Czech - Chapter 21 - Al-Anbiya

Priblizilo se lidem suctovani s nimi, mezitim co v lhostejnosti odvraceji se

Nikdy neprijde jim napomenuti nove od Pana jejich, aniz by naslouchali mu jen jako ve hre

vysmesna jsou srdce jejich a tajne hovori ti, kdoz nepravostni jsou: „Zdaz neni clovekem jako vy? Zdaz pripojite se k pouhym carum vidome?“

„Naopak,“ rikaji, „spleteniny snu jsou to; naopak, vymyslil si to; naopak, jest basnikem: necht tedy predvede nam znameni, s jakymi byli poslani proroci predesli!“

Neuverilo pred nimi niktere z mest, ktera zahladili jsme: jakz tedy oni uveri

A neposlali jsme pred tebou, leda muze, jimz vnukli jsme zjeveni: tazte se jen onech, jimz dano bylo napomenuti, nevite-li

A nedali jsme jim tel, ktera by nebyla nucena jisti pokrmu a nebyli nesmrtelnymi

Pote pak dodrzeli jsme pravdive slib jim ucineny a zachranili jsme je a koho jsme chteli a zahladili jsme vystredniky

A nyni seslali jsme vam Knihu, v niz napomenuti jest vam: coz nepochopite

A kolik vyvratili jsme mest, jez nepravostna byla a dali vzejiti po nich lidem jinymi

A kdyz pocitili hnev nas, hle, dali se z mesta na utek

„Neutikejte: navratte se k vystrednostem svym a obydlim svym: snad budete dotazovani.“

Rekli: „Beda nam! zajiste byli jsme nepravostni.“

A neustalo toto volani jejich, dokud neucinili jsme je jako obili pokosene, bezzivotne

A nestvorili jsme nebe a zemi a cozkoliv mezi nimi jest, sobe pro zabavu

A kdybychom byli chteli uciniti si kratochvili, byli bychom si ji nasli u sebe, kdybychom tak vskutku byli chteli uciniti

Naopak, mrstime pravdou na nepravdu a rozdrti ji a hle, rozptyli se (nicemnost): vsak beda vam za to, co vykladate (o Bohu)

Jemu prinalezi cozkoliv na nebi jest a na zemi: a ti, kdoz u neho jsou, nejsou nijak pysni, aby mu neslouzili, aniz unaveni

Chvali jej noci i dnem a nevymysleji niceho o nem

Ze vzali si ze zeme bozstva, ktera krisi mrtve

Kdyby na nebi a na zemi byla bozstva jina, krome Boha, bylo by obe zkaze propadlo: vsak slava Bohu, Panu trunu, nade vse, co oni vykladaji

Ont nebude tazan na skutky sve, vsak oni tazani budou

Ze vzali si bozstva (jina) vedle Boha? Rci: „Prineste dukaz svuj!“ Toto jest napomenuti tech, kdoz jsou se mnou a tech, kdoz byli prede mnou: vsak vetsina lidi nepoznava pravdu, nybrz odvraceji se

Neposlali jsme pred tebou proroka, jemuz bychom nebyli vnukli, ze neni Boha, krome mne: mne tedy uctivejte

A rikaji: „Ucinil sobe Milosrdny syna.“ Pri slave jeho, nikoliv! Jsou jen sluhy jeho ctenymi

Nepredchazeji jej v mluveni, nybrz rozkazy jeho vykonavaji

Ont vi, co pred nimi jest i za nimi, a nemohou primlouvati se, leda za toho, jemuz on popreje sveho zalibeni: a oni bazni pred nim tresou se

A kterykoli z nich by rekl: „Jat Buh jsem vedle neho,“ toho odmenime peklem: nebot takto odmenujeme nepravostne

Coz nevidi ti, kdoz neuverili, ze nebesa a zeme byly pevnym celkem a ze rozdelili jsme je a z vody ze ucinili jsme veskerou vec zivouci? Coz neuveri

A ucinili jsme na zemi vrchole hor, aby nepohnula se pod nimi a ucinili jsme na ni pruchody jako stezky, aby (lide) jimi byli vedeni

A ucinili jsme nebesa strechou chranenou: a prece od znameni jeho se odvraceji

Ont jest to, ktery stvoril noc a den, a slunce a mesic, oba po obloze svou drahou speji

A neucinili jsme zadneho cloveka pred tebou nesmrtelnym: a zemres-li ty, zdaz oni ziti budou vecne

Kazda duse okusi smrti: a vyzkousime vas zlem i dobrem pokusenimi: a k nam budete navraceni

A kdyz shlednou te ti, kteri neuverili, tropi si z tebe jen sasky, (rkouce): „Zdaz tento jest to, jenz zminuje se vam (nehezky) o bozstvech vasich?“ A ve vzpominani na Milosrdneho oni neveri

Stvoren jest clovek z pospichani; ukazi vam jiste znameni sva; ale nepospichejte na mne!“

Rikaji: „Kdy splni se ona hrozba — jste-li pravdomluvnymi?“

Kdyby jen vedeli ti, kdoz neveri, kdy nebudou s to, aby zdrzeli od tvari svych ohen, aniz od zad svych a kdy nebude jim pomozeno

