Czech - Chapter 11 - Hud

Alif. Lam. Ra. Tato Kniha, jejiz znameni byla potvrzena, pak rozdelena, prichazi od Moudreho, Vsevedouciho

abyste nevzyvali nikoho, krome Boha; jat pak zajiste jsem vam od neho varovatelem a vestitelem

Abyste prosili za odpusteni Pana sveho a obratili se kajicne k nemu: poskytne vam pozitku krasneho do urcite lhuty a zahrne kazdeho, jenz zaslouzi si toho, milosti svou. Vsak odvratite-li se (od neho), bojim se pro vas trestu v den velky

K Bohu navratite se vsichni a on nade vsemi vecmi moc ma

Zdaz nesnazi se (lide) na dva zahyby sloziti hrudi sve, aby skryli se pred nim? Vsak i kdyz prikryji se odevem, nevi Buh nejlepe, co utajuji v hrudich svych i co na venek ukazuji? Ont zajiste dobre vi o tajnostech hrudi

Neni tvora na zemi, jehoz vyziva nezavisela by od Boha: a on vi o utulku jeho i o miste ulozeni jeho. Vse to zapsano jest v Knize zjevne

Ont jest to, ktery stvoril nebesa i zemi v sesti dnech: a trun jeho byl pred tim nad vodami: chtel drive vyzkouseti vas, kdoz vas nejlepe zachova se v cinech svych. A kdyz reknes jim: „Zajiste vzkriseni budete po smrti sve“ tu rikaji ti kdoz neuverili: „Vskutku, toto jest jen kouzelnictvi zjevne.“

A odlozime-li trest jejich do urcite doby, jiste reknou: „Co zdrzuje jej.“ Zdaz neprijde na ne v den, kdy nebude nikoho, jenz by odvratil jej od nich a se vsech stran obklopi je to, z cehoz posmesky si byli tropili

A kdyz dame okusiti cloveku milosti sve a pak odejmeme mu ji — v pravde zoufa si a jest nevercem

A kdyz dame okusiti mu prizne sve po protivenstvi, jimz stizen byl, jistotne rekne: „Konecne zasly zle doby ode mne“ a ihned jest rozradovan a chlubivy

Vyjma tech, kdoz trpelive vyckavaji a konaji dobre skutky: tem dano bude odpusteni a odmena velka

Mozna, ze ponechas u sebe cast toho, co vnuknuto ti bylo, a budes proto stisnen v hrudi sve z obavy, aby nerekli: „Nebude-li mu seslan poklad, aneb neprijde-li s nim andel, (neuverime).“ Vsak ty pouze varovatelem jsi a Buh vsech veci jest opatrovnikem

Aneb reknou-li: „Sam vymyslil jej,“ rci: „Nuze deset predvedte sur, rovnych temto, vami vymyslenych: a zavolejte si ku pomoci, koho budete moci vedle Boha, jste-li pravdomluvnymi.“

Vsak nevyslysi-li vas, vezte, ze seslan byl jedine s moudrosti Boha a ze neni boha, krome Neho. Jste tedy odevzdani do vule jeho

Tech, kdoz zadaji si jen zivota pozemskeho a lakadel jeho, odmenime spravedlive skutky jejich v nem a nebudou v tom zkraceni

To jsou ti, pro nez v zivote budoucim prichystan jest pouze ohen pekelny: nivec bude co konali na svete a nicotno vse, co cinili

Zdaz budou jako ti, kdoz oporu hledaji v jasnem dukazu, od Pana sveho, predcitanem jim svedkem od Boha: a pred nimz prisla kniha Mojzisova, jako voditko a milosrdenstvi? Tito veri v nej: vsak kdozkoli ze sprezencu modlosluzby neveri v nej, necht tesi se na ohen pekelny! Nechovej tudiz nejmensi pochybnosti o nem, nebot jest pravdou od Pana tveho: vsak vetsina lidi tomu neveri

