Back to Languages

Czech - Chapter 12 - Yusuf

Translation by Preklad I. Hrbek — Permalink

Verse 1 — Surah Yusuf 12:1

Alif lám rá! Toto jsou Písma zjevného znamení

Verse 2 — Surah Yusuf 12:2

seslali jsme je jako Korán arabský - snad budete rozumní

Verse 3 — Surah Yusuf 12:3

Tím, že ti zjevujeme tento Korán, vyprávíme ti příběh nejkrásnější, zatímco dříve byls věru jedním z těch, kdož o tom neměli tušení

Verse 4 — Surah Yusuf 12:4

Hle, pravil Josef otci svému: "Otče můj, spatřil jsem ve snu jedenáct hvězd, slunce i měsíc a zřel jsem, jak přede mnou se klaní

Verse 5 — Surah Yusuf 12:5

I odpověděl otec jeho: "Synáčku můj, nevyprávěj bratřím svým sen svůj, jinak proti tobě úklady nastrojí, vždyť satan je člověka nepřítel zjevný

Verse 6 — Surah Yusuf 12:6

A takto si tě Pán tvůj vyvolí a záhady tě vykládat naučí a tak přízeň svou vůči tobě i rodu Jakubovu završí, stejně jako již dříve ji dovršil vůči tvým dvěma předkům, Abrahamovi a Izákovi. Pán tvůj věru vševědoucí je i moudrý

Verse 7 — Surah Yusuf 12:7

A stali se Josef a bratři jeho znameními pro ty, kdož se táží

Verse 8 — Surah Yusuf 12:8

Hle, řekli bratři jeho: "Josef a bratr jeho jsou věru otci našemu milejší než my, ačkoliv jedno příbuzenstvo jsme - a otec náš je věru v bludu zjevném

Verse 9 — Surah Yusuf 12:9

Zabme tedy Josefa nebo jej vzdalme ze země a tvář otcova se rozzáří jen pro nás a my potom se lidmi bezúhonnými staneme

Verse 10 — Surah Yusuf 12:10

Pravil jeden z nich: "Nezabíjejme Josefa, nýbrž vhoďme jej do hlubin studny a nějací cestující jej pak vysvobodí, učiníme-li tak

Verse 11 — Surah Yusuf 12:11

A řekli: "Otče náš, proč nám nedůvěřuješ ohledně Josefa, vždyť my věru jsme jeho rádci upřímnými

Verse 12 — Surah Yusuf 12:12

Pošli jej zítra s námi, ať povyrazí se a pohraje si a my budeme na něj dobrý pozor dávat

Verse 13 — Surah Yusuf 12:13

Odpověděl: "Rmoutí mě, že jej odvádíte, a mám strach, že by jej vlk mohl sežrat, zatímco vy se nebudete o něj starat

Verse 14 — Surah Yusuf 12:14

Řekli: "Kdyby jej měl sežrat vlk, když je nás takový houf, bylo by to s námi velmi špatné

Verse 15 — Surah Yusuf 12:15

A když s ním odešli a domlouvali se, že vhodí jej do hlubin studně, vnukli jsme mu: "Ty zpravíš je o tomto činu jejich ve chvíli, kdy nebudou tušit, oč jde

Verse 16 — Surah Yusuf 12:16

A vrátili se navečer s pláčem k otci svému

Verse 17 — Surah Yusuf 12:17

a řekli: "Otče náš, odešli jsme, abychom závodili v běhu a nechali jsme Josefa u věcí našich a sežral jej vlk. Ale ty nám neuvěříš, i kdybychom hovořili pravdu

Verse 18 — Surah Yusuf 12:18

A předložili jeho košili, na níž byla krev falešná; i zvolal otec jejich: "Ó nikoliv, to duše vaše vás svedly ve věci té, leč trpělivost je překrásná a u Boha je třeba hledat útěchu před tím, co mi namlouváte

Verse 19 — Surah Yusuf 12:19

A přišli cestující a poslali muže svého, aby načerpal vody; když pak vhodil měch svůj do studny, vykřikl: "Dobrá zpráva! Tady je nějaký hoch!" A vzali jej do zajetí jako zboží a Bůh dobře věděl, co dělají

Verse 20 — Surah Yusuf 12:20

Prodali jej pak za nízkou cenu několika dirhamů odpočítaných a byli v tom zdrženliví