Ano, (ohen) prijde na ne z nenadani a zpitomi je a nebudou s to, aby zdrzeli jej, aniz bude jim poseckano

Posmech tropili si lide z proroku jiz pred tebou, vsak obklopilo ty, kdoz posmivali se, to, z ceho si byli posmech tropili

Rci: „Kdo ochrani vas, za noci a za dne, pred Milosrdnym?“ A prece od vzpominani na Pana sveho se odvraceji

Coz maji nejaka bozstva, jez pred nami mohou je ochraniti? Nejsou s to, aby sama sobe pomohla, procez nebudou pomahati jim proti nam

Ano, dali jsme jim a otcum jejich uzivati sveta, pokud potrvaly zivoty jejich: coz nevidi, ze prichazime do zeme jejich a zuzujeme hranice jeji. Jsou snad oni vitezi

Rci: „Jat pouze varuji vas tim, co vnuknuto mi bylo:“ vsak hlusi neslysi volani, kdyz varovani jsou

Vsak kdyz dotkne se jich dechnuti trestu Pana tveho, rikaji: „Beda nam, neb zajiste byli jsme nepravostni.“

Postavime vahu spravedlivou v den zmrtvychvstani a nebude zkracena zadna duse v nicem: a i kdyby jednalo se o vahu zrna horcicneho, prineseme je: dostaci, ze my jsme suctovateli

Kdysi dali jsme Mojzisovi a Aronovi Rozliseni a svetlo a napomenuti bohabojnym

jiz boji se Pana sveho v skrytosti a pred hodinou (soudu) tresou se

A toto jest Napomenuti pozehnane, seslane nami: coz zaprete je

Kdysi dali jsme i Abrahamovi jeho (spravne) vedeni, neb vedeli jsme o nem

kdyz rekl otci svemu a lidu svemu: „Co jsou tyto predstavy, jez uctivate?“

Rekli: „Nalezli jsme otce nase v uctivani jich.“

Rekl: „Zajistet vy i otcove vasi jste v bludu zjevnem.“

Rekli: „Prisel's k nam s pravdou, aneb jen kratochvili si tropis?“

Rekl: „Nikoliv: Panem vasim jest Pan nebes a zeme, jenz stvoril je oboje, a ja jsem z tech, kdoz to dosvedcuji

A pri Bohu (prisaham), ze dojista lest ucinim modlam vasim pote, az odvratite se a zada mi ukazete.“

A rozbil je na kousky vsechny, vyjma nejvetsi z nich, aby k ni vratiti se mohli

Rekli: „Kdo ucinil toto s bohy nasimi? Zajistet jest jednim z nepravostnych.“

Rekli: „Slyseli jsme mladika kehos zminovati se o nich: jmenem Abrahama.“

Rekli: „Nuz, predvedte jej pred zraky lidu, aby svedcili proti nemu,“

Rekli: „Zdaz ty ucinil's to s bohy nasimi, Abrahamem?“

Rekl: „Nikoliv; ucinil to tenhle nejvetsi z nich: i tazte se jich, dovedou-li mluviti.“

I sli do sebe v mysleni svem a rekli: „Zajiste, pratele, ze jste nepravostni.“

Vsak pote zatvrdili se v hlavach svych, rkouce: „Vsak dobre's vedel, ze oni nemluvi.“

Rekl: „Zdaz tedy uctivati budete vedle Boha neco, co nemuze prospeti vam, aniz uskoditi

Pfuj na vas a na to, co uctivate vedle Boha! Coz nepochopite?“

Rekli: „Upalte jej a jdete na pomoc bohum svym, chcete-li mit se k cinu!“

Rekli jsme: „Ohni, budiz studenym a bezpecnym vuci Abrahamovi!“

I chteli lest provesti mu, vsak uvedli jsme je v zahubu

A zachranili jsme jej a Lota, zavedse je do zeme, v niz pozehnali jsme veskerenstvu

A dali jsme mu Isaka a Jakuba nadavkem a vsechny ucinili jsme muzi spravedlivymi

A ucinili jsme je predstavenymi, aby vedli lid podle narizeni naseho, a vnukli jsme jim konani dobrych skutku, a zachovavani modlitby, a davani povinne almuzny: a oni uctivali nas

A Lotovi dali jsme soudnost a vedeni: a zachranili jsme jej z mesta, jez konalo spatnosti: zajiste byl to lid zly, zkazeny

A uvedli jsme jej do milosrdenstvi sveho, nebot byl jednim ze spravedlivych

A (pomni) Noema, kdyz kdysi volal k nam i vyslyseli jsme jej a zachranili jsme jej a rodinu jeho od zkazy velke

A pomohli jsme mu pred lidem, ktery vylhanymi nazyval znameni nase: oni zajistet byli lidem zlym i utopili jsme je vsechny

A (pomni) Davida a Salamouna, kdyz dali rozsudek ohledne role, v nemz skodu zpusobila stada ovci jisteho lidu: a byli jsme rozsudky jejich svedky