Kdo nepravostnejsim jest toho, jenz o Bohu vymysli lez? Tito predvedeni budou pred Pana sveho a reknou svedci: „Tito jsou oni, kteri lhali ohledne Pana sveho.“ Zdaz nepadne zloreceni Boha na nepravostne

kteri odpuzuji druhe od stezky bozi a radi by ji zkrivili a neveri v zivot budouci

Tito neznemozni (moc Boha) na zemi a nenaleznou zastance mimo Boha. Zdvojnasoben bude trest jejich: nedovedli ani slyseti, ani videti

Toto jsou ti, kdoz sebe samy privedli v zahubu a (bozstva), jimi vymyslena, ztratila se jim

Neni pochyby o tom, ze tito na tom nejhure budou v zivote budoucim

Vsak ti, kdoz uverili a konali dobre skutky a ponizovali se pred Panem svym, obyvati budou v raji a zustavati v nem budou vecne

Tyto dva tabory jsou jako slepi a hlusi (u porovnani) s vidoucimi a slysicimi: zdaz budou si rovno cenny v porovnani? Coz konecne neporozumite

Kdysi poslali jsme Noema k lidu jeho i rekl jim : „Zajiste jsem vam varovatelem zjevnym

abyste neuctivali niceho, krome Boha: jat zajiste obavam se, ze trest stihne vas v den bolestny!“

I rekli predaci lidu jeho, kteri neuverili: „Nevidime v tobe jineho, nez cloveka jako my sami a vidime, ze nasleduji te pouze nejsprostsi z (lidu) naseho, ukvapeni v usudku: a nevidime ve vas prednosti, jez by vas stavela vyse nas. Spise mnime, ze jste prolhanci.“

Rekl Noe: „Lide muj, co minite? Mam-li pouze jasny dukaz od Pana sveho, jenz obdaril mne milosrdenstvim svym a jste-li slepymi vuci nemu, zdaz vnutime je vam, kdyz vy se mu vzpirate

Lide muj, nezadam od vas za to bohatstvi: odmena ma jest pouze na Bohu. A nebudu odhaneti od sebe tech, kdoz uverili; ti setkaji se s Panem svym —- vsak vidim, ze lid jste nevedomy

A lide muj, kdo pomuze mi proti Bohu, kdybych odehnal je? Coz nepredlozite si to

A nerikam vam: ,Vladnu pokladnicemi Boha,‘ ani: ,Znam veci skryte, aniz rikam: ,Jsem andel,‘ aniz rikam tem, na nez ukosem pohlizite: ,Nepopreje jim Buh nijakeho dobra.‘ Buh nejlepe vi, co jest v myslich jejich: a kdybych to rikal, byl bych jednim z nepravostych.“

Rekli: „Noe, dost jiz nahadal jsi se s nami a stale rozmnozujes hadani s nami: nuze, konecne sesli na nas to, co nam slibujes, jsi-li pravdomluvnym.“

Rekl: „Buh zajiste sesle to na vas bude-li chtiti, a nikterak neznemoznite mu toho

Aniz prospeje vam rada ma, kdybych chtel (dobrou) dati vam radu, vsak Buh chtel zavesti vas v blud: ont Panem jest vasim a k nemu se navratite.“

Reknou-li ti: „Vymyslil si jej,“ rci: „Vymyslil-li jsem si jej, ma bude vina: vsak prost jsem podilu na tom, v cem vy se provinujete.“

A vnuknuto bylo Noemovi: „Zajiste nikdo jiny z lidu tveho neuveri, vyjma tech, kdoz jiz uverili: procez nermut se pro skutky jejich

nybrz zbuduj korab pred zraky nasimi a dle vnuknuti naseho a neprimlouvej se za nepravostne, nebot oni potopeni budou.“

Teda jal se budovati korab: a pokazde, kdyz predni z lidu jeho sli kolem, vysmivali se mu. Rekl: „Smejte se nam jen: vsak i my vysmejeme se vam, jakoz i vy nam se vysmivate

a zvite pak, na koho prijde trest, jenz potupou pokryje jej: a trest stihne jej vecny.“