Verse 21 — Surah Yusuf 12:21

A pravil ten Egypťan, který jej koupil, manželce své: "Ucti jej slušným ubytováním, možná že nám bude užitečný anebo jej za vlastního syna přijmeme." Takto jsme usadili Josefa v zemi té, abychom jej naučili záhady vykládat. Tak Bůh vítězně dovršuje dílo Své, ale většina lidí to neví

Verse 22 — Surah Yusuf 12:22

A když pak dosáhl dospělosti, darovali jsme mu moudrost a vědění, neboť takto My odměňujeme ty, kdož dobro konají

Verse 23 — Surah Yusuf 12:23

A snažila se jej ta, v jejímž domě byl, svést a zavřela dveře všechny a řekla mu: "Pojď sem!" I zvolal Josef: "Bůh mě chraniž!, On je mým Pánem a uštědřil mi překrásný pobyt. Vždyť hříšníci věru nebudou blaženi

Verse 24 — Surah Yusuf 12:24

A byla by podlehla vášni své a i on byl by podlehl, kdyby byl neviděl důkaz od Pána svého. A takto jsme od něho odvrátili špatnost a smilstvo, neboť on patřil k Našim služebníkům upřímným

Verse 25 — Surah Yusuf 12:25

A oba běželi jako o závod ke dveřím a roztrhla košili jeho na zádech; u dveří pak potkali jejího manžela, i vykřikla: "Jak odměněn má být ten, jenž chtěl se dopustit špatného na rodině tvé, ne-li vězením či trestem bolestným

Verse 26 — Surah Yusuf 12:26

I zvolal Josef: "To ona mne sváděla." A dosvědčil pak svědek z rodiny její: "Je-li košile roztržena vpředu, tedy ona pravdu dí a on ze lhářů je jedním

Verse 27 — Surah Yusuf 12:27

Však je-li košile vzadu roztržena, tedy lže ona a on je pravdomluvný

Verse 28 — Surah Yusuf 12:28

A když manžel uviděl, že košile vzadu je roztržena, zvolal: "Tohle je věru jeden z vašich ženských úkladů, vždyť lest vaše zajisté je nesmírná

Verse 29 — Surah Yusuf 12:29

Josefe, odvrať mysl svou od toho a ty, ženo, pros za odpuštění viny své, neboť jsi vskutku žena hříšná

Verse 30 — Surah Yusuf 12:30

A říkaly ženy v městě tom: "Velmožova žena sváděla mladého sluhu svého, jenž vzbudil lásku vášnivou v ní. A věru ji vidíme ve zjevném poblouznění

Verse 31 — Surah Yusuf 12:31

Když uslyšela jejich pomluvy lstivé, poslala k nim a připravila pro ně pomeranče a každé z nich pak dala nůž. Pak zvolala: "Vejdi k nim, Josefe!" A když jej spatřily, nadchly se jím tak, že až ruce své si pořezaly a vykřikly: "Chraň nás Bůh; to smrtelník věru nemůže být ani, to anděl jest vznešený

Verse 32 — Surah Yusuf 12:32

Pravila: "Toto je ten, kvůli němuž jste mne hanily. Vskutku jsem jej sváděla, avšak on svodům odolal. Jestliže však nyní nesplní to, co poručím, bude věru uvězněn a stane se opovrženým

Verse 33 — Surah Yusuf 12:33

I zvolal Josef: "Pane můj, vězení je mi milejší než to, k čemu mne vyzývají. Jestliže ode mne neodvrátíš úklady jejich, zatoužím po nich a z nerozumných budu jedním

Verse 34 — Surah Yusuf 12:34

I vyslyšel jej Pán jeho a odvrátil od něho úklady jejich - a On zajisté je slyšící i vševědoucí

Verse 35 — Surah Yusuf 12:35

Později, když viděli znamení, se jim uzdálo, aby jej na čas uvěznili

Verse 36 — Surah Yusuf 12:36

A spolu s ním přišli do vězení dva mladící a jeden z nich prohlásil: "Viděl jsem se ve snu, jak víno vytlačuji." A druhý pravil: "Viděl jsem se ve snu, jak nesu na hlavě chleby, z nichž klovou ptáci. Sděl nám, Josefe, výklad toho, neb vidíme, že patříš mezi lidi dobro konající

Verse 37 — Surah Yusuf 12:37

I odpověděl: "Předtím než dostanete stravu, jež vám je dávána, sdělím vám výklad toho, dříve než ony sny se uskuteční. A toto je to, čemu mne naučil Pán můj, a opustil jsem náboženství lidí, kteří v Boha nevěří a život posmrtný popírají

