Czech - Chapter 10 - Yunus

Alif. Lam. Ra. Tato jsou znameni Knihy moudre

Zdaz s podivenin jest lidu, ze vnuknuli jsme muzi z nich: „Varuj lid a oznamuj tem, kdoz uverili, radostnou zvest, ze budou miti prednost u Pana sveho pro uprimnost svou.“ A pravi neverici: „Zajiste muz tento jest kouzelnikem zjevnym.“

Zajiste Panem vasim jest Buh, jenz stvoril nebe i zemi v sesti dnech: po te usedl na trun, s nehoz vsechny veci, ridi. Neni primluvce u neho vyjma s dovolenim jeho. Totot jest Buh,, Pan vas: procez uctivejte jej! Zdaz nebudete o tom premysleti

K nemu navratite se vsichni. Slib Boha jest pravdivy: dava vzniknouti stvoreni a pak navracuje je k sobe, aby spravedlive odmenil ty, kdoz uverili a konali dobre skutky: pro ty pak, kteri neuverili, pripraven jest napoj vody vrouci a trest bolestny za to, ze neuverili

Zajiste ve stridani noci se dnem a ve vsem, co stvoril Buh na nebi i na zemi, znameni jsou pro bohabojne

Zajiste ti, kdoz nedoufaji v setkani s nami kdoz zalibeni nalezaji jedine v zivote pozemskem a spokojuji se s nim: a ti, kteri nevsimaji si znameni nasich

pribytkem techto bude ohen pekelny v odmenu za to, co si zaslouzili

Ty pak, kdoz uverili a konali dobre skutky, povede Pan jejich stezkou primou ve vire jejich: potekou reky pod nohama jejich v zahradach rozkose

Volati v nich budou: „Chvalen budiz, velky Boze“ a (vitacim) pozdravem jich tam bude : „Pokoj vam.“ a zakoncenim vzyvani jich bude: „Chvala Bohu, Panu veskerenstva!“

Kdyby Buh urychloval prichod zla lidem tak, jak oni by si prali, aby urychleno bylo jim dobro, davno by jiz, skoncila se urcena jim lhuta! Vsak ty, kdoz nedoufaji v setkani s nami, nechavame blouditi bez voditka ve svevolnosti jejich

Kdyz dotkne se cloveka zlo, vola nas k sobe v leze, v sede i v stoje: vsak sotvaze zbavili jsme jej zla jeho, jde si pekne jako by nas nikdy nebyl vzyval ohledne zla, jez dotklo se ho. Takovymto zpusobem zkrasleny jsou vystrednikum skutkove jejich

Vsak zahladili jsme jiz pokoleni pred vami, kdyz pachala nepravosti a prisli k nim proroci jejich s jasnymi dukazy a oni neuverili: takovymto zpusobem odmenujeme lid provinily

Pote ucinili jsme vas nastupci jejich na zemi, abychom shledli, jak vy jednati budete

A kdyz ctena jsou znameni nase jasna tem, kteri nedoufaji v setkam s nami, pravi: „Prines nam nejake jine cteni, anebo pozmen toto.“ Rci: „Neprislusi mi, abych menil je z vlastniho popudu: nasleduji, pouze to, co vnuknuto mi bylo a v pravde obavam se, ze v pripade neposlusnosti me Pan muj postihl by mne trestem v den velky.“

Rci: „Kdyby Buh byl chtel, nebyl bych predrikaval vam je, aniz bych vam je byl vubec oznamoval vzdyt prece zil jsem mezi vami po dlouha leta pred tim: coz toho nepochopite?“

A kdo nepravostnejsim jest toho, jenz vymysli o Bohu lez, anebo vylhanymi nazyva znameni jeho: zajiste dobre se nepovede provinilym

A vedle Boha vzyvaji bozstva, jez nemohou jim ani uskoditi, ani prospeti, rkouce: „Tito primluvci jsou nasi u Boha.“ Rci: „Zdaz povedeti chcete Bohu o necem, co by nevedel, na nebi i na zemi? Pri slave jeho, daleko povysen jest nad to, co spolcujete s nim!“

Lide byli jedinym pouze narodem, vsak rozesli se v nazorech pozdeji: a nebyti slova Pana tveho, zjeveneho drive, bylo by jiz davno rozhodnuto mezi nimi to, v cem se rozchazeli

Pravi: „Nebude-li mu seslan zazrak od Pana jeho, (neuverime).“ Tehdy rci: „Znalost veci skrytych prinalezi pouze Bohu: nuz vyckejte a i ja s vami budu vyckavati.“

