Czech - Chapter 38 - Sad

Sád. Při Koránu, obsahujícím připomenutí

Ba věru ti, kdož nevěří, v marnivosti a odporu setrvávají

Kolik pokolení před nimi jsme již zahubili! Volali sice o pomoc, však nezbyl jim čas k uniknutí

Diví se nevěřící, že k nim přišel varovatel z jejich řad vzešlý, a říkají: "Tohle je kouzelník a lhář prolhaný

Což neučinil z více božstev Boha jediného? To věru je věc podivná

A vzdálili se velmoži z nich a řekli: "Jděte a při božstvech svých vytrvejte! Vždyť to věru je věc vyžadovaná

O ničem takovém jsme neslyšeli v náboženství předešlém a není to nic než výmysl jeho

Právě jemu mezi námi všemi že by mělo být připomenutí sesláno?" Ba, oni o připomenutí Mém jsou na pochybách, ba, ještě neokusili trestu Mého

Což oni vlastní pokladnice milosrdenství Pána tvého mocného a dárce

Či náleží jim království nebes a země a toho, co mezi nimi je? Nechť tedy vystoupí po nebeských provazech vzhůru

Vojsko každé tam na útěk zahnáno bude, byť mělo spojence

A již před nimi prohlašoval posly za lháře lid Noemův, ´Ádovci i Faraón, jenž pánem byl kůlů

též Thamúdovci, lid Lotův i obyvatelé Houštin - a to spojenci byli

a všichni bez výjimky posly za lháře prohlásili a trest (Můj) si zasloužili

A také tyto nečeká nic než výkřik jediný a nebude zde odklad žádný

A přesto říkají: "Pane náš, pošli nám rychle rozsudek náš, dříve než dostaví se den zúčtování

Snášej neochvějně to, co říkají, a vzpomeň si na služebníka Našeho Davida, silou vládnoucího, jenž stále činil pokání

a jak podmanili jsme mu hory, aby spolu s ním pěly slávu Boží za večera i za svítání

a také ptactvo kol něho se shromaždující; a všichni se k Bohu kajícně obracejí

A jeho království jsme upevnili a moudrost a obratnost v souzení jsme mu dali

Dostalo se ti zvěsti o těch dvou ve sporu, když do paláce vystoupili

Když vstoupili k Davidovi, zalekl se jich. I pravili: "Neboj se, my dva jsme ve sporu a jeden z nás učinil příkoří druhému. Rozsuď mezi námi podle pravdy a nebuď stranický, nýbrž uveď nás na stezku rovnou

Toto je můj bratr a devadesát devět ovcí má, zatímco mně patří jen jediná. I řekl mi: Svěř mi ji! a přemohl mne v půtce slovní o ni

Odvětil David: "On vskutku ti ukřivdil žádaje ovci tvou, aby ke svým ji připojil. A zajisté většina společníků se vzájemně podvádí kromě těch, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, však takových málo je." A dovtípil se David, že jsme jej pouze zkoušeli, a poprosil Pána svého o slitování a pak padl klaně se a čině pokání

A odpustili jsme mu to a on má u Nás věru místo blízké a překrásné přebývání

Davide, My učinili jsme tebe zástupcem na zemi, rozsuzuj tedy mezi lidmi podle pravdy! Nenásleduj vášně své, jež by tě svedly z cesty Boží, vždyť věru ty, kdož z cesty Boží sejdou, trest strašný čeká za to, že zapomněli na den zúčtování

A nestvořili jsme nebesa a zemi, a co je mezi nimi, jen pro nic za nic; to je jen domněnka nevěřících! Běda těm, kdož neuvěřili, před ohněm pekelným

Máme snad postavit ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, na roveň s těmi, kdo pohoršení šíří na zemi? A máme bohabojné rovnými učinit s hříšníky

Toto je Písmo požehnané, jež jsme seslali tobě, aby lidé o jeho znameních přemýšleli a aby si je rozmyslem nadaní připomínali

A darovali jsme Davidovi Šalomouna, jenž byl Naším výtečným služebníkem. A byl věru kajícníkem

když byly mu v podvečer předvedeny klisny ušlechtilé

a pravil: "Vskutku jsem dával přednost lásce k statkům pozemským před Pána svého vzpomínáním, pokud se slunce neskrylo za noci závojem

Přiveďte je ke mně!" A jal se jim protínat nohy i šíje

A již dříve jsme Šalomouna zkouškám podrobili a na jeho trůn tělo mu podobné umístili; teprve potom se kál

a volal: "Pane můj, odpusť mi a daruj mi království takové, jakého nikdo po mně nedosáhne, vždyť Tys věru štědrý dárce

