Back to LanguagesPrevious ChapterNext Chapter
Czech - Chapter 21 - Al-Anbiya
Translation by Preklad I. Hrbek — Permalink
Verse 1 — Surah Al-Anbiya 21:1
Přibližuje se k lidem zúčtování jejich, zatímco lhostejně se odvracejí
Verse 2 — Surah Al-Anbiya 21:2
a kdykoliv jim od Pána jejich nové připomenutí přijde, jen jako v zábavě mu naslouchají
Verse 3 — Surah Al-Anbiya 21:3
s výsměchem v srdcích. A ti, kdož nespravedliví jsou, tajně se domlouvají: "Což není on jen smrtelník vám podobný? Cožpak se chcete podílet na kouzelnictví, přestože oči máte vidoucí
Verse 4 — Surah Al-Anbiya 21:4
Rci: "Pán můj dobře zná řeči na nebesích i na zemi, On slyšící je i vševědoucí
Verse 5 — Surah Al-Anbiya 21:5
Však naopak oni hovoří: "To jsou jen sny popletené či spíše on sám si to vymyslil, ba věru on básníkem je! Ať tedy předloží znamení, s jakými byli vysláni proroci staří
Verse 6 — Surah Al-Anbiya 21:6
Neuvěřilo před nimi žádné město, a zahubili jsme je. Uvěří snad nyní tito
Verse 7 — Surah Al-Anbiya 21:7
A poslali jsme před tebou pouze muže, jimž vnuknutí jsme dali. Zeptejte se tedy lidí, jimž dostalo se připomenutí, nevíte-li
Verse 8 — Surah Al-Anbiya 21:8
A nedali jsme těmto prorokům těla, jež by pokrmy nejedla, a ani nesmrtelní nebyli
Verse 9 — Surah Al-Anbiya 21:9
Potom jsme splnili slib jim daný a zachránili jsme je i ty, jež jsme chtěli, zatímco přestupníky jsme zahubili
Verse 10 — Surah Al-Anbiya 21:10
A nyní jsme vám již Písmo seslali, v němž pro vás je připomenutí - což to nepochopíte
Verse 11 — Surah Al-Anbiya 21:11
A kolik jsme vyvrátili měst, jež byla nespravedlivá, a po nich vzniknout jsme národům jiným dali
Verse 12 — Surah Al-Anbiya 21:12
A jakmile pocítili přísnost Naši, prchat z měst se jali
Verse 13 — Surah Al-Anbiya 21:13
Neprchejte, ale raději se vraťte k přepychu, v němž jste žili, a do příbytků svých - možná že o vydání počtu požádáni budete
Verse 14 — Surah Al-Anbiya 21:14
A odpověděli: "Běda nám, my věru byli jsme nespravedliví
Verse 15 — Surah Al-Anbiya 21:15
A nepřestalo toto volání jejich, dokud jsme je jak obilí neskosili a životy jejich nezhasili
Verse 16 — Surah Al-Anbiya 21:16
My nebesa a zemi a vše, co je mezi nimi, jsme pro zábavu nestvořili
Verse 17 — Surah Al-Anbiya 21:17
kdybychom se byli chtěli pobavit, našli bychom si zábavu u Sebe, kdybychom už tak učinit zamýšleli
Verse 18 — Surah Al-Anbiya 21:18
Naopak My pravdu proti falši mrštíme, a roztříští ji, a hle, ona se rozplyne; však běda vám za to, co lživě Bohu připisujete
Verse 19 — Surah Al-Anbiya 21:19
Jemu náleží všichni, kdož na nebesích jsou a na zemi; a ti, kdož u Něho dlí, nejsou tak hrdopyšní, aby Mu nesloužili, a nikdy neumdlí
Verse 20 — Surah Al-Anbiya 21:20
a pějí slávu Jeho dnem i nocí bez přestání
Verse 21 — Surah Al-Anbiya 21:21
Vzali si snad božstva pozemská, jež k životu probouzejí
Verse 22 — Surah Al-Anbiya 21:22
Kdyby byla na nebi a na zemi božstva jiná kromě Boha, věru by obojí již zkáze bylo propadlo. A oč je Bůh, Pán trůnu, slavnější než to, co mu připisují
Verse 23 — Surah Al-Anbiya 21:23
A On nebude tázán na to, co koná. zatímco oni budou dotazováni na počtu vydání
