Back to Languages

Czech - Chapter 11 - Hud

Translation by Preklad I. Hrbek — Permalink

Verse 1 — Surah Hud 11:1

Alif lám rá! Toto je Písmo, jehož verše byly potvrzeny a potom srozumitelnými učiněny od Moudrého, Vševědoucího

Verse 2 — Surah Hud 11:2

abyste neuctívali kromě Boha nikoho jiného a já věru jsem od Něho pro vás varovatelem i hlasatelem zvěsti radostné

Verse 3 — Surah Hud 11:3

a abyste prosili Pána svého za odpuštění a potom pokání činili; on poskytne vám pak příjemné užívání světa tohoto až do lhůty stanovené a uštědří přízeň Svou každému, kdo zaslouží si ji. Jestliže však se odvrátíte, obávám se pro vás trestu dne těžkého

Verse 4 — Surah Hud 11:4

K Bohu se uskuteční návrat váš a On všech věcí mocen je

Verse 5 — Surah Hud 11:5

Což lidé věru nesvinují hrudi své do záhybů, aby před Ním se ukryli? A byť i se přikrývali oděvy svými, On přesto dobře zná, co tají i co najevo dávají, a On též dobře ví, co skryto je v hrudích

Verse 6 — Surah Hud 11:6

A není na světě zvířete jediného, jehož obživa by od Boha nezávisela; a On zná spočinutí jeho i složení jeho a to vše je v Knize zjevné zapsáno

Verse 7 — Surah Hud 11:7

A On je ten, jenž nebesa a zemi v šesti dnech stvořil, zatímco trůn Jeho se nad vodou vznášel, aby vyzkoušel, kdo z vás lepší bude ve skutcích. A když řekneš: "Po smrti budete vskutku vzkříšeni!", tu odpovídají ti, kdož nevěří: "To kouzelnictví zjevné je toliko

Verse 8 — Surah Hud 11:8

A jestliže jim odložíme trest až ke lhůtě stanovené, jistě řeknou: "Co jej zadrželo?" Však v den, kdy k nim přijde, nebude nikoho, kdo by jej od nich zadržel, a obklopí je to, čemu se posmívali

Verse 9 — Surah Hud 11:9

Když dáváme člověku okusit milosrdenství od Nás přicházejícího a potom mu je odebereme, tu věru zoufalý je a nevděčný

Verse 10 — Surah Hud 11:10

A když mu dáme okusit přízně poté, co dotklo se jej neštěstí, volá: "Zlé ode mne odešlo!" a pln radosti je a vychloubání

Verse 11 — Surah Hud 11:11

kromě těch, kdož trpěliví byli a zbožné skutky konali, a těm dostane se odpuštění a velké odměny

Verse 12 — Surah Hud 11:12

Možná žes vynechal část toho, co vnuknuto ti bylo, a hruď tvá je stísněna, neboť nevěřící říkají: "Pročpak mu nebyl seslán poklad nějaký či proč s ním nepřišel anděl!" Ty varovatelem jsi pouze, však Bůh ručitelem je všech věcí

Verse 13 — Surah Hud 11:13

Nebo říkají: "On si to vymyslil!" Odpověz: Přineste tedy deset súr podobných tomuto, vámi vymyšlených, a pozvěte si na pomoc, koho jen můžete, kromě Boha, jste-li pravdomluvní

Verse 14 — Surah Hud 11:14

Jestliže vaší výzvě nevyhoví, vězte, že seslán byl s vědomím Božím a že není božstva kromě Něho. Jste tedy do vůle Boží odevzdáni

Verse 15 — Surah Hud 11:15

Ty, kdož touží po životě pozemském a jeho ozdobách, ty plně odměníme za skutky jejich v něm a nebudou v tom ošizeni

Verse 16 — Surah Hud 11:16

To jsou ti, pro něž v životě budoucím je pouze oheň připraven; marné bude to, co zde vykonali, a nicotné bude to, co zde dělali