Az pak prisel rozkaz nas a praskla pec. Tehdy rekli jsme Noemovi: „Naloz na korab,od kazdeho druhu stvoreni parek a rodinu svou, vyjma toho, nad nimz jiz drive pronesen byl rozsudek, a ty, kdoz uverili.“' Vsak pouze maly byl pocet tech, kteri uverili s nim

I rekl: „Vstupte do korabu: ve jmenu Boha necht pluje a zakotvi se. Zajiste Pan muj velky jest v odpousteni a milosrdny.“

A unasel je (korab), pluje na vlnach horam podobnych: a volal Noe na syna sveho, jenz byl v povzdali: „Synu muj, pluj s nami a nezustavej s nevericimi.“

Rekl (tento): „Uteku se na vrchol hory, jez ochrani mne pred vodami.“ Rekl (Noe): „Neni nikoho, jenz ochrani se dnes pred rozkazem bozim, vyjma toho, nad nimz smiloval se Buh.“ Tu rozlily se mezi nimi vlny a syn jeho zustal mezi potopenymi

I bylo receno: „Zeme, vpij do sebe vodu svou a nebesa, prestante dstiti!“ A opadla voda a vyplnen byl rozkaz: a stanul korab na vrchu Al-Dzudi a bylo receno: „Daleko odsud necht zustane lid nepravostny!“

A zavolal Noe Pana sveho a rekl: „Pane muj, zajiste syn muj byl z rodiny me a zajiste slib tvuj pravdivy byl: ty pak nejspravedlivejsim jsi ze vsech soudcu!“

Rekl (Buh): „Noe, vpravde (syn tvuj) nebyl z rodiny tve, nebot jednani to bylo nespravne: proto netaz se mne na veci, o nichz nemas vedeni; varuji te, abys nebyl jednim z nevedomcu.“

Rekl (Noe): „Pane muj, k tobe utikam se (o prominuti), abych netazal se te na veci, o nichz nemam vedeni: a neodpustis-li mi a nesmilujes-li se nade mnou budu jednim ze zahube propadlych.“

Bylo mu receno: „Noe, sestup (s korabu) s pozdravem miru od nas a s pozehnanim nasim nad tebou a nad narody, jez jsou s tebou: jsou pak narodove, kterym poskytneme pozitku (tohoto sveta) a pak zasahne je od nas trest bolestny

Tato jest jedna ze zvesti skrytych: zjevujeme ji tobe nyni: ani ty, ani lid tvuj nevedeli jste o ni pred tim — i bud trpeliv, nebot blahy jest konec bohabojnych.“

A k lidu 'Ad (poslali jsme) bratra jejich HUDA. Rekl: „Lide muj, uctivejte Boha: nemate jineho Boha, krome neho: (ty druhe) si jen vymyslite

Lide muj, nezadam za toto odmeny od vas: odmena ma jest pouze u toho, jenz stvoril mne, coz toho nepochopite

Lide muj, proste za odpusteni Pana sveho: pote kajicne obratte se k nemu: sesle vam s nebe deste hojne a rozmnozi silu vasi nad silu vasi nynejsi — procez neodvracejte se od neho jako provinilci.“

Rekli: „O Hude, neprinesl jsi nam jasneho dukazu a my neopustime bohu svych na (pouhe) tvoje slovo: my ti neverime

Rekneme ti jen, ze nekteri z bohu nasich postihli te zlem.“ Rekl: „Zajiste beru za svedka Boha a vy tez dosvedcte, ze prost jsem vaseho uctivani bohu jinych

vedle Boha: i zapocnete se svymi uklady proti mne vsichni a nemeskejte

Jat pak spoleham na Boha, Pana sveho a Pana vaseho: neni tvora, ktereho nemel by v moci sve: a zajiste Pan muj kraci stezkou primou

A odvratite-li se, dobre: jiz oznamil jsem vam to, s cim poslan jsem byl k vam: Pan muj da jinemu lidu zabrati vase misto a nebudete moci uskoditi Bohu v nejmensim: zajiste Pan muj vsech veci jest strazcem.“

A kdyz prisel rozkaz nas, zachranili jsme Huda a ty, kdoz uverili s nim, z milosrdenstvi sveho: a zachranili jsme je pred trestem prisnym

