Czech - Chapter 27 - An-Naml

Ta. Sin. Tato jsou znameni Koranu a Knihy zjevne

(dobre) vedeni a radostna zvest vericim

kteri zachovavaji modlitbu a davaji (povinnou) almuznu a pevne veri v zivot budouci

Zajiste pak tem, kdoz neveri v zivot budouci, zkraslili jsme skutky jejich, takze (bez voditka) bloudi

Temto schystan jest trest nejhorsi a tito nejvetsi utrpi v zivote budoucim ztratu

Zajiste pak obdrzel's Koran od Moudreho, Vsevedouciho

(Pomni), kdyz rekl Mojzis rodine sve: „Zajistet shledl jsem ohen; pujdu a prinesu vam o nem zpravu a prinesu vam louc planouci, abyste se mozna od ni ohrali.“

A kdyz prisel k ohni, bylo nan zavolano: Pozehnan jest ten, jenz v ohni jest a jenz kol neho jest: a chvala budiz Bohu, Panu veskerenstva

O Mojzisi, to jsem ja Buh, Mocny, Moudry

Vrhni hul svou na zem!“ A kdyz Mojzis videl, ze hybala se, jako by byla hadem, obratil se zady uprkem a nevracel se. „Neboj se, Mojzisi, neni ceho bati se u mne poslum mym

vyjma tem, jiz spachali nepravost, ale pak zamenili zlo dobrem — jat pak velky jsem v odpousteni, slitovny

Vloz ruku svou za nadra sva a vytahnes ji bilou, aniz by byla stizena nemoci. Toto bude jednim z deviti znameni pro Faraona a lid jeho, nebot v pravde lid jest to pohorslivy.“

A kdyz predvedena byla jim znameni nase jasne pred zraky jejich, rekli: „Totot jest kouzelnictvi zjevne.“

A odmitali je ac v dusich svych seznali pravdivost jich, z nepravosti a pychy. A hle, jaky byl konec pohorslivcu

A (pomni, jak) kdyz dali jsme Davidovi a Salamounovi vedeni, rekli: „Chvala budiz tomu, jenz vyznamenal nas nad mnohe ze sluzebniku svych vericich!“

A dedil Salamoun po Davidovi a rekl: „O lide, byli jsme nauceni vyrecnosti ptactva, a byli jsme obdareni (podilem) ze vsech veci: totot zajiste jest milost zjevna.“

I shromazdena byla kol Salamouna vojska jeho, sestavajici z Dzinnu a lidi, jakoz i ptactva a kracela v oddilech

az dosla do udoli MRAVENCU: i rekl jeden mravenec: „O mravenci, vstupte do obydli svych, aby nezdeptal vas dojista Salamoun s vojsky svymi, aniz by toho tusili.“

A usmal se vesele Salamoun nad reci jeho a rekl: „Pane muj, ponukni mne, abych byl vdecnym za dobrodini tve, kterym's pozehnal mi a otci memu, a abych konal dobre skutky, v nichz mel bys zalibeni, a uved mne z milosrdenstvi sveho mezi sluzebniky svoje spravedlive.“

A prehlizel ptactvo a rekl: „Jak to prijde, ze nevidim dudka? Coz jest nepritomen

Dojista ztrestam jej trestem prisnym, aneb dojista zabiji jej, leda ze by predvedl mi zmocneni zjevne.“

Vsak neomeskal se (dudek) na dlouho a prisel, rka: „Zvedel jsem, co tys dosud nezvedel: a prinesl jsem ti ze Saby novinu jistou

V pravde nalezl jsem tam zenu vladnouci jim, obdarenou podilem ze vsech veci, majitelku trunu velkeho

Shledal jsem, ze ona i lid jeji klani se slunci misto Bohu: neb Satan zkraslil jim skutky jejich, a odvratil je od stezky (prave), takze nejsou (spravne) vedeni

takze neklani se Bohu, jenz na svetlo privadi tajnosti nebes i zeme a vi, co skryvate i co verejne priznavate

Buh, neni Boha krome neho, jenz panem jest trunu velkeho.“

Rekl (Salamoun): „Uvidime, mluvil-lis pravdu, anebo byl's jednim z prolhanych

Jdi s timto listem mym a hod jim jej dolu: pak odvrat se od nich a vyckej, co odveti.“

Rekla (kralovna k prednim lidu sveho): „Panove, byl mi hozen list vzacny

Jestit od Salamouna a zni: ‚Ve jmenu Boha, Milosrdneho, Slitovneho

Nezdvihejte se proti mne, vsak prijdte ke mne, odevzdani plne do vule bozi.‘“

Rekla (dale): „Panove, poradte mi v me veci: nerozhodnu niceho ve veci, bez vaseho dosvedceni.“

Rekli: „Myt zajiste jsme obdareni silou a udatenstvim mocnym: vsak rozhodnuti veci jest na tobe, i viz sama, jak rozkazes.“

