiňte). Kdyby Bůh byl chtěl, byl by sám pomohl si od nich; však (dopustil válku), aby vyzkoušel vás jedny druhými. Těch pak, kdož zabiti byli na stezce boží, nebudou zmařeny skutky
Verse 5 — Surah Muhammad 47:5
Bůh povede je (cestou pravou) a napraví mysli jejich
Verse 6 — Surah Muhammad 47:6
a uvede je v zahradu (ráje) o níž jim byl již pověděl
Verse 7 — Surah Muhammad 47:7
Vy, kteří jste uvěřili, pomůžete-li Bohu, on též pomůže vám a upevní kroky vaše
Verse 8 — Surah Muhammad 47:8
A ti, kdož neuvěřili, nechť zhynou, a Bůh zmaří skutky jejich
Verse 9 — Surah Muhammad 47:9
To proto, že odpor měli vůči tomu, co Bůh byl seslal: i niveč uvedeny budou skutky jejich
Verse 10 — Surah Muhammad 47:10
Což necestovali v zemi, aby byli viděli jaký byl konec těch, kdož byli před nimi? Bůh zničil je a nevěřící stihne osud podobný
Verse 11 — Surah Muhammad 47:11
To proto, že Bůh ochráncem jest těch, kdož uvěřili a nevěřícím není ochránce
Verse 12 — Surah Muhammad 47:12
Bůh zajisté uvede ty, kdož uvěřili, a konali dobré skutky v zahrady, pod nimiž řeky tekou: ale ti, kdož neuvěřili, užívají a požírají, jako žerou dobytčata! Oheň pekelný bude příbytkem jejich
Verse 13 — Surah Muhammad 47:13
A kolik měst, mocnějších silou města, jež vyhnalo tě, zahladili jsme a nebylo jim pomocníka
Verse 14 — Surah Muhammad 47:14
Zdaž ten, jenž opírá se o jasný důkaz od Pána svého, bude jako ten, jemuž zkrášleno bylo zlé konání jeho a (jako ti, kdož) následují choutky své
Verse 15 — Surah Muhammad 47:15
Vypodobnění zahrady rajské, jež slíbena jest bohabojným: v ní řeky jsou s vodou nehnijící; a řeky mléka, jehož chuť se nikdy nemění; a řeky vína, lahodného pijícím, a řeky medu zčistěného; v ní budou míti plody všeho druhu, a odpuštění od Pána svého. (Zdaž úděl jich bude) jako úděl toho, jenž věčně přebývati bude v ohni, a napájeni budou vodou vroucí, takže drásati bude střeva jejich
Verse 16 — Surah Muhammad 47:16
Jsou mezi nimi někteří, kdož naslouchají ti, dokud neodejdou od tebe; pak říkají těm, jimž dáno bylo vědění: „Co to žvaní?“, posměšně. Tito jsou oni, na jichž srdce pečeť vložil Bůh a kteří následují choutky své
Verse 17 — Surah Muhammad 47:17
Však ty, kdož následují cestu pravou, rozmnoží Bůh v (dobrém) vedení, a dá jim bázeň (boží)
Verse 18 — Surah Muhammad 47:18
Což jiného očekávají nevěřící, než že přijde na ně hodina (soudu) znenadání? Vždyť již přišly příznaky její; a když vskutku přijde na ně, k čemu bude dobré jim napomenutí jich
Verse 19 — Surah Muhammad 47:19
Tedy věz, že není Boha, kromě Boha, a pros za odpuštění vin svých, jakož i (vin) věřících mužů a žen, Bůh pak dobře ví o pochůzkách vašich (s místa na místo) a o (konečném) přebývání vašem
Verse 20 — Surah Muhammad 47:20
A říkají ti, kdož uvěřili: „Kdyby jen seslána byla súra!“ Však když rozhodná súra seslána jest a v ní zmínka učiněna o boji, spatříš ony, v jichž srdcích jest choroba, hledící na tebe pohledem omdlelého v zápase smrtelném, pročež přístojnější byla by jim poslušnost a řeč zdvořilá