Verse 38 — Surah Yusuf 12:38

Pak následoval jsem náboženství předků svých, Abrahama, Izáka a Jakuba. A nehodí se pro nás, abychom cokoliv k Bohu přidružovali a v tom milost Boží je k nám i lidem, však mnozí lidé jsou nevděční

Verse 39 — Surah Yusuf 12:39

Přátelé moji vězeňští, jsou snad rozdělení páni lepší než Bůh jediný, vše podmaňující

Verse 40 — Surah Yusuf 12:40

Ti, které uctíváte vedle Něho, nejsou leč jména, jež dali jste jim vy i otcové vaši, a Bůh ohledně nich neseslal žádné zplnomocnění. Rozhodnutí náleží jedině Bohu a On poručil, abyste neuctívali nikoho kromě Něho. A to je náboženství neměnné, však většina lidí to neví

Verse 41 — Surah Yusuf 12:41

Přátelé moji vězeňští, jeden z vás bude napájet pána svého vínem, a pokud o druhého jde, ten bude ukřižován a ptáci mu budou klovat do hlavy. A rozhodnuta je již věc, o níž jste žádali dobrozdání

Verse 42 — Surah Yusuf 12:42

A řekl tomu, o němž se domníval, že bude zachráněn: "Zmiň se o mně pánu svému!" Však satan způsobil, že zapomněl vzpomenout Pána svého, a Josef zůstal několik let ve vězení

Verse 43 — Surah Yusuf 12:43

Pravil král: "Viděl jsem ve snu sedm tučných krav, jež požíralo sedm krav hubených; a viděl jsem sedm zelených klasů a sedm klasů uschlých. Velmožové, vyložte mi sen můj, jste-li výkladu snů schopni

Verse 44 — Surah Yusuf 12:44

I řekli: "Popletené sny to jsou a my ve výkladu snů se nevyznáme

Verse 45 — Surah Yusuf 12:45

Tu pravil ten, jenž zachránil se z těch dvou vězňů, vzpomenul si po čase: "Já sdělím vám výklad toho snu, pošlete-li mne

Verse 46 — Surah Yusuf 12:46

Josefe spravedlivý, vylož nám sen o sedmi kravách tučných, jež budou sežrány sedmi kravami hubenými, a sen o sedmi klasech zelených a sedmi klasech uschlých! Možná, že k lidem se vrátím a možná že vědět budou

Verse 47 — Surah Yusuf 12:47

Odpověděl Josef: "Budete sít sedm let podle zvyku svého a to, co sklidíte, ponecháte v klasech kromě té malé části, již sníte

Verse 48 — Surah Yusuf 12:48

A poté později přijde sedm let suchých, jež pozrou vše, co předtím jste shromáždili, kromě malé části, již stranou uschováte

Verse 49 — Surah Yusuf 12:49

A po tomto přijde jeden rok, v němž lidem dostane se deště a v němž opět tlačit víno budou

Verse 50 — Surah Yusuf 12:50

A poručil král: "Přiveďte ho!" Když přišel posel k Josefovi, řekl mu tento: "Vrať se k pánu svému a zeptej se ho, jaké byly záměry těch žen, jež ruce si pořezaly. Pán můj o úkladech jejich dobře ví

Verse 51 — Surah Yusuf 12:51

Král pak otázal se těch žen: "Jaké byly vaše úmysly, když Josefa jste sváděly?" Odpověděly: "Chraň nás Bůh, my nic špatného o něm nevíme." A žena velmožova řekla: "Nyní pravda jasně vystoupila, byla jsem to já, která jej sváděla, a on věru mezi pravdomluvné patří

Verse 52 — Surah Yusuf 12:52

A tak je to, aby věděl, že jsem jej neoklamal ohledně skrytého a že Bůh nepřivede úklad proradných ke zdaru

Verse 53 — Surah Yusuf 12:53

Netvrdím, že duše má je nevinná, vždyť věru duše neustále nabádá ke špatnostem, pokud se Pán můj neslituje - a Pán můj věru je odpouštějící, slitovný

Verse 54 — Surah Yusuf 12:54

I pravil král: "Přiveďte mi jej, já hodlám si jej pro sebe podržet!" A když s ním promluvil, prohlásil: "Ode dneška budeš mít u nás postavení vysoké i důvěru

Verse 55 — Surah Yusuf 12:55

I odpověděl Josef: "Pověř mne správou nad sýpkami země, neb já strážce jsem pečlivý a moudrý