Rekla: „Zajiste kralove, kdyz vstupuji do mesta, ztropi spoust v nem a cini nejmocnejsi lidu jeho nejbidnejsimi: takto jednaji

Procez poslu k temto lidem dary a uvidim, s cim navrati se poslove.“

A kdyz prisel (posel) k Salamounovi, rekl tento: „Vy tedy chcete rozhojniti mne ve jmeni, kdyz co Buh dal mi lepsi jest toho, co dal vam? Nicmene vy v darech svych shledavate velkou radost

Vrat se ke svym: myt pak dojista prijdeme na ne s vojsky, jimz nebudou moci postavit se na odpor a dojista vypudime je ze zeme jejich zbednele a ponizene.“

Rekl pak: „Panove, ktery z vas prinese mi trun jeji, drive nez lid jeji prijde ke mne, odevzdan do vule bozi?“

Rekl 'Ifrit, jeden z Dzinnu: „Ja prinesu ti jej drive, nez zdvihnes se s mista sveho: jat jiste k tomu jsem dosti silny a spolehlivy.“

Rekl ten, jenz mel znalost Knihy: „Ja prinesu ti jej drive, nez v mrknuti setkaji a rozevrou se vicka tva.“ A kdyz (Salamoun) videl trun postaveny pred sebou, rekl: „Totot jest z milosti Pana meho, aby vyzkousel mne, jsem-li vdecny, aneb vzdorny: a kdo jest vdecny, jest jim ve prospech vlastni duse. a kdo jest vzdorny — vsak Pan muj (dost) bohaty jest a stedry!“

Rekl (dale): „Ucin ji nepoznatelnym trun jeji: uvidime, je-li na stezce (prave), aneb jest z tech, kteri nejsou vedeni stezkou (pravou).“

A kdyz prisla (kralovna k nemu) bylo ji receno: „Jest toto trun tvuj?“ Rekla: „Vypada jako on.“ Nam tedy dano bylo vedeni drive, nez ji a my patrili jsme k tem, kdoz do vule bozi jsou odevzdani

Vsak odvratilo ji od prave cesty to, co uctivala na miste Boha, nebot byla z lidu nevericiho

Bylo ji receno: „Vejdi do palace“ — a kdyz videla jej, domnivala se, ze jest to jezero, i vykasala odev na nohou svych. Rekl Salamoun: „Jest to pouze palac vylozeny kristalem.“ Rekla: „Pane muj, krivdila jsem sve vlastni dusi: nyni pak jako Salamoun, odevzdavam se do vule Boha, Pana veskerenstva.“

A (kdysi) poslali jsme ke kmeni Tsemud bratra jejich Saliha, (aby hlasal): „Uctivejte Boha“ — a tu rozdelili se na dva tabory navzajem si odporujici

Rekl Salih: „Lide muj, proc uspesujete na sebe (prichod) zleho, radeji nez dobreho? Proc neprosite za odpusteni Boha, abyste mozna dosli slitovani?“

Rekli: „Ptakovestbou zkoumali jsme tebe, jakoz i stoupence tvoje.“ Rekl: „Vestba osudu vaseho jest pouze u Boha: ano, vy jste lid, jenz ma byti na zkousku postaven.“

A bylo ve meste devet lidi, jiz pohorseni pachali v zemi a nejednali spravedlive

Rekli: „Prisahnete si navzajem pri Bohu, ze dojista prepadneme v noci jej a rodinu jeho a dojista pak rekneme mstiteli jeho: ‚Nebyli jsme svedky zahuby rodiny jeho a zajiste, ze pravdu mluvime.‘“

A kuli lest, vsak i my kuli jsme lest, aniz by toho byli tusili

a hle, jaky byl konec jejich, myt zahubili jsme je, jakoz i lid jejich veskeren

A domy jejich nyni zpustoseni jsou za to, ze nespravedlive jednali: zajiste, ze v tomto znameni jest pro lid rozumny

A zachranili jsme ty, kdoz byli uverili a bali se Boha

A (poslali jsme) Lota tehdy, kdyz rekl lidu svemu: „Zdaz pachati budete smilstvo sami k tomu prihlizejice

A vchazeti k muzum z vasne, radeji nez k zenam? Ano, sbor jste nevedomcu!“

Vsak odpovedi lidu jeho bylo jedine, ze rekli: „Vyzente rod Lotuv z mesta sveho, neb zajiste jsou to lide prilis mravopocestni.“

I zachranili jsme jej a rodinu jeho, vyjma zeny jeho, jiz predurcili jsme, aby byla z omeskalych

A dstili jsme na ne destem: a zly byl to dest pro (marne) varovane

Rci: „Chvala Bohu a pokoj sluzebnikum jeho, jez vyvolil si! Jest lepsi Buh, aneb to, co s nim spolcuji

Ten, jenz stvoril nebe i zemi a sesila vam s nebe vodu — a ji dali jsme vzrusti zahradam smave krasy: vam pak neni dano, abyste vzrusti dali stromum jejich! Jest tedy buh nejaky s Bohem? A prece (tito) lide davaji mu rovne