Verse 21 — Surah Muhammad 47:21
Když pak rozhodnuto jest o věci, tu kdyby věrni byli Bohu, bylo by to pro ně lepším
Verse 22 — Surah Muhammad 47:22
Zdaž chtěli byste, kdybyste odvrátili se (od Boha), činiti pohoršení v zemi, a chtěli přervati krevní svazky své
Verse 23 — Surah Muhammad 47:23
Tito jsou oni, jimž zlořečil Bůh a němotou postihl, a slepotou ranil zrak jejich
Verse 24 — Surah Muhammad 47:24
Což nebudou rozbírati si (v mysli) Korán? Anebo zámky mají na srdcích svých
Verse 25 — Surah Muhammad 47:25
Zajisté pak těm, kdož navracejí se zpět, poté, když jasně ukázáno bylo jim Vedení, Satan našeptává (klam) a plní je (přeludy)
Verse 26 — Surah Muhammad 47:26
To proto, že říkají těm, kdož odpor mají k tomu, co seslal Bůh: „Uposlechneme vás v některých věcech.“ Však (dobře) zná Bůh tajemství jejich
Verse 27 — Surah Muhammad 47:27
Jak bude jim, až andělé, přišedší, aby umrtvili je, budou bíti je v tváře a záda jejich
Verse 28 — Surah Muhammad 47:28
To proto, že následovali to, co hněvem plní Boha a nenáviděli, v čem zalíbení nalézá: i niveč uvede skutky jejich
Verse 29 — Surah Muhammad 47:29
Či domnívají se ti, v jichž srdcích jest choroba, že Bůh nepřivede (na světlo) zlomyslnost jejich
Verse 30 — Surah Muhammad 47:30
Kdybychom chtěli, mohli bychom ti je ukázati, i poznal bys je po známkách jejich; ale dojista poznáš je dle spletené řeči jejich, Bůh pak (dobře) zná skutky vaše
Verse 31 — Surah Muhammad 47:31
A dojista na zkoušku postavíme vás, dokud nerozpoznáme, kteří usilovně bojují a trpělivé vyčkávají mezi vámi: a vyzkoušíme zprávy o vás
Verse 32 — Surah Muhammad 47:32
Zajisté pak ti, kdož neuvěřili. a odvracejí (druhé) od stezky boží, a odtrhli se od proroka poté, když jasně ukázáno bylo jim Vedení, neuškodí Bohu pranic a on niveč obrátí skutky jejich
Verse 33 — Surah Muhammad 47:33
Vy, kteří jste uvěřili, poslušni buďte Boha a poslušni buďte proroka, a nečiňte marnými skutky své
Verse 34 — Surah Muhammad 47:34
Zajisté těm, kdož neuvěřili, a odvracejí (druhé) od stezky boží, a zemrou pak jako nevěrci, Bůh neodpustí
Verse 35 — Surah Muhammad 47:35
Pročež nebuďte zbabělci a nezvete (nevěřících) k míru, když vy jste navrchu; neb Bůh jest s vámi, a neošidí vás o zásluhu skutků vašich
Verse 36 — Surah Muhammad 47:36
Život pozemský jest pouhou hrou a kratochvílí: ale věříte-li a bojíte-li se Boha, on dá vám odměny vaše a nebude požadovati ničeho ze statků vašich
Verse 37 — Surah Muhammad 47:37
Kdyby žádal je od vás a nutil vás, lakotili byste a on tak na venek přivedl by zlomyslnost vaši
Verse 38 — Surah Muhammad 47:38
Hle, vy jste to, kteří vyzýváni jste, abyste štědře rozdávali ve stezce boží: ale jsou mezi vámi někteří, již lakotí; však kdo lakotí, lakotí jen ve svůj vlastní neprospěch, neb Bůh bohatý jest a vy chudi. A obrátíte-li se, zamění vás Bůh lidem jiným, jenž pak nebude takovým, jakými jste vy