A kdyz dali jsme zkusiti jim pozehnani naseho po nestestich, jimiz postizeni byli — hle, lstive vytacky maji ohledne znameni nasich. Rci: „Buh rychlejsim jest v lstivosti a poslove nasi sepisuji to, co lstive vymyslite.“

Ont jest to, jenz umoznuje vam cestovani sousi i morem, a kdyz jste na lodi: a kdyz pohani je vitr priznivy, raduji se z neho: vsak kdyz vitr bourny je zachvati a vlny vali se na ne se vsech stran, takze pripada jim, jako by obklopeni jimi byli, tu volaji Boha, uprimnymi tvrdice se byti v nabozenstvi: „Kez bys jen vysvobodil nas z teto nesnaze! Zajiste byli bychom ti vdecni!“

Vsak kdyz vysvobodil je Buh — hle, dopousteji se spatnosti na zemi bezpravne. O lide, zajiste spatnosti, jichz dopoustite se proti sobe samym, jsou pouze pozitky tohoto sveta: pote k nam bude vam se navratiti a pak vypovime vam, jakych dopousteli jste se skutku

V pravde, zivot tento pozemsky podoben jest vode, kterou sesilame s nebes: tato misi se s plodinami zeme, z nichz pojidaji lide i zvirata; a kdyz zeme zdobi se a okrasluje, obyvatele jeji domnivaji se, ze pany jsou jeji: vsak rozkaz nas prichazi za noci neb za dne a ve skosenou obracime zen jeji, jako by vcera jeste nebyla bujela! Takovymto zpusobem vysvetlujeme znameni sva lidu premyslivemu

A Buh vola k domu miru a vede, koho chce, ke stezce prime

Tem, kdo dobre cinili, dobro s pridavkem bude udelem, a nezhyzdi obliceje jejich cernota, ni potupa: tito obyvateli budou raje a v nem prebyvati budou vecne

Tem pak, kdoz konali zlo, odmenou bude stejny podil zla a potupou pokryti budou. Nebudou miti ochrance proti Bohu a tvare jejich jako by pokryty byly kusem cerne noci, ztemnele budou. Tito obyvateli budou ohne a v nem prebyvati budou vecne

A jednoho dne shromazdime je vsechny: pak rekneme tem, kdoz spolecniky davali Bohu: „Na mista sva, vy a vasi spolecnici Boha!“ Tehdy rozdelime je od sebe, i reknou spolecnici, ktere oni davali Bohu: „Zajiste neslouzili jste nam

a Buh postacitelnym jest svedkem mezi nami a vami, ze ani nedbali jsme o uctivani vase.“

Tam vyzkousena bude kazda duse dle zasluh, jez byla poslala pred sebou: a navraceni budou k Bohu, Panu svemu pravemu a ztrati se jim to, co si byli vymyslili

Rci: „Kdo vyzivuje vas z nebe i zeme, a kdo moc ma nad sluchem a zrakem, a kdo privadi zive z mrtvych a privadi mrtve z zivych a ridi vsechny veci? I reknou: „Buh!“ Tehdy rci: „Coz tedy nebudete bati se (ho)

Totot jest tudiz Buh, Pan vas pravy: a coz jineho zustane, zajde-li pravda, nez blud? Jak tedy muzete se od ni vzdalovat?“

Takovymto zpusobem uskutecnilo se slovo Pana tveho nad spatnymi: ze neuveri

Rci: „Zdaz mezi Bohy vasimi jest nektery, jenz vznikati dava stvoreni a pak navraci je k sobe?“ Rci: „Jedine Buh dava vznikati stvoreni a navraci je pak k sobe! Jak muzete tak lhati?“

Rci: „Zdaz mezi bohy vasimi jest nektery, jenz vede k pravde?“ Rci: „Buh vede k pravde. Kohoz tedy spise slusi nasledovati: toho, jenz vede, aneb toho, jenz nemuze vesti, neni-li sam veden? Jak to prijde tedy, ze tak usuzujete?“

Vetsina jich nasleduje pouze domnenky: vsak domnenka jiste nema v sobe praniceho pravdiveho a Buh dobre vi, co oni cini

A toto Cteni nebylo nikym vymysleno, vyjma Bohem: ale jest potvrzenim toho, co zjeveno bylo pred tim a jest vysvetlenin Knihy, o niz neni pochyby, od Pana veskerenstva

