Czech - Chapter 41 - Fussilat

Ha. Mim

Seslani od Milosrdneho, Slitovneho

Kniha, jejiz znameni ROZDELENA byla jako Koran arabsky pro lid vedouci

(aby byl) vestitelem a varovatelem — vsak vetsina jich vzdaluje se a nenasloucha

A rikaji: „Zastrena jsou srdce nase pred tim, k cemu zves nas: a v usich nasich tiha jest: mezi nami a tebou jest clona. Delej si, (jak chces): my (tez tak) delati si budeme.“

Rci: „Jat zajiste pouze jsem clovek, jako vy: vnuknuto pak mi jest, ze Buh vas jest jen Bohem Jedinym! Kracejte tedy primo k nemu a proste jej za odpusteni — a beda mnohobozcum

Tem, kteri nedavaji (povinne) almuzny a v zivot budouci jiz neveri

Tem pak, kdoz uverili a konaji dobre skutky, zajiste pripadne odmena bezvyhradna.“

Rci: „Zdaz nechcete veriti v toho, jenz stvoril zemi ve dvou dnech a ciniti mu chcete rovne? Ont Panem jest veskerenstva

On ucinil na ni temena hor, a pozehnal ji, a ustanovil po ni ruzne potraviny ve ctyrech dnech, rovnym dilem pro (vsechny) zadajici

Pak vznesl se na nebe, jez bylo pouhym dymem, a rekl jemu i zemi: „Pojdte ke mne, at poslusne jiz, ci proti vuli sve.“ I rekly nebe i zeme: „K tobe jdeme, poslusne!“

I ustanovil je na sedmero nebes ve dvou dnech, a vnukl kazdemu nebi cinnost jeho: a ozdobili jsme nebesa nejspodnejsi pochodnemi a strazci takoveto bylo urceni Mocneho, Vsevedouciho!“

A kdyz odvrati se, rci: „Varuji vas pred uderem bournym, podobnym onomu, jenz zachvatil (kmeny) 'Ad a Tsemud!“

Kdyz prisli k nim proroci jejich zpredu jich i ze zadu, nabadajice je, aby nevzyvali niceho, krome Boha, rekli: „Kdyby byl chtel Pan nas, byl by seslal andely; myt zajiste v to, s cim poslani jste byli, neverime.“

Pokud se tyce (kmene) 'Ad, pysne chovali se v zemi beze vseho opravneni, a rekli: „Kdoz mocnejsim nas jest silou?“ Coz nevideli, ze Buh to byl, jenz stvoril je, a ze tedy on byl mocnejsim jich (silou)? Znameni nase pak popirali

I poslali jsme na ne vichr bourny ve dnech zlovestnych, abychom dali okusiti jim trestu potupneho v zivote pozemskem: vsak trest zivota budouciho potupnejsi bude a nebude jim pomozeno

A pokud se tyce (kmene) Tsemud, dali jsme mu (dobre) vedeni; vsak radeji mel slepotu, nez dobre vedeni — procez zachvatil je uder bourny trestu hanliveho za to, co vydobyli si

Zachranili jsme pak ty, kdoz uverili a bali se Boha

A (prijde) den, kdy shromazdeni budou nepratele Boha k ohni, jdouce v radach

a kdyz dojdou k nemu, dosvedci proti nim sluch i zrak i kuze jejich to, co byli cinili

A nemohli jste ukryti se tak, aby nesvedcily proti vam sluch a zrak vas, a kuze vase; nybrz mnili jste, ze Buh nevi mnoho z toho, co cinite

A tato domnenka vase, kterou meli jste o Bohu, znicila vas: a stali jste se z onech, jiz zahube propadli.“

A i kdyby nyni trpelive vyckavali, prece obydlim jejich bude ohen (pekelny); a i kdyby prosili o prominuti, nebude prominuto jim

Prisoudili jsme jim pak (verne) soudruhy i zkraslili ve zracich jejich, cokoliv pred nimi bylo i co vzadu. A pronesen byl nad nimi (pravem) rozsudek, jaky (pronesen byl) nad sbory Dzinnu a lidi, ktere zasly pred nimi: zajiste zahube propadli

A rikaji ti, kdoz neuverili: „Nenaslouchejte tomuto Koranu a prehluste jej hovorem, abyste mozna prekonali (ctouci jej).“

Vsak dojista dame okusiti tem, kdoz neuverili, trestu prisneho, a dojista odmenime je dle nejhorsich skutku jejich

Takovato jest odmena nepratel Boha: ohen jim schystan jest! V nem prebyvani bude jim vecne, odmenou za to, ze znameni nase popirali

A reknou (pak) ti, kdoz neuverili: „Pane nas, ukaz nam ty, kdoz zavedli nas, z Dzinnu a lidi: hodime je, jedny i druhe, pod nohy nase, aby byli z nejspodnejsich!“

Zajiste pak na ty, kdoz rikaji: „Panem nasim jest Buh,“ a pote berou se primo k nemu, sestupuji andele, (rikajice jim): „Nebojte a nermutte se, nybrz radujte se ze zahrady (raje), jez slibena byla vam