Verse 56 — Surah Yusuf 12:56

A takto jsme upevnili Josefovo postavení v zemi té a mohl se usadit, kdekoli se mu zachtělo. A my zahrnujeme milosrdenstvím Svým, koho chceme, a nedovolíme, aby se ztratila odměna těm, kdož dobro konají

Verse 57 — Surah Yusuf 12:57

Však odměna života onoho lepší je pro ty, kdož uvěřili a byli bohabojní

Verse 58 — Surah Yusuf 12:58

A přišli Josefovi bratři a vešli k němu; i poznal je, však oni jeho nepoznali

Verse 59 — Surah Yusuf 12:59

A když je zaopatřil zásobami jejich, pravil: "Přiveďte mi jednoho bratra svého od otce vašeho. Což nevidíte, že dávám míry spravedlivé a že nejlepší poskytuji pohoštění

Verse 60 — Surah Yusuf 12:60

Jestliže však jej ke mně nepřivedete, nedostane se vám ode mne míry obilí a nebudete ke mně připuštěni

Verse 61 — Surah Yusuf 12:61

Odpověděli: "Požádáme o něj otce jeho a určitě tak uděláme

Verse 62 — Surah Yusuf 12:62

A řekl Josef sluhům svým: "Dejte jim zboží jejich do zavazadel, snad poznají je po příchodu k rodině své a možná že se navrátí

Verse 63 — Surah Yusuf 12:63

A když vrátili se k otci svému, řekli mu: "Otče náš, byla nám odmítnuta míra obilí. Pošli s námi bratra našeho, abychom dostali míru, my na něj dobrý pozor dáme

Verse 64 — Surah Yusuf 12:64

Odpověděl: "Což vaše ochrana bude jiná než předchozí ochrana jeho bratra? Však Bůh nejlepší je z ochránců a nejslitovnější ze slitovníků

Verse 65 — Surah Yusuf 12:65

Když otevřeli svá zavazadla a shledali, že zboží jejich jim bylo navráceno, zvolali: "Otče náš, co více si přát? Toto naše zboží bylo nám vráceno a my zásobíme rodinu svou; ochráníme bratra svého a dostaneme o náklad jednoho velblouda navíc a to bude náklad snadný

Verse 66 — Surah Yusuf 12:66

Pravil otec jejich: "Nepošlu jej s vámi, pokud se mi nezavážete úmluvou před Bohem, že mi jej nazpět přivedete, leda budete-li něčím obklopeni." A když se mu zavázali úmluvou, pravil: "Bůh je toho, co jsme řekli, ručitelem

Verse 67 — Surah Yusuf 12:67

A dodal: "Synové moji, nevcházejte do města jedinou branou, nýbrž vejděte branami různými; já nemohu vám v ničem pomoci proti Bohu, neboť rozhodnutí je věru jen u Boha. Na Něj se spoléhám a nechť na Něj se spoléhají všichni, kdož se spoléhají

Verse 68 — Surah Yusuf 12:68

A když vešli do města tak, jak jim to poručil otec jejich, nepomohlo jim to nikterak proti Bohu. A bylo to jen přání v duši Jakubově, jež vyplnil. A byl on věru pln vědění, neboť jsme jej tomu naučili; avšak většina lidí nemá žádné vědění

Verse 69 — Surah Yusuf 12:69

Když vstoupili k Josefovi, přitáhl blízko k sobě bratra svého a řekl mu: "Já jsem bratr tvůj a nermuť se kvůli tomu, co oni na mně kdysi spáchali

Verse 70 — Surah Yusuf 12:70

A když je opatřil zásobami, umístil pohár do sedla bratra svého a potom dal rozhlásit hlasatelem: "Lidé karavany, vy jste věru zloději

Verse 71 — Surah Yusuf 12:71

I řekli, zatímco se k nim blížili: "Co vlastně hledáte

Verse 72 — Surah Yusuf 12:72

Odpověděli: "Hledáme pohár králův; a ten, kdo jej přinese, dostane za odměnu velbloudí náklad. A já za to ručím

Verse 73 — Surah Yusuf 12:73

Při Bohu," řekli bratři, "vždyť dobře víte, že nepřišli jsme páchat v zemi nepravosti - my věru nejsme zloději žádní

Verse 74 — Surah Yusuf 12:74

Odpověděli: "Jaká má být odplata toho, jenž jej ukradl, ukáže-li se, že jste lháři