Ci rikaji: „On vymyslil je?“ Rci: „Nuz, predvedte suru podobnou teto: a privolejte si na pomoc, koho muzete krome Boha, jste-li pravdomluvnymi.“

Avsak vylhanym nazvali to, cehoz moudrost nemohou, obsahnouti rozumem svym, ac dano jim bylo toho vysvetleni: stejne tak cinili ti, kdoz byli pred nimi — a hle, jaky byl konec nepravostnych

Jsou mezi nimi nekteri, kdoz veri a jsou mezi nimi nekteri, kdoz neveri: a Pan tvuj nejlepe rozpoznava pohorslive

A nazyvaji-li te lharem, rci: „Moje dilo jest dilem mym a vasimi jsou dila vase: prost jsem podilu na cinech vasich a vy prosti jste podilu na cinech mych.“

Jsou mezi nimi nekteri, kdoz naslouchaji ti: vsak zdaz zpusobis, aby hlusi slyseli, kdyz prece nepochopi

Jsou mezi nimi nekteri, kdoz na te pohlizeji: vsak zdaz povedes slepe, ac nevidi

Buh zajiste neutiskuje lidi v nicem, vsak lide sebe samy utiskuji

Jednoho dne shromazdi je vsechny: bude zdati se jim, jako by nebyli pobyli v hrobe dele nez hodinu (jednoho) dne a budou poznavati druh druha. Tehdy zahynou ti, kdoz vylhanymi nazyvali setkani s Bohem a nebyli vedeni stezkou pravou

Bud ukazeme ti nektere z trestu jim slibovanych, anebo vezmeme te k sobe; k nam vsak navraceni budou vsichni: a pak Buh bude svedkem ohledne toho, co cinili

Kazdy narod mel sveho proroka: a kdyz prisel k nim prorok jejich, rozsouzeno bylo mezi nimi spravedlive a nebylo jim ublizeno

Nicmene rikaji: „Kdy tedy uskutecni se tato hrozba? (Rcetez), jste-li pravdomluvnymi.“

Rci: „Neni v me moci, abych sobe samu privodil zle ci dobre, vyjma toho, co Buh chce. Kazdy narod ma svoji lhutu a kdyz prijde lhuta jejich, ani o hodinu nezpozdi ji, aniz uspisi.“

Rci: „Co minite? Mel-li by trest bozi prijiti vam v noci anebo za dne: proc chteli by provinilci uspisiti prichod casti jeho

Zdaz uverite v trest, az padne na vas? Zajiste pak ano: a prece jste urychlovali prichod jeho.“

Pak receno bude nepravostnym: „Okuste trestu vecneho! Zdaz jinak meli byste byti odmeneni, nez jak zaslouzili jste si?“

Budou pak doptavati se te: „Bude tomu v pravde tak?“ Rci: „Ano, pri Panu svem prisaham, ze jest to pravda: a nebudete moci (mu to) znemozniti!“

A tehdy kazda duse, jez nepravosti se dopustila, kdyby mela veskera bohatstvi zeme, dala by je vykupnym a budou tajiti litost, kdyz spatri trest (svuj): tehdy rozsouzeno bude mezi vsemi spravedlive a nebude jim ublizeno

Coz neprinalezi vse, co na nebi jest i na zemi, Bohu? Neni-liz slib Boha pravdivy? Vsak vetsina lidi neni si toho vedoma

Ont jest to, jenz privodi zivot a smrt a k nemu navraceni budete

O lide, nyni prisla vam napomenuti od Pana vaseho a lek pro neduhy niter vasich a prave vedeni a milosrdenstvi vericim

Rci: „Pri milosti bozi a milosrdenstvi jeho, necht se tedy z toho raduji: to lepsim jim bude nade vsechno, co shromazduji.“

Rci: „Co minite? Z toho, co Buh seslal vam za potravu, ucinili jste si nektere veci zapovezene a jine dovolene?“ Rci: „Zdaz Buh vam k tomu dal svoleni? Anebo jen cos o Bohu vymyslite?“

Vsak jak smysleti budou ti, kdoz o Bohu vymysleji lzi, v den zmrtvychvstani? Zajiste Buh jest velkym v milosti sve vuci lidem, vsak vetsina jich neni mu za to vdecna

A v jakemkoli postaveni nalezati se budes a cokoliv predrikavati budes ze Cteni a jakoukoli podniknete praci — svedky vzdy budeme nad vami, kdyz zamestnani v tom budete: a neujde pozornosti Pana tveho ni co obnasi vaha zrnka pisecneho na zemi i na nebi, aniz co obnasi mene ci vice: vse to zapsano jest v Knize zjevne