Verse 24 — Surah Al-Anbiya 21:24
Či vzali si vedle Něho božstva jiná? Rci: "Předložte tedy důkaz svůj! Toto je připomenutí těm, kdož se mnou jsou, i připomenutí těm, kdož byli přede mnou!" Však naopak, většina z nich pravdu nezná a odvrací se od ní
Verse 25 — Surah Al-Anbiya 21:25
A nevyslali jsme před tebou žádného posla, abychom mu nebyli vnukli: "Není božstva kromě Mne; uctívejte Mne tedy
Verse 26 — Surah Al-Anbiya 21:26
Hovoří: "Milosrdný si vzal děti!" Sláva Mu! Ba nikoliv, to služebníci jsou jen Jeho ctihodní
Verse 27 — Surah Al-Anbiya 21:27
kteří se dříve než On promluvit neodvažují a jen podle rozkazu Jeho jednají
Verse 28 — Surah Al-Anbiya 21:28
A On zná dobře, co je před nimi a co je za nimi, a oni se přimlouvat nesmějí, leč za toho, v němž On nalezne zalíbení; a oni se před Ním třesou bázní
Verse 29 — Surah Al-Anbiya 21:29
A kdyby někdo z nich řekl: "Já božstvem vedle Něho jsem," toho bychom peklem odměnili, neboť takto My nespravedlivé odměňujeme
Verse 30 — Surah Al-Anbiya 21:30
Což ti, kdož nevěří, nevidí, že nebesa a země byly pevně spojeny a že jsme je od sebe odtrhli a že z vody jsme vše živé učinili? Což neuvěří
Verse 31 — Surah Al-Anbiya 21:31
A vztyčili jsme na zemi hory pevně zakotvené, aby se s nimi nekývala, a učinili jsme na ní průchody jako cesty - snad jimi budou vedeni
Verse 32 — Surah Al-Anbiya 21:32
A učinili jsme nebe střechou chráněnou a přesto se oni odvracejí od Našich znamení
Verse 33 — Surah Al-Anbiya 21:33
On je ten, jenž stvořil noc i den, slunce i měsíc a oba po nebeské své dráze plují
Verse 34 — Surah Al-Anbiya 21:34
Žádnému ze smrtelníků, kteří před tebou byli, jsme nesmrtelnost nedali. A jestliže ty zemřeš, budou snad oni nesmrtelní
Verse 35 — Surah Al-Anbiya 21:35
Každá duše smrti okusí; a zkoušíme vás zlým i dobrým co pokušením, a k Nám budete navráceni
Verse 36 — Surah Al-Anbiya 21:36
A když tě nevěřící spatří, posměšky si z tebe jen dělají a hovoří: "Je tohle ten, co zmiňuje se pohrdavě o božstvech vašich?" A při tom sami nevěří v Milosrdného připomenutí
Verse 37 — Surah Al-Anbiya 21:37
Člověk je stvořen ze spěchu! Já ukáži vám záhy Svá znamení, však nežádejte jejich uspíšení
Verse 38 — Surah Al-Anbiya 21:38
A říkají nevěřící: "Kdy slib tento se splní, jste-li pravdomluvní
Verse 39 — Surah Al-Anbiya 21:39
Kéž by znali ti, kdož nevěří, tu chvíli, kdy nebudou moci oheň odvrátit od tváří svých a zad svých a kdy pomoc žádnou mít nebudou
Verse 40 — Surah Al-Anbiya 21:40
Ba, Hodina přikvačí na ně znenadání a v úžas je uvede a nebudou schopni ji zadržet a ani odklad nedostanou
Verse 41 — Surah Al-Anbiya 21:41
A dělali si posměšky již z poslů předchozích, avšak to, čemu se posmívali, obklopilo ty, kdož tomu se posmívali
Verse 42 — Surah Al-Anbiya 21:42
Rci: "Kdo ochrání vás za noci i za dne před Milosrdným?" A přece od připomenutí Pána svého se odvracejí
Verse 43 — Surah Al-Anbiya 21:43
Mají snad místo Nás božstva jiná, jež bránit je budou? Ta nejsou schopna pomoci ani sama sobě, a oni jimi nebudou proti Nám chráněni
Verse 44 — Surah Al-Anbiya 21:44