Verse 17 — Surah Hud 11:17

Zdaž ten, jenž se opírá o jasný důkaz od Pána svého, zatímco svědek od Něho vyslaný jej sděluje, a před ním bylo Písmo Mojžíšovo jako vedení a milosrdenství... ti věří v něj! Však kdokoliv ze spojenců v něj nevěří, ten s ohněm bude mít schůzku. Nebuď tedy o něm na pochybách, neboť to pravda je od Pána tvého, však většina lidí nevěří

Verse 18 — Surah Hud 11:18

Kdo je nespravedlivější než ten, kdo lži si proti Bohu vymýšlí? Takoví budou před Pána svého předvedeni a svědkové promluví: "Toto jsou ti, kdož o Pánu svém lži pronášeli!" Zdaž prokletí Boží nepadne na nespravedlivé

Verse 19 — Surah Hud 11:19

kteří z cesty Boží svádějí a pokřivit si ji přejí a v život budoucí nevěří

Verse 20 — Surah Hud 11:20

Tito nemohou nikterak uniknout zásahu Božímu na zemi a nenaleznou kromě Boha ochránce žádného. A trest pak bude jim zdvojnásoben, vždyť slyšet ani vidět schopni nebyli

Verse 21 — Surah Hud 11:21

A to jsou ti, kteří sami sobě ztrátu způsobili, a opustilo je to, co si vymyslili

Verse 22 — Surah Hud 11:22

a není pochyby, že v životě budoucím ještě větší ztrátu utrpí

Verse 23 — Surah Hud 11:23

Však ti, kdož uvěřili, zbožné skutky konali a pokorní před Pánem svým byli, ti věru se stanou ráje obyvateli a budou v něm nesmrtelní

Verse 24 — Surah Hud 11:24

A příměr těchto dvou skupin je jako příměr slepého a hluchého s vidoucím a slyšícím; zdaž mohou být si rovni v tomto příměru? Což se tedy nevzpamatujete

Verse 25 — Surah Hud 11:25

I vyslali jsme Noema k lidu jeho, aby pravil jim: "Lide můj, já jsem pro vás varovatelem zjevným

Verse 26 — Surah Hud 11:26

abyste neuctívali kromě Boha nikoho! Já věru obávám se pro vás trestu dne, jenž bude bolestný

Verse 27 — Surah Hud 11:27

A řekli velmoži, ti z lidu jeho, kdož nevěřili: "Nevidíme v tobě nic jiného než smrtelníka nám podobného. A vidíme, že tě z nás následují bez rozmyšlení jen ti nejnižší, a nevidíme, že nějakou přednost nad námi měli byste, ba spíše soudíme, že vy jen lháři jste

Verse 28 — Surah Hud 11:28

Noe odvětil: "Lide můj, což nechápete? Řídím-li se jasným důkazem od Pána svého, jenž uštědřil mi milosrdenství Své, vůči němuž vy slepí jste, mám snad zapotřebí vám je vnucovat, když k němu odpor cítíte

Verse 29 — Surah Hud 11:29

Lide můj, nežádám od vás za to jmění žádné, odměna má je toliko u Boha. Neodeženu nikdy ty, kdož uvěřili - ti věru setkají se s Pánem svým, však vy jste, jak vidím, lidem nevědomým

Verse 30 — Surah Hud 11:30

Lide můj, kdo pomůže mi proti Bohu, jestliže je odeženu? Což se nevzpamatujete

Verse 31 — Surah Hud 11:31

Nepravím vám:, Mám u sebe pokladnice Boží? ani:, Znám věci nepoznatelné?, a neříkám vám ani, že anděl jsem. A nepravím o těch, které oči vaše přezírají, že Bůh jim nic dobrého nepopřeje. Však Bůh zná nejlépe, co v duších jejich je skryto; a věru bych byl, kdybych to říkal, jedním z nespravedlivých

Verse 32 — Surah Hud 11:32

Odpověděli: "Noe, již dost ses hádal s námi, a ještě spor s námi rozmnožuješ. Přines nám tedy to, co nám slibuješ, jsi-li z pravdomluvných

Verse 33 — Surah Hud 11:33

Pravil: "Bůh sám vám to přinese, bude-li si to přát, a zabránit tomu nebudete schopni

Verse 34 — Surah Hud 11:34

A neprospěje vám dobrá rada má, budu-li chtít vám poradit, jestliže si Bůh bude přát uvrhnout vás v blud; On Pánem je vaším a k Němu budete navráceni