Zdaz nejsou prateli Boha ti, jimz netreba se bati, aniz rmoutiti se

Ti, kdoz uverili a byli bohabojnymi

Pro ne radostna jest zvest v zivote pozemskem i v budoucim: neni zmeny ve slovech bozich! Toto jiste blahem bude velkym

A nepripoustej si zarmutku pro slova jejich: zajiste moc veskera Bohu prinalezi a on vse slysi a vi

Zdaz neprinalezi Bohu vse, coz na nebi jest i na zemi? Co tedy nasleduji ti, kteri vedle Boha vzyvaji spolecniky jeho? Zajiste nasleduji pouze smyslenky a prolhanci jsou

Ont to byl, jenz ustanovil vam noc k odpocinku a den k videni: v tom zajiste jsou znameni lidu poslouchajicimu

Rikaji: „Buh zplodil syna.“ Pri slave jeho, (nikoliv)! On postaci sam sobe: jemut prinalezi vse, co na nebi jest i na zemi. Zdaz mate zmocneni k podobnym tvrzenim, anebo rikate o Bohu, co nevite

Rci: „Zajiste tem, kdo lez o Bohu vymysleji, nepovede se dobre

Uzivati budou docasne tohoto sveta: pak k nam bude jich navrat a pak okusiti jim dame trestu prisneho za to, ze byli nevericimi

Vypravej jim pripad Noemuv, kdyz rekl k lidu svemu: „Lide muj, je-li neprijemnym vam pobyvani me mezi vami a pripamatovavani me vam znameni bozich — nicmene spoleham na Boha: spojte tudiz zamer svuj a bozstva sva, vsak nerozhodujte vykonani zameru svych v temnu; nybrz rozsudte ohledne mne a nenechte mne cekati

A obratite-li se ke mne zady, (dobre): nezadam si od vas odmeny, nebot odmena ma jest jedine u Boha a nakazano mi bylo, abych odevzdal se do vule jeho.“

Vsak lharem nazvali jej: procez zachranili jsme jej a ty, kdoz byli s nim v korabu. A ucinili jsme je nastupci vseho lidstva a utopili jsme ty, kdoz lzi nazyvali znameni nase. Hle, jaky byl konec napomenutych

Po nem poslali jsme proroky k narodum jejich. Tito prisli k nim s jasnymi dukazy, vsak nechteli veriti (narodove) v to, co byli pred tim nazvali lzi: takovymto zpusobem zapecetujeme srdce prestupniku

Po nich pak poslali jsme Mojzise a Arona k Faraonovi a prednim z lidu jeho s jasnymi dukazy: vsak pychou naplneni jsou, a stali se lidem provinilym

A kdyz prisla jim pravda od nas, rekli: „Totot zajiste jest pouze kouzelnictvi zjevne.“

Tehdy rekl Mojzis: „Zdaz rikati chcete o pravde, kdyz prisla vam: ,Jest to kouzelnictvi?' Neb spatne povede se kouzelnikum.“

I rekli: „Zdaz prisel's, abys odvratil nas od toho, co videli jsme zachovavati predky nase a aby pak vam dvema pripadlo vudcovstvi v teto zemi? My vam neverime.“

Rekl tehdy Farao: „Privedte mi vsechny kouzelniky ucene.“

A kdyz prisli kouzelnici, rekl jim Mojzis: „Vrzte na zem, co mate k vrhani!“

A kdyz byli tak ucinili, rekl Mojzis: „Buh zajiste ucini marnym kouzelnictvi, jez jste ukazali, nebot Buh zajiste nepopreje uspechu skutkum kazisvetu

Ale Buh potvrzuje slovy svymi pravdu, i kdyby nemile to bylo provinilym.“

A nikdo neveril Mojzisovi, vyjma pribuznych z lidu jeho, ze strachu pred utisky Faraona a predaku jeho: nebot zajiste mocnym byl Farao v zemi a byl vystrednikem

I rekl Mojzis: „Lide muj, uverili-li jste v Boha, spolehejte nan, jste-li oddani do vule jeho.“

Tehdy rekli: „Na Boha spolehame: Pane nas, nevydavej nas v pokuseni lidu nepravostnemu

A vysvobod nas, pri milosrdenstvi svem, od lidu nevericiho!“

I vnukli jsme Mojzisovi a bratru jeho: „Zaopatrte lidu svemu domy v Egypte a ucinte z domu svych qiblu: a zachovavejte modlitbu a hlasejte radostnou novinu vericim.“