A podrobili jsme mu vítr, který lehce podle rozkazu jeho vál tam, kam on si přál

a také satany všechny, stavitele i potápěče

jakož i jiné, řetězy k sobě přivázané

Toto je dar náš, Šalomoune, rozdávej z něho či si jej podrž, a nemusíš dávat zúčtování

A má on u Nás věru místo blízké a překrásné přebývání

Vzpomeň též služebníka Našeho Jóba, když volal k Pánu svému: "Satan se mne dotkl strádáním a mukami

Dupni nohou svou, a objeví se voda pro koupel chladivou i pro napití

A dali jsme mu zpět jeho rodinu a s nimi ještě jednou tolik z milosrdenství Svého a jako připomenutí těm, kdož nadáni jsou rozmyslem

A vezmi do ruky metlu a udeř jí, a nehřeš!" A shledali jsme jej trpělivým; služebníkem byl on výtečným, stále kajícným

A vzpomeň také služebníků Našich Abrahama, Izáka a Jakuba, lidí dobrotivých a prozíravých

jež jsme věru očistili myšlenkou čistou příbytku věčného připomínkou

A jsou oni u Nás ti nejlepší z vyvolených

A vzpomeň též Ismaele, Eliši a Dhu l-Kifla, kteří všichni jsou z nejlepších

Toto je připomenutí; a bohabojní vskutku překrásné místo pobytu budou míti

zahrady Edenu s branami pro ně vždy otevřenými

v nich odpočívajíce budou si žádat ovoce hojnost i pití

a u nich budou dívky se zraky sklopenými stejného věku s nimi

Hle, toto je ono, co vám bylo slíbeno pro den zúčtování

A toto zajisté je Náš příděl, jenž nebude znát nikdy vyčerpání

Tak bude! Však vzpurným dostane se věru nejhoršího přebývání

pekla, v němž hořet budou; hnusné to místo pro odpočívání

Tak bude! A nechť ochutnají nápojů vroucích a hnijících

a jiného podoby stejné i druhů různých

Toto je houf do pekel s vámi se řítící; nebudou zde přivítáni a hořet budou v plameni

a řeknou: "Nikoliv! Vám nechť se nedostane přivítání! Vy toto jste nám připravili, a jak hnusné je to přebývání

A zvolají: "Pane náš, těm, kdo nám tohle připravili, těm rozmnož trest dvojnásobně v ohni

Pak zeptají se: "Co se děje, že zde nevidíme lidi, které jsme za špatné pokládali

kteří nám buď pro smích byli či od nichž se zraky naše odvracely

Toto je věru skutečnost; tak hádat se budou obyvatelé ohně pekelného

Rci: "Já jenom varovatel jsem a není božstva žádného kromě Boha jediného, podmaňujícího

Pána nebes a země a všeho, co mezi nimi je, mocného a odpouštějícího

Rci: "Toto je zvěst nesmírná přece

vy však od ní odvracíte se

a neměl jsem vědomost žádnou o shromáždění nejvyšším, když ve sporu byli v něm

A vnuknuto mi bylo jen, že varovatelem zjevným jsem

když Pán tvůj pravil andělům: "Já smrtelníka z hlíny vytvořím

a až jej vyrovnám a vdechnu mu něco z ducha Svého, padněte na zem klaníce se před ním

A padli před ním na zem andělé všichni sborem

kromě Iblíse, jenž pyšný byl a patřil k nevděčným. I pravil Bůh: "Iblísi, co ti bránilo, abys padl před tím, co rukama vlastníma stvořil jsem

Jsi pyšný tak, či patříš snad ke vznešeným

Odpověděl: "Já lepší jsem než on, mne z ohně jsi stvořil, zatímco jeho jen z hlíny

I zvolal Bůh: "Odejdi odsud, jsi zlořečený

A nechť na tobě prokletí mé až do dne soudného lpí

Pravil Iblís: "Pane můj, dej mi odklad až do dne, kdy budou vzkříšeni

Odpověděl: "Budiž tedy mezi těmi, jimž je odloženo

až do dne času stanoveného

Pravil Iblís: "Při moci Tvé, já všechny je uvedu v bloudění

kromě těch z nich, kdož Tvoji služebníci jsou upřímní

I pravil Bůh: "Při pravdě, a já pravdu dím

já tebou a všemi těmi, kdož následovat tě budou, peklo naplním

Rci: "Nežádám od vás za to odměnu žádnou a nejsem z těch, kdož na sebe si berou, co nepřísluší jim

A není toto než připomenutí pro lidstvo veškeré

a dozvíte se zprávu o tom po době nějaké