Ba naopak, nechali jsme je i otce jejich užívat světa tohoto tak, až prodloužily se životy jejich. Což nevidí, že přicházíme na zem zmenšujíce ji ze všech stran? Jsou snad vítězi oni
Verse 45 — Surah Al-Anbiya 21:45
Rci: "Já varuji vás jedině vnuknutím mně daným, však hluší neslyší volání, jsou-li varováni
Verse 46 — Surah Al-Anbiya 21:46
A jestliže se jich dotkne jen jediné dechnutí trestu Pána tvého, vykřiknou: "Běda nám, my vskutku nespravedliví jsme byli
Verse 47 — Surah Al-Anbiya 21:47
A postavíme v den zmrtvýchvstání váhu spravedlivou a nebude duše žádná o nic ošizena; a i kdyby to mělo jen váhu zrna hořčičného, My je přineseme. A my stačíme si jako účetní
Verse 48 — Surah Al-Anbiya 21:48
A dali jsme již kdysi Mojžíšovi a Árónovi spásné zjevení, osvícení, i bohabojným připomenutí
Verse 49 — Surah Al-Anbiya 21:49
těm, kteří se Pána svého kvůli nepoznatelnému obávají a před Hodinou se chvějí
Verse 50 — Surah Al-Anbiya 21:50
A toto je připomenutí požehnané, Námi seslané. Chcete je snad popírat
Verse 51 — Surah Al-Anbiya 21:51
A darovali jsme již předtím Abrahamovi správné vedení, neboť jsme o něm věděli
Verse 52 — Surah Al-Anbiya 21:52
Hle, pravil otci svému a lidu svému: "Co je to za sochy, jichž se tak usilovně přidržujete
Verse 53 — Surah Al-Anbiya 21:53
Odpověděli: "Shledali jsme, že otcové naši je uctívali
Verse 54 — Surah Al-Anbiya 21:54
Pravil: "Vskutku vy i vaši otcové ve zjevném bludu jste
Verse 55 — Surah Al-Anbiya 21:55
I řekli: "Přišels k nám s pravdou, anebo jsi jedním z těch, kdo žertují
Verse 56 — Surah Al-Anbiya 21:56
Odpověděl: "Ba právě naopak! Váš Pán je Pánem nebe a země a On obé stvořil. A já jsem jedním z těch, kdož to dosvědčují
Verse 57 — Surah Al-Anbiya 21:57
Při Bohu, dozajista nastrojím úklad modlám vašim, jakmile záda vaše se obrátí
Verse 58 — Surah Al-Anbiya 21:58
A rozbil je na kousky všechny kromě té největší z nich - snad oni sami se k ní navrátí
Verse 59 — Surah Al-Anbiya 21:59
I řekli: "Kdo tohle božstvům našim udělal, ten věru mezi nespravedlivé patří
Verse 60 — Surah Al-Anbiya 21:60
A pravili jedni: "Slyšeli jsme mladíka nějakého o nich poznámky činit, Abraham mu říkají
Verse 61 — Surah Al-Anbiya 21:61
I zvolali: "Přiveďte ho před oči lidí - snad budou proti němu svědčit
Verse 62 — Surah Al-Anbiya 21:62
A zeptali se jej: "Byls to ty, Abrahame, kdo s našimi božstvy se tohle odvážil učinit
Verse 63 — Surah Al-Anbiya 21:63
Odpověděl: "Nikoliv, to tenhle největší z nich udělal, zeptejte se jich, jestliže mohou promluvit
Verse 64 — Surah Al-Anbiya 21:64
Nevěřící se obrátili proti sobě a řekli: "Vy věru jste nespravedliví
Verse 65 — Surah Al-Anbiya 21:65
Potom však opět nastal obrat v hlavách jejich a prohlásili: "Ty přece víš, že vůbec nemluví
Verse 66 — Surah Al-Anbiya 21:66
Abraham pravil: "Pročpak tedy uctíváte vedle Boha něco, co vám ani neprospívá, ani neškodí
Verse 67 — Surah Al-Anbiya 21:67
Hanba na vás i na to, co místo Boha uctíváte. Cožpak nejste rozumní
Verse 68 — Surah Al-Anbiya 21:68
Zvolali: "Upalte ho a pomozte božstvům svým, udělat něco chcete-li
Verse 69 — Surah Al-Anbiya 21:69
Avšak My jsme pravili: "Ohni, vychladni a buď neškodným pro Abrahama