I rekl Mojzis: „Pane nas, zajiste dal's Faraonovi a prednim z lidu jeho lesk a bohatstvi zivota pozemskeho, Pane nas, aby zbloudili se stezky tve: Pane nas, rozdrt bohatstvi jejich a zatvrd srdce jejich, aby neuverili, dokud neshlednou trest bolestny.“

Rekl Buh: „Vyslysena jest modlitba vase: kracejte tudiz oba stezkou primou a nenasledujte tech, kdoz nevedi.“

A dali jsme synum Israele prekrociti more a pronasledoval je Farao a vojska jeho z chtivosti a nepratelstvi, az dostihla ho zatopa i zvolal: „Uveril jsem, ze neni boha, krome onoho, v nejz veri synove Israele a jsem jednim z odevzdanych do vule jeho.“

„Ano, ted! vsak odbojnym byl's drive a patril's mezi kazisvety

Vsak dnes zachranime te v tele tvem, abys byl vystraznym znamenim pro ty, kdoz prijdou po tobe: neb zajiste, vetsina lidi jest lhostejna ke znamenim nasim.“

Zaopatrili jsme pak synum Israele obyvani jiste a obdarili jsme je dobrymi vecmi: a pocali rozchazeti se v nazorech teprve pote, kdyz prislo jim vedeni; vsak Pan tvuj zajiste rozsoudi mezi nimi v den zmrtvychvstani ohledne toho, v cem se rozchazeli

A jsi-li v pochybnostech ohledne toho, co seslali jsme ti, taz se tech, kdoz (od dob) pred tebou ctou Knihu: nyni pak sestoupila na te pravda od Pana tveho i jistojiste nebud z pochybovacnych

A nebud jistojiste z tech, kdoz lzi nazyvaji znameni bozi, abys nebyl z tech, kdoz zahube propadli

V pravde ti, nad nimiz vyplnilo se slovo Pana tveho, neuveri

i kdyby uskutecnila se pred zraky jejich veskera znameni, dokud neshlednou trest bolestny

A kdyby bylo uverilo kterekoliv mesto, byla by prospela mu vira jeho: vsak stalo se tak pouze lidu JONASOVU. Kdyz uveril, odejmuli jsme od nich trest potupny v zivote pozemskem a dali jsme jim uzivati ho docasne

A kdyby byl chtel Pan tvuj, byli by uverili vsichni, kdoz na zemi jsou, vesmes: jakz tedy ty chtel bys donucovati lidi, aby stali se vericimi

Neni dano dusi, aby uverila, leda z dopusteni boziho: a uvali Buh hnev svuj na ty, kdoz nezmoudri

Rci: „Pohledte jen, co vsechno jest na nebi a na zemi!“ Vsak neprospeji ani znameni, ani varovani, lidu nevericimu

Zdaz ocekavaji co jineho, nez totez, co stalo se ve dnech onech (narodu), ktere zasly pred nimi. Rci: „Cekejte jen: jat zajiste s vami vyckavati budu!“

Pak zachranime proroky sve a ty, kdoz uverili: takto zavaznym jest pro nas, abychom zachranili verici

Rci: „O lide, jste-li v pochybnostech ohledne nabozenstvi meho, vezte, ze neklanim se tomu, cemu vy klanite se vedle Boha, nybrz ze klanim se Bohu, ktery smrti vas navstivi: a narizeno mi bylo, abych byl z vericich

a dale: ,Obrat tvar svou pevne k vire prave a jistojiste nebud z mnohobozcu

Nevzyvej vedle Boha niceho, co nemuze ti prospeti, aniz muze ti privoditi skodu: a ucinis-li tak, tehdy zajiste jsi z nepravostnych

A navstivi-li te Buh nejakym protivenstvim, neni nikoho, vyjma neho, jenz muze te ho zbaviti: a sesle-li na te nejake dobro, nikdo nemuze odvratiti od tebe milost jeho, nebot on sesila ji na koho chce ze sluzebniku svych: a on velky jest v odpousteni, slitovny.“

Rci: „O lide, zajiste prisla vam pravda od Pana vaseho: kdokoli tedy chce brati se stezkou pravou, cini tak pouze ve prospech duse sve — a kdokoli zbloudi, cini tak pouze ke skode duse sve. Jat pak zajiste nejsem nad vami porucnikem.“

Nasleduj tedy to, co vnuknuto ti bylo a vyckavej trpelive, az souditi bude Buh: a Buh zajiste nejlepsim jest ze vsech soudcu