Czech - Chapter 46 - Al-Ahqaf

Ha. Mim

Seslani Knihy od Boha, Mocneho. Moudreho

Stvorili jsme nebesa i zemi a cozkoliv mezi obema jest, pouze v pravde, a do lhuty predurcene: vsak ti, kdoz neuverili, od toho, pred cimz varovani, jsou, se odvraceji

Rci: „Co minite? To, co vzyvate vedle Boha, — ukazte mi, co stvorili na zemi, aneb maji-li podilu na nebesich? Prineste mi Knihu, (seslanou) pred touto, aneb stopy nejakeho vedeni, jste-li pravdomluvnymi!“

A kdo zbloudilejsim jest toho, jenz vzyva vedle Boha neco, co nevyslysi jej, az do dne zmrtvychvstani — a lhostejni jsou k volani jejich

A v den, kdy shromazdeno bude lidstvo, budou neprateli jim a budou uctivani jejich zapirati

A kdyz predcitana jsou jim znameni nase jasna, rikaji ti, kdoz neuverili v pravdu, kdyz prisla jim: „Totot kouzelnictvi jest zjevne.“

Ci rikaji: „Vymyslil si jen?“ Rci: „Vymyslil-li jsem si jej, pak nevymuzete vy pro mne od Boha pranic! Ont nejlepe vi, co (o Koranu) pronasite: ont dostaci mi jako svedek mezi mnou a vami; a on velky jest v odpousteni, slitovny.“

Rci: „Co minite? Je-li (tato Kniha) od Boha a vy neuverili jste v ni; dosvedci-li pak svedek ze synu Israele ohledne souhlasnosti jeji a uveri-li v ni, mezitim co vy pysne chovate se — ? Zajiste Buh nevede (cestou pravou) lid nepravostny!“

A rikaji ti, kdoz neuverili, o tech, kdoz uverili: „Kdyby to bylo co dobreho, nebyli by predstihli nas v (pridrzeni se) jej.“ Vsak nedavse vesti se jim, reknou jen: „Totot lez jest stara.“

Vsak pred nim byla kniha Mojzisova vudcovstvim a milosrdenstvim; a tato Kniha potvrzuje ji, v jazyku arabskem, aby varovala nepravostne a zvesti radostnou byla pro ty, kdoz dobre cini

Zajiste pak tem, kdoz rikaji: „Panem nasim jest Buh“ a primo berou se k nemu, netreba se bati, aniz rmoutiti se

Tito obyvateli budou zahrady (rajske), v niz prebyvati budou vecne, v odmenu za skutky sve

A doporucili jsme cloveku laskave jednani vuci rodicum jeho: neb s utrapou nosila jej matka jeho a s utrapou porodila jej; a noseni jeho a (kojeni az k) odstaveni (trvalo) tricet mesicu. A kdyz dosahl dospelosti sve a dosahl veku ctyriceti let, rekne: „Pane muj, povzbud mne, abych vdecnym byl za dobrodini, jez prokazal's mi a rodicum mym; a abych konal dobro, v nemz zalibeni bych nalezl; a ucin mne spravnym v potomstvu svem — neb kajicne obracim se k tobe a zajistet jsem z odevzdanych do vule tve.“

Tito jsou oni, od nichz prijmeme nejlepsi skutky jejich, a pomineme spatnosti jejich: mezi obyvateli budou zahrady (raje): — tentot slib jest pravdivy, jenz sliben byl jim

A ten, kdo rika rodicum svym: „Pfuj na vas oba! Chcete slibovati mi, ze vyveden budu (z hrobu), kdyz cela pokoleni byla zasla prede mnou?“ Oni pak oba prosi Boha zan, (rkouce): „Beda ti! Uver; neb slib bozi pravdivy jest.“ Vsak on rika: „Tot pouze bachorky jsou starych!“