Tento (lid) 'Ad zapiral znameni Pana sveho a neposlusen byl proroku jeho a nasledoval vyzvu vsech muzu mocnych a tvrdohlavych

Procez stizeni jsou zlorecenim v tomto svete a v den zmrtvychvstani (bude jim receno) : „Zdaz nebyl (kmen) 'Ad, mezi nevericimi v Pana sveho? Ano, daleko zavrzen budiz (kmen) 'Ad, lid Huduv!“

A k lidu Tsemud poslali jsme bratra jejich Saliha. Rekl: „Lide muj, uctivejte Boha: nemate jineho Boha, krome neho. On vzniknouti dal vam ze zeme a dal vam ji k obyvani: nuz proste jej za odpusteni a po te obratte se kajicne k nemu: zajistet Pan muj blizek jest a ochoten vyslyseti (vas).“

Rekli: „O Salihu, az dosud byl's mezi nami jednim, v nejz nadeji jsme meli: zdaz nyni zbranovati chces nam, abychom vzyvali to, co vzyvali otcove nasi. A my, zajiste v pochybnostech a nejistote jsme ohledne toho, k cemu zves nas.“

Rekl: „Lide muj, co minite? Mam-li jasny dukaz od Pana sveho a popral-li mi milosrdenstvi sveho, kdo pomuze mi proti Bohu, kdybych byl ho neposlusen? Zvysili byste tim jedine moji zahubu

Lide muj, toto jest velbloudice bozi, znamenim vam. Nechte ji klidne pasti se na pude bozi a neublizujte ji, jinak stizeni budete trestem blizkym.“

Nicmene podrezali zily velbloudice a rekl (Salih): „Poprejeme vam jeste tri dny pobytu v obydli vasich: slib tento zajiste nebude odvolan.“

A kdyz naplnil se rozkaz nas, zachranili jsme Saliha a ty, kdez uverili s nim, z milosrdenstvi sveho, od potupy onoho dne: zajiste Pan tvuj silny jest a mocny

A zachvatila nepravostne boure mohutna a nalezeni jsou z rana v domech svych co ztuhle mrtvoly

jako by nikdy nebyli tesili se z nich. Zdaz nebyl (kmen) Tsemud nevericim v Pana sveho? Ano, daleko zavrzen budiz Tsemud

A kdyz prisli kdysi poslove nasi k Abrahamovi s radostnou zpravou, rekli: „Pokoj s tebou.“ Rekl: „Pokoj s vami“ a nemeskaje, prinesl jim tele pecene

A vida, ze ruce jejich nedotykaji se (pokrmu), nerad to videl a pocitil strach pred nimi. I rekli: „Neboj se, nebot my poslani jsme k lidu Lotovu.“

A zena Abrahamova stala vedle a smala se: i oznamili jsme ji Isaka a po Isakovi, Jakuba

Rekla: „Ja nestastna, jakz porodim syna, kdyz starena jsem a manzel muj starec? To zajiste byla by vec podivuhodna.“

Rekli: „Divis se snad rozkazu bozimu? Milosrdenstvi Boha a pozehnani jeho budiz s vami, lide tohoto domu: Buh zajiste hoden jest chvaly a slavy.“

Kdyz pak rozptylil se udes Abrahamuv, a on slysel radostnou tuto zvest, nalehal na nas ve prospech lidu Lotova

nebot Abraham zajiste byl laskavy, soucitny, promijejici

„O Abrahame, ustan ve svem snazeni, nebot jiz vysel rozkaz Pana tveho a lid onen zasahne trest neodvratny.“

A kdyz prisli poslove nasi k Lotovi, zarmoutil se nad nimi a citil se slabym k ochrane jejich, rka: „Toto zajiste den jest tezky.“

A prihnal se k nemu lid jeho, nebot jiz od drivejska dopousteli se spatnosti a rekl (Lot): „Lide muj, tyto dcery me vezmete-li, mene hanebno to bude pro vas: i bojte se Boha a nezneuctivejte mne v hostech mych. Coz neni mezi vami jedineho muze spravedliveho?“