Ten, jenz ucinil zemi pevnou, a ucinil ve stredu jejim reky, a na vrchu jejim temena hor: a ucinil mezi obema mori prehradu: jest tedy buh nejaky s Bohem? A prece vetsina jich neni si toho vedoma

Ten, jenz vyslysi stisneneho, kdyz vola k nemu, a odnima protivenstvi a ucini vas nastupci na zemi: jest tedy buh nejaky s Bohem? Jak malo o tom premitate

Ten, jenz vede vas v temnotach souse a more, a jenz posila vetry jako posly milosti sve: jest tedy Buh nejaky s Bohem? Buh daleko povysen jest nad to, co oni spolcuji s nim

Ten, jenz dava pocatek stvoreni a pak dava mu navratiti se: a jenz zivi vas z (oblasti) nebe i zeme: jest tedy buh nejaky s Bohem?“ Rci: „Predvedte dukaz svuj, jste-li pravdomluvnymi!“

Rci: „Nikdo z tech, kdoz na nebi jsou i na zemi, nezna veci skrytych, vyjma Boha: a lide nemaji tuseni, kdy vzkriseni budou.“

Ac maji jakes vedeni o zivote budoucim, prece jsou v pochybnostech o nem, prece vuci nemu slepi jsou

A rikaji ti, kdoz neuverili: „Zdaz az budeme my i otcove nasi v prach obraceni, budeme (z hrobu) vyvedeni

To jiz slibeno bylo nam i otcum nasim drive: vsak toto jsou jen, bachorky (pokoleni) predeslych.“

Rci: „Cestujte zemi a vizte, jaky byl konec provinilcu!“

Vsak nermut se nad nimi a nebud stisnen ohledne lsti, jez kuji

A rikaji: „Kdy naplni se tento slib, jste-li pravdomluvnymi?“

Rci: „Dost mozna, ze za zady vasimi jest (jiz) cast z toho, co chcete uspisiti.“

A zajiste Pan tvuj jest pln milosti vuci lidem, vsak vetsina jich neni vdecna

A zajiste Pan tvuj vi, co v prsou svych skryvaji i co verejne doznavaji

A neni tajemstvi na zemi a na zemi, jez nebylo by v Knize zjevne

Zajiste pak tento Koran vyklada synum Israele vetsinu z toho, v cem minenim se rozchazeji

a zajiste jest vedenim a milosrdenstvim pro verici

Zajiste Pan tvuj rozsoudi mezi nimi moudrosti svou: a on mocny jest a vsevedouci

I spolehej na Boha, nebot tys v pravu zjevnem

Nedokazes, aby slyseli mrtvi, aniz aby slyseli hlusi volani, kdyz obraceji se zady

aniz dokazes, abys vyvedl na cestu pravou slepe z bloudeni jejich: ale dokazes jen, aby slyseli te ti, kdoz veri ve znameni nase, odevzdani jsouce do vule bozi

A kdyz rozsudek bude blizek svemu vykonani, dame vystoupiti na ne zvireti ze zeme, jez promluvi na ne (takto): „Tito jsou lide, kteri ve znameni nase neverili.“

az prijdou pred Boha: i rekne: „Zdaz vylhanymi nazyvali jste znameni ma, ac, nedovedli jste obsahnouti jich vedenim svym — aneb co vlastne cinili jste?“

I vykonan bude na nich rozsudek za nepravost jejich, aniz hlesnou

Coz nevideli, ze ucinili jsme noc pro to, aby odpocivali v ni a den, k videni? Zajiste v tomto jest znameni pro lid verici

A v den, kdy zatroubeno bude na roh a hruzou zachvi se, cozkoliv na nebi jest a na zemi, vyjma toho, co Buh zachce: a vsichni prijdou k nemu v ponizeni

a uvidis hory, jez za nehybne mel's, any jdou kupredu chodem mracen: to dilo bude Boha, jenz (dokonale) upravuje vsechny veci: ont zajiste dobre zpraven jest o tom, co cinite

A kdokoliv prijde s dobrymi skutky, odmenen bude nad jich zasluhu: a pred hruzou dne onoho budou bezpecni

Vsak kdozkoliv prijde se skutky zlymi, vrzeni budou tvaremi svymi v ohen. Zdaz odmeneni budete jinak, nez dle toho, co cinili jste

Narizeno mi bylo jen, abych uctival Pana teto zeme, jenz posvetil ji a jemuz prinalezeji vsechny veci: a narizeno bylo mi, abych byl jednim z odevzdanych do vule bozi

a abych predrikaval Koran. A kdokoli uveden bude na (pravou) cestu, bude uveden tam ke svemu vlastnimu prospechu a tem, kdoz bloudi. rci: „Jat jsem jen jednim z varovatelu.“

A rci: „Chvala Bohu! Ukaze vam znameni sva a pak seznate je! A Pan tvuj neni lhostejnym k tomu, co konate.“