Czech - Chapter 23 - Al-Muminun

Jak dobre povede se VERICIM

kteri v modlitbe sve se ponizuji

a kteri od svevolne reci se vzdaluji

a kteri (povinnou) almuznu davaji

a kteri pohlavni udy sve ostrihaji

(soulozice) jen s manzelkami svymi a s (otrokynemi), dobytymi pravicemi jejich: tehdy nebude jim viny

vsak ti, kdoz v zadosti sve prestoupi tuto mez, budou prestupniky —

a ti, kdoz zastavy jim dane (opatruji) a zavazky sve dobre dodrzuji

a ti, kdoz modlitby sve bedlive zachovavaji

tito zajiste budou dedici

kteri zdedi raj a prebyvati v nem budou vecne

Stvorili jsme pak cloveka z mekke hliny

pote ucinili jsme jej kapkou (semene) v pribytku jistem

pote utvorili jsme seme v krev srazenou, a krev srazenou vytvorili jsme v kousek (masa), a kousek (masa) vytvorili jsme v kosti: a odeli jsme kosti masem; pak dali jsme mu vzniknout jako stvoreni jinemu a pozehnan budiz Buh, nejlepsi ze Stvoritelu

Pote pak dojista zemrete

pak dojista v den zmrtvychvstani vzkriseni budete

Nad vami pak stvorili jsme sedm cest a nejsme k tomu, co stvorili jsme, lhostejni

A sesilame s nebe vodu dle miry a pusobime, aby zustala v zemi, ac mame moc zpusobiti, aby zmizela

A ji dali jsme vzrusti vam zahradam datlovniku a vinne revy, z nichz berete mnozstvi plodu a z nichz pojidate

A taktez stromu, jenz vyrusta na hore Sinai a jenz skyta olej a stavu pojidajicim

A zajiste v dobytcatech vasich jest pro vas pouceni: napajime vas tim, co naleza se v utrobach jejich a prospech z nich mate mnohy a z nich tez pojidate

A na nich, jakoz i na lodich jste noseni

A kdysi poslali jsme Noema k lidu jeho, i rekl: „Lide muj, uctivejte Boha, neb nemate jineho Boha, krome neho: coz nebudete se ho bati?“

Vsak rekli predaci tech, kteri neuverili z lidu jeho: „Tohle prec jest pouhy clovek, jako vy, vsak chce se vyvysiti nad vas; a kdyby Buh byl chtel, byl by seslal andely. Neslyseli jsme niceho podobneho od otcu nasich predeslych

Ont pouze jest muzem, Dzinny posedlym: procez pozorujte jej po jistou dobu.“

Rekl: „Pane muj, pomoz mi proti tomuto nazyvani mne lharem.“

I vnukli jsme mu: „Zbuduj archu pod dozorem nasim a podle vnuknuti naseho: a kdyz prijde rozkaz nas a praskne pec

uved do ni ode vsech druhu po paru, jakoz i rodinu svou, vyjma toho z nich, nad nimz ortel vynesen byl jiz predem a neprimlouvej se u mne za ty, kdoz nepravostni byli, nebot oni potopeni budou. A uz usazen budes ty a kdozkoli s tebou bude, v arse, tehdy rci: ‚Chvala Bohu, jenz zachranil nas pred lidem nepravostnym.‘“

A rci: „Pane muj, dej sestoupiti mi na miste sestupu pozehnanem, nebot tys nejlepsim z usazovatelu.“

V tomto zajiste byla znameni a tim staveli jsme lidstvo na zkousku

Po nich pak vzbudili jsme jina pokoleni

a poslali jsme k nim posly z jejich stredu, (aby hlasali): „Uctivejte Boha: nemate jineho Boha, krome neho. Coz nebudete se jej bati?“

I rekli predaci lidu jeho, kteri neuverili a vylhanym nazvali setkani (s Bohem) v zivote pristim, a jimz presprilis dali jsme uzivati zivota pozemskeho: „Tohle jest pouze clovek jako vy, jenz ji z toho, co vy jite a pije z toho, co vy pijete

A poslouchati-li budete cloveka vam rovneho, tehdy zajiste zahube jste propadli

Slibuje vam snad, ze pote, az zemrete a v prach a kosti obraceni jste, zas (z hrobu) vyvedeni budete