Rekli: „Vsak vis jiz, ze malo jest nam po tvych dcerach: a zajiste dobre vis, co chceme.“

Rekl : „Kez bych mel dosti sily s vas, aneb kez mohl bych se uteci k ochranci mocnemu!“

Rekli (tehdy cizinci): „O Lote, myt posly jsme Pana tveho a oni nedostanou se na tebe: i vyjdi s rodinou svou jeste teto noci a necht nikdo z vas neobraci se dozadu — pouze zena tva tak ucini a stejny stihne ji osud, jaky stihne lid onen. Zajiste hrozba tato splni se z rana: neni-liz pak jitro jiz blizke?“

A kdyz prisel rozkaz nas, obratili jsme mesto vrchem dolu a dstili jsme na ne bez ustani kameni z hliny vypalene, poznamenane Panem tvym: a neni podobny osud dalek od nepravostnych

A k Madianskym poslali jsme bratra jejich Su'ejba. Rekl: „Lide muj, uctivejte Boha, nemate jineho Boha, krome neho: A nezkracujte miry ani vahy: zajistet vidim vas v blahobytu, vsak bojim se pro vas trestu v den vse obklopujici

Lide muj, dodrzujte poctive miry a vahy a nesalte lidi o majetek jejich a nedopoustejte se nespravedlnosti na zemi skutky pohorslivymi

Cokoliv pak prebyvati vam bude z milosti bozi, bude nejlepsim pro vas, jste-li vericimi

jat pak zajiste nejsem nad vami strazcem.“

Rekli: „O Su'ejbe, zdaz nakazuji ti modlitby tve, abychom opustili to, co uctivali bohove nasi, a abychom nenakladali s majetky svymi, jak sami chcemeli? Zajiste prec jses muzem laskavym a rozsafnym.“

Rekl: „Lide muj, co minite? Mam-li jasny dukaz od Pana sveho, jenz obdaril mne bohatymi dary svymi — nechci odporovati vam v tom, co (Buh) zbranuje vam ciniti, leda proto ze chci jedine polepseni vase, sec sily me staci. A duveru svou skladam pouze v Boha: na neho spoleham a k nemu obracim se

Lide muj, necht odpor vas vuci mne neuvali na vas vinu pro kterou postihl by vas osud podobny onomu, jenz postihl lid Noemuv, lid Huduv, lid Salihuv: aniz lid Lotuv jest od vas (tak) vzdalen

Proste za odpusteni Pana sveho a obratte se kajicne k nemu: zajiste Pan muj slitovny jest a laskyplny.“

Rekli: „O Su'ejbe, nerozumime mnoho z toho, co pravis, vsak zajiste vidime te, zes slabym mezi nami: a nebyti rodu tveho, byli bychom te ukamenovali a ty bys nebyl mohl (braniti se nam).“

Rekl: „Lide muj, zdaz rod muj vzacnejsim jest vam Boha a Boha za zada sva bez povsimnuti chcete zahoditi? Vsak zajiste Pan muj obklopuje vedenim svym skutky vase

Lide muj, cinte, cokoliv muzete, jat taktez ucinim: zvite pak

na koho prijde trest potupny pron a kdo lharem jest: nuz davejte pozor — ja s vami pozor budu davati.“

A kdyz prisel rozkaz nas, zachranili jsme Su'ejba a ty, kdoz uverili s nim, z milosrdenstvi sveho: a zachvatila nepravostne boure mohutna a nalezeni jsou z rana co ztuhle mrtvoly v domech svych

jako by nikdy nebyli tesili se z nich. Zdaz nebyl daleko zavrzen (lid) Madiansky, jakoz zavrzen byl (lid kmene) Tsemud

A kdyz poslali jsme Mojzise se znamenimi svymi a s moci zjevnou k Faraonovi a prednim z lidu jeho, tu nasledovali tito rozkaz Faraonuv: vsak rozkaz nebyl spravedlivy

Zlorecenim stizeni jsou v tomto svete a v den zmrtvychvstani desne bude prispeni, kterym prispeno jim bude