Verse 70 — Surah Al-Anbiya 21:70
A hodlali mu úklad nastrojit, však My jsme způsobili, že sami ztrátu největší utrpěli
Verse 71 — Surah Al-Anbiya 21:71
A zachránili jsme jeho i Lota vedouce je do země, již jsme pro lidstvo celé požehnali
Verse 72 — Surah Al-Anbiya 21:72
a darovali jsme mu Izáka a Jakuba nádavkem a všechny jsme bezúhonnými učinili
Verse 73 — Surah Al-Anbiya 21:73
A ustanovili jsme je vůdci, kteří lid svůj řídí podle rozkazu Našeho, a vnukli jsme jim konání dobrého, dodržování modlitby a rozdáváni almužny - a byli služebníky Našimi
Verse 74 — Surah Al-Anbiya 21:74
A dali jsme Lotovi osvícení a vědění a zachránili jsme ho z města, jež nepravosti páchalo a jehož obyvatelé byli lidmi špatnými a hanebnými
Verse 75 — Surah Al-Anbiya 21:75
A uvedli jsme jej do milosrdenství Svého, neboť patřil mezi bezúhonné
Verse 76 — Surah Al-Anbiya 21:76
(A zmiň) se o Noem, který již dříve Nás volal, a vyslyšeli jsme jej a zachránili jsme jej i rodinu jeho od pohromy nesmírné
Verse 77 — Surah Al-Anbiya 21:77
a pomohli jsme mu proti lidu, jenž prohlašoval znamení Naše za vylhaná. A byl to lid špatný a utopili jsme je všechny
Verse 78 — Surah Al-Anbiya 21:78
A zmiň se o Davidovi a Šalomounovi; hle, oni vynesli rozsudek o poli, jež poškodilo stádo ovcí lidí jedněch, a byli jsme svědky rozsudku jejich
Verse 79 — Surah Al-Anbiya 21:79
A vnukli jsme Šalomounovi pochopení věci té a oběma jsme darovali osvícení a vědění. A donutili jsme hory a ptáky, aby spolu s Davidem Naši pěli chválu. A tak jsme učinili
Verse 80 — Surah Al-Anbiya 21:80
A naučili jsme jej vyrábět brnění pro vás, abyste se jimi chránili před útočností vzájemnou - budete za to vděčni
Verse 81 — Surah Al-Anbiya 21:81
A Šalomounovi jsme podrobili vítr, jenž jako vichřice na rozkaz jeho duje k zemi, již jsme požehnali. A o všech těch věcech My dobře jsme věděli
Verse 82 — Surah Al-Anbiya 21:82
A také některé satany jsme mu podrobili, aby se do moře potápěli či práce jiné proň vykonávali, a My jsme je při tom střežili
Verse 83 — Surah Al-Anbiya 21:83
A zmiň se o Jóbovi, jenž volal k Pánu svému: "Postihlo mne neštěstí, však tys nejslitovnější ze slitovníků
Verse 84 — Surah Al-Anbiya 21:84
A vyslyšeli jsme jej a odvrátili od něho neštěstí, jež nesl, a vrátili jsme mu jeho rodinu a přidali ještě jednou tolik s nimi jako milosrdenství své a jako připomenutí těm, kdož Nás uctívají
Verse 85 — Surah Al-Anbiya 21:85
A zmiň se o Ismaelovi, Idrísovi a Dhu l-Kiflovi - a ti všichni byli trpěliví
Verse 86 — Surah Al-Anbiya 21:86
a uvedli jsme je do milosrdenství Svého a jsou mezi bezúhonnými
Verse 87 — Surah Al-Anbiya 21:87
A zmiň se o Muži s rybou; když odešel rozzloben a domníval se, že proti němu nic nezmůžeme. A volal nás v temnotách říkaje: "Není božstva kromě Tebe, sláva budiž Tobě! Věru jsem patřil k nespravedlivým
Verse 88 — Surah Al-Anbiya 21:88
I vyslyšeli jsme jej a zachránili jsme jej z útrap jeho. A takto My poskytujeme záchranu věřícím
Verse 89 — Surah Al-Anbiya 21:89
A zmiň se o Zachariášovi, když volal k Pánu svému: "Pane můj, neponechávej mne samotného, Ty, jenž z dědiců jsi nejlepší