Takovi budou z tech, nad nimiz vyrcen byl jiz rozsudek v narodech, jez zasly pred nimi, z Dzinnu a lidi: tito zahube propadli

Pro vsechny pak budou stupnice v cinech jejich, a odplaceno bude jim dle toho, co cinili: a nebude jim ukrivdeno

A prijde den, kdy ti, kdoz neuverili, vystaveni budou ohni: „Promrhali jste dobre dary sve v zivote pozemskem a v rozkosi uzivali jste jich: procez dnes tedy odmeneni budete trestem potupy za pysnost svoji na zemi, nikterak opravnenou, a za prostopasnost svou.“

A zmin se o bratru 'Ada, kdyz varoval lid svuj v AL-AHQAF — a meli varovatele pred nim i po nem, — (rka): „Neuctivejte niceho krome Boha, neb zajiste bojim se pro vas trestu dne velkeho.“

Rekli: „Prisel's k nam, abys odvratil nas od bozstev nasich? Nuz tedy, privodiz na nas to, co slibujes nam, jsi-li pravdomluvnym!“

Rekl: „Vedeni jest pouze u Boha: jat pouze hlasam vam, s cimz poslan byl jsem; vsak vidim, ze lid jste nevedomy.“

A kdyz videli mracno, zenouci se primo k udolim jejich, rekli: „Totot jest mracno, z nejz naprsi nam.“ „Naopak! Totot jest, co uspisiti chteli jste: vichr, v nemz jest trest bolestny

Zahubi vsechno z rozkazu Pana sveho!“ A zrana bylo videti jen obydli jejich (pusta)! Takovymto zpusobem odmenujeme lid provinily

A dali jsme jim postaveni, do jakehoz postavili jsme i vas: a dali jsme jim sluch a zrak a srdce: vsak neprospel jim sluch jich, aniz zrak jich, aniz srdce jejich pranic, neb popirali znameni bozi; a obklopilo je to, cemu se byli vysmivali

A take zahladili jsme kol vas nektera mesta: a rozmanita davali jsme jim znameni, aby k nam snad navratili se

A proc nepomohli jim ti, ktere vzali si vedle Boha za bozstva, jimz obetovali? Naopak, ztratili se jim! Takova byla lez jejich a smyslenky

A (pomni), kdyz obratili jsme smerem k tobe sbor Dzinnu, aby naslouchati mohli Koranu: a kdyz objevili se (na miste cteni jeho), rekli: „Pst! slyste!“ A kdyz skonceno bylo (cteni), vratili se k lidu svemu, jako varovatele

Rekli: „Lide nas, my zajiste slyseli jsme Knihu, seslanou po Mojzisovi, potvrzujici pisma predesla: vede k pravde a ke stezce prime

Lide nas, odpovezte hlasu boziho Zvouciho, a uverte v Boha: ont odpusti vam viny vase a vysvobodi vas od trestu bolestneho

A kdo neodpovi hlasu boziho Zvouciho, neznemozni (moc) Boha na zemi, a nebude mu vedle Boha ochrancu: tito jsou v bludu zjevnem.“

Coz nevideli, ze Buh, jenz stvoril nebesa i zemi a neunavil se stvorenim jich, ma tez moc, aby vzkrisil mrtve. Ano, zajiste; on nade vsemi vecmi moc ma

V den, kdy ti, kdoz neuverili, vystaveni budou ohni, (tazani budou): „Neni to pravda?“ Reknou: „Ano, pri Panu nasem!“ Rekne (Buh): „Nuz okuste tedy trestu za to, ze neuverili jste!“

Tudiz trpelive vyckavej, jakoz trpelive vyckavali muzi pevneho rozhodnuti mezi proroky, a nesnaz se uspisiti (trest) jejich. V den, kdy spatri, coz slibovano jest jim, (pripadne jim), jako by byli dleli v hrobe pouze jednu hodinu dne. (Dosti) hlasani! Zdaz zahlazeni budou jini, nez lide prostopasni