Czech - Chapter 75 - Al-Qiyamah

Netřeba přisahati mi při ZMRTVÝCHVSTÁNÍ

aniž přisahati při duši výčitky si činící

zdaž domnívá se člověk, že neshromáždíme kosti jeho

Ano; my s to jsme přesně sestaviti i špičky prstů jeho

táže se: „Kdy přijde ten den zmrtvýchvstání?“

Však když oslepen bude zrak

a měsíc zatmí se

a spojeno bude slunce s měsícem

tehdy řekne člověk: „Kde útulek nalézti dnes?“

Nikoliv, nebude útulku

u Pána tvého v den ten stálé bude stanoviště

Zpraven bude v den onen člověk o tom, co poslal ku předu i o tom, co zadržel

ano, člověk bude sám sobě (svědkem) očitým

a i kdyby omluvy své přednesl —

„Nehýbej příliš jazykem svým v něm, abys uspíšil jej

Nám zajisté přísluší sebrání a čtení jeho

a když čteme ti jej, následuj čtení jeho

Pak též zajisté připadne nám vysvětlení jeho.“ —

Nikoliv! Ale vy milujete život rychle míjící

a (stranou) necháváte život budoucí

V den ten tváře budou zářící

a k Pánu svému hledící

a budou též tváře se temnící

že stane se s nimi cos strašného, mnící

Nikoli; když (duše) dostoupí hltanu

a bude řečeno: „Kdo kouzlo má?“

a myslí (člověk), že jest mu loučiti se

a noha s nohou splete se

v den ten k Pánu svému bude hnán

neb nedával almužny, aniž modlil se

nýbrž lhářem nazýval (proroka) a záda obracel

pak ke svým (lidem) hrdě odešel

Běda ti, běda

A znovu běda ti, běda

Zdaž domnívá se člověk, že ponechán bude pánem

Což nebyl kapkou (semene jen) vystříknutého

Pak krví sraženou byl, z níž (Bůh) stvořil jej a urovnal

A pohlavím učinil jej dvojím, mužským, a ženským

Není-liž pak (On) dost mocným též, aby vzkřísil mrtvé