Verse 90 — Surah Al-Anbiya 21:90
Vyslyšeli jsme jej a darovali jsme mu Jana a učinili jsme manželku jeho plodnou. A všichni ti se předstihovali v dobročinném konání a modlili se k Nám z touhy a úcty a byli vůči Nám pokorní
Verse 91 — Surah Al-Anbiya 21:91
A zmiň se o té, jež panenství své střežila. A vdechli jsme do ní část ducha Svého a učinili jsme z ní i ze syna jejího pro veškeré lidstvo znamení
Verse 92 — Surah Al-Anbiya 21:92
Hle, tato vaše obec je obcí jedinou a Já Pánem jsem vaším, uctívejte Mne tedy
Verse 93 — Surah Al-Anbiya 21:93
Avšak oni se ve věci své mezi sebou rozpoltili, však přesto se všichni k Nám navrátí
Verse 94 — Surah Al-Anbiya 21:94
Kdokoliv dobré skutky koná a je při tom věřící, tomu úsilí jeho věru nebude upřeno a zajisté mu je k dobru připíšeme
Verse 95 — Surah Al-Anbiya 21:95
A je zakázáno městu každému, jež jsme zahubili, aby se obyvatelé jeho v ně navrátili
Verse 96 — Surah Al-Anbiya 21:96
pokud nebudou vypuštěni Gog a Magog; a tehdy se lidé z každého hrobu vynoří
Verse 97 — Surah Al-Anbiya 21:97
Pravdivý slib se přibližuje, a hle, strnulé jsou zraky těch, kdož neuvěřili. "Běda nám, že lhostejní jsme byli k němu, ba naopak, byli jsme nespravedliví
Verse 98 — Surah Al-Anbiya 21:98
Vskutku vy i to, co jste místo Boha uctívali, palivem budete peklu a věru se doň dostanete
Verse 99 — Surah Al-Anbiya 21:99
Kdyby tamti byli skutečnými božstvy, nebyli by se sem dostali; a všichni v něm budou nesmrtelní
Verse 100 — Surah Al-Anbiya 21:100
A bude tam pro ně jen sténání, však nebudou v něm slyšeni
Verse 101 — Surah Al-Anbiya 21:101
Ti však, jimž jsme předem slíbili odměnu překrásnou, ti od pekla budou vzdáleni
Verse 102 — Surah Al-Anbiya 21:102
a neuslyší z něho ani šelest nejmenší a v tom, po čem duše jejich toužily, budou nesmrtelní
Verse 103 — Surah Al-Anbiya 21:103
Ani den hrůzy největší je nezarmoutí a andělé je přivítají slovy: "Toto váš je den, jenž byl vám přislíben
Verse 104 — Surah Al-Anbiya 21:104
V ten den svineme nebe, jako se svinují svitky knih, a jako jsme začali již prvním stvořením, tak opakovat to budeme podle slibu Námi daného. A My tak učiníme
Verse 105 — Surah Al-Anbiya 21:105
A věru jsme již napsali v žalmech, po připomenutí, že zemi podědí Moji bezúhonní služebníci
Verse 106 — Surah Al-Anbiya 21:106
A je v tom zajisté sdělení pro lid Mne uctívající
Verse 107 — Surah Al-Anbiya 21:107
A neposlali jsme tě leč jako znamení milosrdenství pro lidstvo veškeré
Verse 108 — Surah Al-Anbiya 21:108
Rci: "Bylo mi vnuknuto jenom, že božstvem vaším je Bůh jediný. Odevzdáte se tedy do Jeho vůle
Verse 109 — Surah Al-Anbiya 21:109
A jestliže se odvrátí, tedy rci: "Já varoval vás bez rozdílu a věru nevím, je-li blízko či daleko to, co vám bylo slíbeno
Verse 110 — Surah Al-Anbiya 21:110
A On zná dobře to, co veřejně hovoříte, i to, co skrýváte
Verse 111 — Surah Al-Anbiya 21:111
Nevím, zda to snad není pouze pokušení pro vás a dopřání vám užívat na určitou chvíli
Verse 112 — Surah Al-Anbiya 21:112
Rci: "Pane můj, rozhodni podle pravdy!" Pán náš je Milosrdný a u Něho budiž vyžadována pomoc proti tomu, co lživě Mu připisujete