A dali jsme Salamounovi rozsafnost v teto veci: a obema jim dali jsme soudnost a vedeni a prinutili jsme hory, aby s Davidem pely chvalu nasi a taktez i ptactvo. Tak ucinili jsme

A naucili jsme ho remeslu vyroby brneni pro vas na ochranu proti (vzajemne) urputnosti vasi: zdaz budete za to vdecni

A Salamounovi (podmanili jsme) vichr bourny, aby hnal lodi dle rozkazu jeho k zemi, jiz pozehnali jsme: nebot o vsech vecech meli jsme vedomost

A nektere zle duchy, aby potapeli se pron a vykonavali pron ruzne prace jine: a my strezili jsme je

A (pomni) Joba, kdyz volal k Panu svemu: „Zajiste protivenstvi dotklo se mne: a ty nejslitovnejsim jsi ze slitovnych.“

A vyslyseli jsme jej a zbavili jsme jej protivenstvi: a vratili jsme mu rodinu jeho a pridali jsme mu jeste jednu stejnou, jakozto milosrdenstvi od nas a na pamet tem, kdoz uctivaji nas

A (pomni) Ismaela a Idrise a Dzu-l-Kifla: ti vsichni byli (vytrvali) v trpelivosti

A uvedli jsme je do milosrdenstvi sveho, nebot byli ze spravedlivych

A Dzu-n-Nuna, kdyz odesel rozzloben a domnival se, ze nemam moci nad nim: vsak v temnotach volal: „Neni Boha, krome tebe, chvala budiz tobe: jat zajiste byl jsem z nepravostnych.“

A vyslyseli jsme jej a zachranili z utrap; nebot takovymto zpusobem zachranujeme verici

A Zachariase, kdyz volal k Panu svemu: „Pane muj, nezanech mne samotneho, ac ty nejlepsim jsi ze vsech dedicu.“

I vyslyseli jsme jej a dali jsme mu Jana a zpusobilou ucinili jsme zenu jeho, nebot oni predstihovali se v konani dobrych skutku a modlili se k nam s laskou a bazni a ponizovali se pred nami

A (pomni tez) onu, jez zachovala si panenstvi sve a do niz vdechli jsme ducha sveho: a ucinili jsme ji, jakoz i syna jejiho znamenim veskerenstvu

Zajiste tento narod vas jest narodem jednim: a ja jsem Panem vasim: procez mne uctivejte

Vsak rozstepili se v teto veci mezi sebou: nicmene vsichni k nam navrati se

A kdozkoli kona dobre skutky a jest vericim, tomu nebude upreno snazeni jeho: myt zajiste vse mu zapisujeme

A klatba jest na kazdem meste, jez zahladili jsme a dojista nenavrati se

dokud nebude otevreno lidu Jadzudz a Madzudz a tento se vsech uboci hor nepovali se

tehdy priblizi se naplneni slibu pravdiveho a tehdy udivem pouliti se budou zraky tech, kdoz neuverili: „Beda nam, ze lhostejni jsme byli k teto (hrozbe): ano, byli jsme nepravostni!“

Zajistet pak vy a to, co uctivali jste vedle Boha, palivem bude pekla a vy do neho pujdete

Kdyby to byli skutecni bohove, nesli by do neho: vsak nyni vsichni vecne budou v nem prebyvati

V nem stenati budou, vsak hlas jich v nem nebude slysan

Ale ti, jimz ku predu slibili jsme krasnou odmenu, daleko od neho vzdaleni budou

Nebudou slyseti ani septnuti z neho a v tom, Ceho praly si duse jejich, na vek trvati budou

Nebude trapiti je hruza ona velka a vstric vychazeti budou jim andele, (rkouce): „Totot jest den vas: ten, jenz sliben byl vam!“

V den onen sbalime nebesa, jako Sidzi sbaluje zavitky knih: a jakoz dali jsme zacatkem prvnimu stvoreni, tak navratime je zpet. Tento slib jest zavaznym pro nas a my zajiste tak ucinime

A jiz napsali jsme ve zpevech (zalmu) napomenuti: „Zajistet zemi zdedi sluzebnici moji spravedlivi.“

Zajiste pak v tomto (rceni) jest hlasani lidu (Bohu) slouzicimu

A poslali jsme te jen jako milosrdenstvi veskerenstvu

Rci: „Bylo mi vnuknuto jen, ze Buh vas jest pouze Buh Jediny: zdaz tedy odevzdavate se do vule jehoz?“

Vsak obraceji-li se zady, rci: „Varoval jsem vas vsechny stejne, vsak nevim, blizko-li ci daleko jest to, co slibeno jest vam.“

Buh pak zajiste dobre vi, co nahlas mluvite i co skryvate

A nevim, zda snad (odklad trestu) jest pouze pro vyzkouseni vas a poprani vam radosti sveta do jiste lhuty

Rekl (prorok): „Pane muj, rozsud dle pravdy!“ a Pan nas, Milosrdny, ma byti vzyvan spise nez to, co vy vykladate