Totot jsou deje mest, jez tobe vypravime: nektera z nich dosud stoji, jina jiz skosena jsou

ne my utiskli jsme je, vsak sebe sama utiskla a niceho neprospela jim bozstva jejich, ktera uctivaji vedle Boha, kdyz prisel rozkaz Pana tveho: pouze rozmnozila zkazu jejich

Takoveto jest udereni Pana tveho, kdyz uderuje jim mesta, jez byla nepravostna: zajiste udereni jeho sklicujici jest a bolestne

V tomto zajiste znameni jest onomu, jenz boji se trestu ve svete budoucim: totot den bude, kdy veskere shromazdeno bude lidstvo: totot den bude, jehoz bude svedkem (veskerenstvo)

A neodlozime den onen, nybrz prijde ve lhute predem stanovene

V den prichodu jeho nepromluvi nikdo, vyjma s dovolenim Boha: a mezi nimi zavrzeni budou a blazeni

Pokud se tyce zavrzenych, uvrzeni budou v ohen (pekelny): a v nem vzdychani bude a narikani

V nem prebyvati budou, dokud potrvaji nebesa i zeme, lec by jinak chtel Pan tvuj: zajiste Pan tvuj cini, co chce

A pokud se tyce tech, jiz oblazeni byli, pujdou do raje: v nem prebyvati budou, pokud potrvaji nebesa i zeme, lec by chtel Pan tvuj pridati jim jiny dar neodejmutelny

Nebudiz nikterak v pochybnosti ohledne toho, co uctivaji onino — uctivaji pouze to, co uctivali otcove jejich pred tim, zajiste vyplatime jim podil jejich, nijak nezkraceny

Dali jsme Mojzisovi Knihu a rozesli se v mineni o ni (lide): a kdyby nebylo predeslo slovo od Pana tveho, bylo by jiz davno rozhodnuto mezi nimi: oni pak (dosud) jsou ohledne Knihy v pochybnosti vahave

A v pravde kazdeho odmeni jistotne Pan tvuj dle skutku jejich, nebot on dobre zpraven jest o tom, co cinite

Procez cin prave, jakz nakazano ti bylo a taktez oni, kdoz uverili s tebou, necht nekonaji spatnosti, nebot Buh zajiste dobre pozoruje skutky vase

Nehledejte opory u tech, kdoz nepravostni jsou, jinak zasahne vas ohen pekelny a nebude vam vedle Boha zastancu a nebude vam pak pomozeno

Zachovavej modlitbu na pocatku a na konci dne a pri prichodu noci: zajiste dobra konani zahaneji skutky zle. Takove jest pripomenuti pametlivym

A bud trpeliv, nebot Buh zajiste nedopusti, aby ztratila se odmena dobrodejnych

Zdaz nebylo mezi pokolenimi, ktera vas predesla, lidi s trochou ctnosti takovych, kteri zabranovali spatnosti na zemi — pouze malo, ktere jsme pak zachranili? Vsak nepravostni nasledovali vystrednosti sve a stali se provinilci

A Pan tvuj nevyhlazuje mest nespravedlive, jsou-li obyvatele jejich lidem radnym

Kdyby byl chtel Pan tvuj, byl by ucinil lidstvo narodem jedinym; vsak neprestanou rozchazeti se v mineni

vyjma tech, jimz popral milosrdenstvi Pan tvuj. A k tomu stvoril je; i naplnilo se slovo Pana tveho: „Zajistet naplnim peklo Dzinny a lidmi vesmes.“

A toto vse z deju vyslancu nasich vypravime ti, aby utvrzeno, tim bylo srdce tve a aby tim prisla ti pravda a napomenuti a pripomenuti vericim

A rci tem, kdoz neveri: „Jednejte podle moznosti sve: my taktez ciniti budeme

a vyckavejte: my taktez vyckavati budeme.“

Bohu pak prinalezi veci skryte nebes i zeme, a k nemu vse navraci se: procez uctivej jej a spolehej nan: a Pan tvuj zajiste neni lhostejnym k tomu, co cinite