Verse 75 — Surah Yusuf 12:75

Odpověděli: "Odplatou toho, v jehož sedle se nalezne ten pohár, budiž, aby vám byl vydán jako otrok. Takto my odměňujeme nespravedlivé

Verse 76 — Surah Yusuf 12:76

A začal prohledávat vaky jejich dříve, než vak bratra svého, až nakonec vytáhl pohár z vaku bratra svého. A takto jsme vnukli Josefovi lest, neboť nemohl podržet bratra svého podle zákona královského, leda by tak Bůh chtěl. My obdařujeme různými stupni, koho chceme, a nad každým, kdo vědění ovládá, je vševědoucí

Verse 77 — Surah Yusuf 12:77

A řekli Josefovi bratři: "Jestliže kradl, tedy již jeden z jeho bratří kradl před ním." Josef pak skryl myšlenky své v duši a nedal jim nic najevo, nýbrž řekl: "Jste ve velmi zlém postavení a Bůh zná nejlépe, co vypovídáte

Verse 78 — Surah Yusuf 12:78

Odpověděli: "Ó mocný, on má starého a letitého otce, vezmi jednoho z nás místo něho, neboť vidíme, žes jedním z těch, kdož dobro konají

Verse 79 — Surah Yusuf 12:79

Řekl: "Bůh mě chraniž vzít někoho jiného než toho, u něhož jsme nalezli svůj majetek, vždyť bychom byli nespravedliví

Verse 80 — Surah Yusuf 12:80

A když se v něm zklamali, radili se tajně a nejstarší z nich řekl: "Což nevíte, že otec náš zavázal nás úmluvou před Bohem a že jsme se již předtím dopustili nespravedlnosti vůči Josefovi? Neopustím tuto zemi, dokud mi to otec můj nedovolí nebo dokud nerozhodne Bůh v můj prospěch - a On nejlepší je rozhodčí

Verse 81 — Surah Yusuf 12:81

Vraťte se k otci našemu a řekněte mu:, Otče náš, syn tvůj kradl a my dosvědčujeme jen to, co známe, a žádné tajemství nechováme

Verse 82 — Surah Yusuf 12:82

Zeptej se obyvatel města, kde jsme byli, a lidí karavany, se kterou jsme šli, že vskutku pravdu hovoříme

Verse 83 — Surah Yusuf 12:83

I pravil Jakub: "Ó nikoliv, to duše vaše vás svedly ve věci té - leč trpělivost je překrásná a snad Bůh mi je navrátí všechny, vždyť On vševědoucí je i moudrý

Verse 84 — Surah Yusuf 12:84

A odvrátil se od nich a zvolal: "Ó jak smutno je mi po Josefovi!" A zbělely oči jeho od zármutku a byl sklíčen

Verse 85 — Surah Yusuf 12:85

I řekli: "Při Bohu, což nepřestaneš vzpomínat na Josefa, dokud nezeslábneš zármutkem anebo se nezahubíš

Verse 86 — Surah Yusuf 12:86

Řekl: "Žaluji zármutek svůj i lítost jedině Bohu a vím od Boha to, co vy nevíte

Verse 87 — Surah Yusuf 12:87

Synové moji, jděte a pátrejte po Josefovi a bratru jeho! A neztrácejte naději v laskavost Boží, vždyť jen lidé nevěřící ztrácejí naději v laskavost Boží

Verse 88 — Surah Yusuf 12:88

Když pak přišli k Josefovi, pravili: "Ó mocný, přišlo na nás a rodinu naši neštěstí. Přinesli jsme zboží bezvýznamné hodnoty, dej nám plnou míru obilí a ukaž se vůči nám štědrý, vždyť Bůh věru odměňuje ty, kdož jsou štědří

Verse 89 — Surah Yusuf 12:89

I řekl: "Zdaž jste si vědomi toho, co jste udělali Josefovi a bratru jeho ve své pošetilosti

Verse 90 — Surah Yusuf 12:90

Pravili: "Jsi vskutku Josef?" Odpověděl: "Ano, já jsem Josef a toto je můj bratr. Bůh nás zahrnul milostí svou a věru ten, kdo je trpělivý a bohabojný... a Bůh věru nedopustí, aby ztratila se odměna těch, kdož dobro konají

Verse 91 — Surah Yusuf 12:91

Pravili: "Při Bohu, Bůh ti dal vskutku přednost před námi, zatímco my byli jsme věru hříšníci

Verse 92 — Surah Yusuf 12:92

Odpověděl: "Nechť na vás dnes nepadne žádná výčitka! Bůh vám odpustí, vždyť On nejslitovnější je ze slitovníků

