Czech - Chapter 74 - Al-Muddaththir

O (PLASTEM) POKRYTY

Vstan a varuj

A Pana sveho vyvysuj

A odev svuj ocistuj

A pohorseni se vzdaluj

A nebud stedrym (proto), abys (jmeni sve) rozmnozil

A na Pana sveho trpelive cekej

A kdyz zatroubeno bude v troubu

ten den pak bude den pretezky

pro neverici (jiste) ne lehky

Nech mne s tim, jejz stvoril jsem, samotna

jemuz byl dal jsem statky rozsahle

a deti, jako svedky (mu)

vse na hladko mu uhladil

Pak jeste vic si zada ode mne

Nikoliv! Zajiste vuci znamenim nasim byl odbojnym

i uvalim nan vzestup pretezky

Zajistet vymyslel a poradal —

necht zabit jest - jak poradal

Znovu, necht zabit jest - jak poradal

Pak (kolem sebe) pohlizel

oboci vrastil, mracil se

zady se obratil, s pychou vzdmul

a rekl: „Tot kouzelnictvi jest jen strojene

rec jest to pouze cloveka.“

Pripekat v zaru pekla budu ho

Kdo povi ti, co zar pekla jest

Neponechava niceho, aniz usetri

pokozku lidem spaluje

nad nim devatenacte (strazcu) jest

jedine andely ucinili jsme strazci ohne: a pocet jich ucinili jsme jen pokusenim pro ty, kdoz neuverili, aby ujisteni byli ti, jimz dana byla Kniha, a aby rozmnozeni byli ti, kteri uverili, a ve vire sve; a aby nebyli v pochybnostech ti, jimz dana byla Kniha, jakoz i ti, kteri uverili; a aby rikali ti, v jichz srdcich jest choroba a neverici: „Co chce Buh rici timto podobenstvim?“ Takovymto zpusobem zavadi Buh v blud, koho chce, a vede (spravne) koho chce; nikdo nevi (pocet) vojsk Pana tveho, mimo neho: totot pak jest pouze napomenuti lidstvu

Nikoliv! pri mesici

a noci, kdyz odchazi

a jitru. kdyz jasni se

(prisam, ze peklo) zajiste jest jednou z (veci) nejvaznejsich

varovanim lidstvu

Kazda duse svych vlastnich cinu jest zarukou

jenze ti, kdoz na pravici budou

v zahradach (raje) navzajem budou se dotazovati

ohledne provinilcu

(rkouce jim:) „Co dovedlo vas z pekla zar?“

Reknou: „Nebyli jsme z tech, kdoz se modlili

aniz jist jsme nuznym davali

hadky jsme vedli s temi, kdoz se hadali

vylhanym den posledni jsme nazyvali

az kdyz prisla nam (nyni) jistota.“

Neprospeje jim pak primluvcich primluva —

proc od pripominky vzdalovali se

jak by byli osli splaseni

prede lvem (tryskem) padici

Naopak, jedenkazdy z nich chce, aby mu dany byly listy (knih) zvlast urcene

Nikoliv, ale oni neboji se zivota budouciho

Nikoliv! Koran zajiste jest pripominkou

a kdozkoli chce, necht si ho pripomina

Vsak nebudou pripominati si (ho) leda ti, jez Buh bude chtiti: jemu pristoji, by bali se jej; jemu pristoji odpousteni