Pryc, pryc s tim, co slibovano jest vam

Neni nam jineho zivota, nez tohoto zivota pozemskeho; umirame a zijeme, vsak nikdy nebudeme vzkriseni

On pouze jest muzem, jenz lez vymyslil o Bohu a my nebudeme veriti mu.“

Rekl: „Pane muj, pomoz mi proti tomuto nazyvani mne lharem.“

Rekl (Buh): „Jen malicko a zacnou litovati!“

A zastihlo je vykriknuti (zkazy) pravem a ucinili jsme je splaveninou. Daleko zavrzen budiz lid nepravostny

Po nich pak vzbudili jsme pokoleni jina

Nebude uspisena nikteremu narodu lhuta jeho, aniz zpozdena

Pote pak poslali jsme Mojzise a bratra jeho Arona se znamenimi svymi a moci zjevnou

Faraonovi a prednim lidu jeho; vsak chovali se pysne, nebot lid to byl naduty

a rekli: „Zdaz uverime dvema muzum jako jsme my, jichz lid nam otroci?“

A lhari nazvali je oba a stali se jednemi ze zahubenych

Tehdy pak dali jsme Mojzisovi Knihu, aby lid jeho (dobre) byl veden

a ucinili jsme syna Mariina a matku jeho znamenim; a (obydlim) dali jsme jim misto na vrchu, bezpecne a pramen (vody) majici

„O proroci, jezte z dobrych veci a cinte dobro, nebot o tom, co cinite, dobre vim

Zajiste pak tento narod vas jest narodem jedinym a ja jsem Panem vasim: mne tedy bojte se!“

Vsak lide rozstepili se ve vecech svych mezi sebou na skupiny: kazda strana z toho, coz mela, se radujic

i ponech je v hloubi omylu jejich do lhuty urcene

Zdaz domnivaji se, ze v tom, ceho popravame jim v hojnosti, ze statku a deti

predhanime se (v dosazeni) pro ne dobra? Naopak: vek oni netusi

Zajiste pak ti, kdoz bazni Pana sveho naplneni jsou

a kteri ve znameni Pana sveho veri

a kteri (niceho) s Panem svym nespolcuji

a kteri davaji to, co davaji ana srdce jejich chveji se (bazni) pred tim, ze k Panu svemu se navrati

Tito predhaneji se v (dosazeni) dobra a prvni jej dosahuji

Neukladame nijake dusi bremene nad sily jeji: a u nas (ulozena) jest Kniha, jez mluvi pravdu a nikomu nebude ukrivdeno

Vsak srdce jejich pohrouzena jsou (v omylu) ohledne teto (Knihy): a skutky jine krome onech konaji

(a budou) az do chvile, kdy postihneme, blahobytu se tesici z nich trestem, hle, pak volaji zdesene

„Nevolejte dnesniho dne, neb nami vam nebude pomozeno

vzdyt davno jiz byla predrikavana vam znameni moje, vsak vy na podpatcich svych jste se otaceli

plni pychy na to vedli jste plane rozmluvy pulnocni.“

Coz nebudou uvazovati o tom, co rika se jim, anebo snad prislo jim, co neprislo otcum jejich minulym

Aneb snad nepoznavali proroka sveho a (proto) jej zapiraji

Aneb reknou, „Dzinny jste posedly?“ Naopak: on prisel k nim s pravdou a vetsina jich pravdu nenavidi

Vsak kdyby pravda byla nasledovala choutky jejich, zkazena by tim byla nebesa i zeme, a vse, co v obou jest; naopak, prinesli jsme jim napomenuti jich, ale oni od napomenuti sveho se odvraceji

Coz zadas od nich poplatek? Plat od Pana tveho lepsim jest a on nejlepsim jest vsech zivitelu

Ty pak zajiste volas je ke stezce prime

a ti, kteri neveri v zivot budouci, od one stezky se uchyluji

A kdybychom byli slitovali se nad nimi a odnali od nich protivenstvi jejich, byli by svehlave dal stali na svem bloudeni (v nevire)

A prece jiz postihli jsme je trestem, vsak neponizili se pred Panem svym, aniz sklonili sije sve

az kdyz otevreli jsme na ne dvere trestu prisneho: hle, zoufaji si nad nim

Ont to jest, jenz utvoril vam sluch a zrak a srdce; a jak malo jste mu vdecni

Ont to jest, jenz dal vam vznik na zemi a k nemu shromazdeni budete

Ont to jest, jenz obzivuje a umrtvuje: on ridi prechod noci a dne: coz toho nepochopite (rozumem)