Verse 93 — Surah Yusuf 12:93

Odejděte s touto mou košilí a vložte ji na tvář otce mého a on znovu nabude zraku! A potom ke mně přijďte s celou rodinou svou všichni

Verse 94 — Surah Yusuf 12:94

A když se karavana vracela, pravil otec jejich: "Já doopravdy cítím vůni Josefovu! Kéž byste mne nepokládali za blouznivce

Verse 95 — Surah Yusuf 12:95

Odpověděli: "Při Bohu, tys opět ve starém svém bludu

Verse 96 — Surah Yusuf 12:96

A když přišel posel se zvěstí radostnou a vložil mu košili na tvář, stal se Jakub opět vidoucím a řekl: "Což neřekl jsem vám, že vím od Boha to, co vy nevíte

Verse 97 — Surah Yusuf 12:97

Pravili: "Otče náš, pros za nás Boha o odpuštění hříchů našich, vždyť my věru jsme byli hříšníky

Verse 98 — Surah Yusuf 12:98

Řekl: "Budu prosit Pána svého o odpuštění pro vás a On věru je odpouštějící, slitovný

Verse 99 — Surah Yusuf 12:99

A když všichni přišli k Josefovi, přitáhl blízko k sobě rodiče své a řekl: "Vstupte do Egypta v bezpečí, chce-li tomu Bůh

Verse 100 — Surah Yusuf 12:100

A uvedl rodiče své na trůn, zatímco ostatní se mu klaněli padajíce na tváře. Pak pravil: "Otče můj, toto zde je výklad mého snu dávného a Pán můj jej uskutečnil. A byl vůči mně dobrotivý, když mne vyvedl z vězení a přivedl vás z pouště poté, co satan způsobil roztržku mezi mnou a bratry mými. Pán můj je věru obratný v tom, co chce, a On vševědoucí je i moudrý

Verse 101 — Surah Yusuf 12:101

Pane můj, Tys mne obdařil částí moci královské a naučils mne výkladu záhad; tvůrce nebes a země, Tys mým ochráncem na tomto i onom světě, povolej mne k Sobě oddaného do vůle Tvé a připoj mne k bezúhonným

Verse 102 — Surah Yusuf 12:102

A toto je jedna ze zvěstí o nepoznatelném, jež ti zjevujeme, neboť tys nebyl u nich, když shodli se vespolek na svém činu a úklady strojili

Verse 103 — Surah Yusuf 12:103

Však většina lidí, i kdybys po tom sebevíce toužil, nebude věřit

Verse 104 — Surah Yusuf 12:104

Nežádáš od nich za to odměnu žádnou a není to leč připomenutí lidstvu veškerému

Verse 105 — Surah Yusuf 12:105

Kolik je na nebesích i na zemi znamení, kolem nichž chodí a od nichž se odvracejí

Verse 106 — Surah Yusuf 12:106

Mnozí z nich v Boha nevěří, aniž by k Němu zároveň jiné nepřidružovali

Verse 107 — Surah Yusuf 12:107

Což jsou si tak jisti, že nepostihne je úder trestu Božího anebo že je nezastihne Hodina znenadání, aniž o tom budou mít tušení

Verse 108 — Surah Yusuf 12:108

Rci: "Toto je cesta má. Volám vás k Bohu viditelným důkazem, já i ti, kdož mne následují. Sláva Bohu, že nejsem jedním z modloslužebníků

Verse 109 — Surah Yusuf 12:109

A také před tebou jsme vyslali pouze lidi z obyvatel měst, jimž dostalo se vnuknutí. Což nechodili po zemi, aby viděli, jaký byl konec těch, kdož před nimi byli? Však příbytek v životě budoucím je lepší pro ty, kdož bohabojní byli. Což k rozumu nepřijdete

Verse 110 — Surah Yusuf 12:110

A když si pak poslové zoufali a již se domnívali, že za lháře jsou pokládáni, přišla k nim Naše pomoc vítězná. A byl zachráněn ten, koho jsme chtěli, však nelze odvrátit přísnost Naši od lidu hříšného

Verse 111 — Surah Yusuf 12:111

A v příbězích jejich je věru mnoho příkladů pro ty, kdož rozumem jsou obdařeni. A není to příběh vymyšlený, nýbrž potvrzení toho, co již předcházelo, a podrobné vysvětlení všeho, správné vedení i milosrdenství pro lid věřící