My ochranci jsme vasimi v zivote pozemskem i budoucim: budete miti v ni, cozkoli zadaji si duse vase, vse, oc si pozadate

jako pohostinstvi Odpoustejiciho, Milosrdneho

Kdo, krasneji mluvi toho, jenz vzyva Boha, a kona dobre skutky, a pravi: „Jsem jednim z odevzdanych do vule bozi?“

Nejsou rovny si (skutky) dobre a spatne. Odplacej (spatne) tim, co jest lepsi: a hle, ten, mezi nimz a tebou bylo nepratelstvi, jako by stal se ti pritelem vrelym

Avsak nedosahnou tohoto leda ti, kdoz trpelive vytrvavaji: a nedosahne toho leda ten, jenz stesti ma velke

A kdyby rozjitrilo te nejake svadeni Satanovo, hledej utociste u Boha, neb on vseslysici jest, vsevedouci

Ze znameni jeho jsou den a noc, a slunce a mesic: procez nepadejte na tvare sve pred sluncem ani pred mesicem, nybrz padejte na tvare sve pred Bohem, jenz stvoril je oba, chcete-li jej uctivati

A jsou-li pysni? — za to ti, kdoz jsou u Pa na tveho, peji chvalu jeho noci i dnem a neunavuji se

A ze znameni jeho jest, ze vidis zemi schliplou: vsak kdyz sesleme na ni vodu, vzpruzi se a vzedme. Zajiste ten, jenz vzkrisil ji, jest tez krisitelem mrtvych, nebot on nade vsemi vecmi moc ma

Ti, kteri zneuznavaji znameni nase, nejsou skryti nam — a zdaz ten, jenz vrzen bude v ohen (pekelny), bude lepe na tom, nez ten, kdo prijde v bezpeci vstric dnu zmrtvychvstani? Cinte si, (jak chcete): Buh zajiste skutky vase (dobre) obzira

Zajiste ti, kdoz neuverili v Napomenuti, kdyz prislo jim — a prece v pravde jest to Kniha skvostna

Nedostihne ji marnost, ni zpredu, ni ze zadu: (jest to) seslani Moudreho, Chvaly hodneho

Nic neni ti rikano, co by nebylo byvalo rikano prorokum pred tebou: zajiste pak Pan tvuj ma v moci odpusteni, ale tez trest bolestny

A kdybychom byli ucinili jej Koranem cizojazycnym, byli by rikali: „Proc nebyla ROZDELENA nam znameni jehoz (Koran) cizojazycny a (lidu) arabskemu?“ Rci: „Ont pro ty, kdoz uverili, Vedenim jest a vylecenim, a pokud se tyce tech, kdo neveri, v usich jejich jest tiha a jsou vuci nemu slepi: na ne volano jest z mista dalekeho.“

A kdysi jiz dali jsme Mojzisovi Knihu a mineni o ni rozesla se; nebyti pak slova predeslaneho Panem tvym, bylo by byvalo jiz rozsouzeno mezi nimi: neb zajiste byli ohledne Knihy v pochybnosti podezrivane

Kdokoli cini dobro, cini tak ve prospech sve duse: a kdokoli cini zlo, tedy proti ni: a Pan tvuj jiste neukrivduje sluzebnikum svym

Jemu pripada vedomost o hodine (soudu): a neni ovoce, jez vzeslo by ze seme sveho, aniz pocne, neb porodi samice, bez vedomi jeho. A v den, kdy (Buh) zavola na ne: „Kde jsou ti spolecnici moji?“, reknou: „Ujistujeme te, ze neni mezi nami nikoho, kdo dosvedcil by (to).“

A ztrati se jim ti, ktere vzyvali pred tim; oni pak dovtipi se, ze neni pro ne utulku

Neunavuje se clovek prosenim o dobro; vsak kdyz dotkne se jej zlo, tu zoufaly jest, malomyslny

A kdyz okusiti dame mu milosrdenstvi sveho po protivenstvi, jimiz dotcen byl, rika jiste: „To (pravem) patri mi, a nemyslim, ze hodina (soudu) prijde; a i kdybych navracen byl k Panu svemu, dostane se mi u neho krasneho (udele).“ Vsak my dojista zpravime ty, kdoz neuverili, ohledne skutku jejich; a dojista okusiti dame jim trestu prisneho

A kdyz milosti sve poprali jsme cloveku, odvraci se a vzdaluje se stranou: kdyz pak dotkne se jej zlo, modlitba jeho siroka jest (a dlouha)

Rci: „Co minite? Je-li tato Kniha od Boha a neuverite-li v ni, kdo zbloudilejsim jest onoho, jenz v rozkolu jest dalekem?“

Ukazeme jim znameni sva v koncinach ruznych a na nich samych, az jasne ukazano jim bude, ze (tato Kniha) jest pravdou. Coz nepostacilo (rici), ze Pan tvuj jest svedkem veci vsechnech?“

O zajiste v pochybnosti jsou ohledne setkani s Panem svym! O zajiste on obklopuje (vedenim) veci vsechny