Vsak ne: rikaji totez, co rikali stari

rikaji: „Zdaz az zemreme a budeme prach a kosti, znovu vzkriseni ze budeme

To jiz slibovano bylo nam, jakoz i otcum nasim, pred tim: zajistet jsou to jen bachorky starych:“

Rci: „Komu prinalezi zeme a cozkoliv na ni jest — vite-li?“

Reknou: „Bohu.“ Rci: „Coz tedy si toho nepripomenete?“

Rci: „Kdo panem jest sedmera nebes a pan trunu mocneho?“

Reknou: „Patri Bohu.“ Rci: „Coz tedy nebudete se bati?“

Rci: „V ci ruce jest panstvi nade vsemi vecmi a jenz chrani, sam nemaje treba ochrany — vite-li?“

Reknou: „V ruce Boha.n Rci: „Jak tedy muzete tak byti ocarovani?“

Ano, prinesli jsme jim pravdu: vsak oni zajiste lhari jsou

Buh zajiste si neucinil syna a neni s nim jineho boha: jinak odesel by kazdy buh s tim, co stvoril, a jeden nad druheho by se vyvysoval: chvalen budiz Buh nade vse, co vykladate

Ont zna veci skryte i veci viditelne a daleko povysen jest nad to, co s nim spolcujete.“

Rci: „Pane muj, ukazes-li mi to, co slibovano jest jim

Pane muj, nedej mi pak byti mezi lidem nepravostnym!“

Myt zajiste muzeme ukazat ti, co slibujeme jim

odpuzuj zle tim, co jest lepsi: my nejlepe vime o tom, co vykladaji

A rci: „Pane muj, utociste beru k tobe pred naseptavanim zlych duchu

a utociste beru k tobe, Pane muj, pred priblizenim se jich ke mne.“

Vsak kdyz k nekteremu z nich prijde smrt, rce: „Pane muj, dej mi vratiti se

abych ciniti mohl dobro v tom, co opominul jsem.“ Vsak ne, Tato jsou slova, jez bude mluviti, ale za nimi bude prehrada az do dne, kdy budou vzkriseni

A kdyz troubeno bude na roh, v den onen nebude svazku pribuzenskych mezi nimi, aniz navzajem se budou doprosovati

Ti, jichz vaha tezka bude, tem dobre povede se

Ti, jichz vaha lehka bude, budou oni, jichz duse zahube propadly a v pekle prebyvati budou vecne

Szirati bude ohen tvare jejich a kriviti budou usta sva

„Coz nebyla vam ctena znameni nase a vylhanymi jste je nazyvali?“

Reknou: „Pane nas, premohlo nas nestesti nase a stali jsme se lidem bloudicim

Pane nas, vyved nas odsud: a vratime-li se (k bludu), pak jiste budeme nepravostni.“

Rekne Buh: „Vehnani budte do neho a nemluvte na mne

Neb zajiste byla cast sluzebniku mych, kteri rikali: ‚Pane nas, uverili jsme, i odpust nam a slituj se nad nami, neb ty nejlepsim jsi ze vsech slitovnych‘

a vy zert tropili jste si z nich, az zpusobili jste, ze zapomneli napomenuti me a vysmali jste se jim

Jat pak zajiste odmenil jsem je dnes za to, ze trpelive vse snesli: v pravde oni stastni jsou!“

Rekne (Buh): „Jak dlouhy prodleli jste na zemi pocet roku?“

Reknou: „Prodleli jsme tam den aneb cast dne: i taz se pocetvedoucich.“

Rekne Buh: „Dleli jste tam pouze malicko, kdybyste to mohli vedeti

Zdaz domnivali jste se, ze stvorili jsme vas z kratochvile a ze k nam nebudete navraceni?“

Procez povysen budiz Buh, kral pravdivy; neni Boha, krome neho, Pana trunu vzneseneho

A kdo uctiva vedle Boha boha jineho, o nemz nema nijakeho dukazu, ten zajiste suctovati musi s Panem svym, a zajiste dobre nepovede se nevericim

A rci: „Pane muj, odpust a slituj se, neb ty nejlepsim jsi ze vsech slitovnych.“