Verse 35 — Surah Hud 11:35

Řeknou-li: "On sám si to vymyslil", tedy odpověz: "Jestliže jsem si to vymyslil, hřích můj na mou hlavu padne, avšak já odpovědnost nemám za to, v čem vy hřešíte

Verse 36 — Surah Hud 11:36

I bylo vnuknuto Noemu: "Z lidu tvého již neuvěří nikdo kromě těch, kdo již uvěřili. Nermuť se tedy nad tím, co dělají

Verse 37 — Surah Hud 11:37

Postav loď před zrakem Naším a podle vnuknutí Našeho a nepřimlouvej se u Mne za ty, kdož nespravedliví byli - ti budou utopeni

Verse 38 — Surah Hud 11:38

A stavěl loď, a kdykoliv okolo šli velmoži z lidu jeho, smáli se mu. I říkal: "Jen se mi smějte, však i my se vám budeme jednou smát tak, jako vy jste se smáli mně

Verse 39 — Surah Hud 11:39

a tehdy se dozvíte, koho postihne trest zahanbující a na koho dopadne trest trvalý

Verse 40 — Surah Hud 11:40

Když pak přišel rozkaz Náš a vzkypěla pec, pravili jsme Noemovi: "Nalož na ni od každého druhu pár, rodinu svou kromě toho, proti němuž již dříve bylo slovo vyřčeno a ty, kteří uvěřili!" A uvěřili s ním jen nemnozí

Verse 41 — Surah Hud 11:41

Pravil Noe: "Vstupte do ni! Nechť ve jménu Boha se plavba její i zakotvení uskuteční! Vždyť Pán můj je věru odpouštějící i slitovný

Verse 42 — Surah Hud 11:42

A plula s nimi po vlnách jako hory vysokých a Noe syna svého zavolal, jenž na místě vzdáleném stál: "Synáčku, nastup spolu s námi a nezůstávej s nevěřícími

Verse 43 — Surah Hud 11:43

I odpověděl: "Uchýlím se na horu, jež před vodou mne zachrání." I zvolal Noe: "Nezachrání se dnes nikdo před rozkazem Božím kromě toho, nad nimž se slitoval." A rozdělily je vlny a syn jeho byl mezi utopenými

Verse 44 — Surah Hud 11:44

A bylo řečeno: "Země, pohlť vodu svou! Nebe, zadrž déšť!" I opadla voda, rozkaz byl splněn a loď uvízla na hoře al-Džúdí. Pak bylo řečeno: "Pryč s lidem nespravedlivým

Verse 45 — Surah Hud 11:45

A zvolal Noe k Pánu svému a řekl: "Pane, syn můj zajisté patřil k rodině mé a slib Tvůj je věru pravdivý a Tys ze soudců nejspravedlnější

Verse 46 — Surah Hud 11:46

Pravil Bůh: "Noe, on ani k rodině tvé nepatřil, vždyť konání jeho bylo nesprávné. A nežádej ode Mne to, o čem vědění nemáš, a napomínám tě, abys nebyl jedním z pošetilých

Verse 47 — Surah Hud 11:47

Noe odpověděl: "Pane můj, utíkám se k Tobě, abych se již více netázal na to, o čem vědění nemám. A jestliže mi neodpustíš a neslituješ se nade mnou, budu věru patřit mezi ty, kdož ztrátu utrpěli

Verse 48 — Surah Hud 11:48

A bylo řečeno: "Noe, vystup z lodi, provázen pozdravem od Nás, a požehnání budiž s tebou i s národy, jež jsou s tebou; a jsou národy, jimž uštědříme užívání života pozemského a jichž se potom dotkne od Nás trest bolestný

Verse 49 — Surah Hud 11:49

A toto je jedna ze zvěstí skrytých, které ti dáváme jako zjevení a které ani ty, ani lid tvůj jste před tím neznali. Buď tedy trpělivý, vždyť bohabojným patří konec šťastný

Verse 50 — Surah Hud 11:50

A poslali jsme k ´Ádovcům bratra jejich Húda, jenž pravil jim: "Lide můj, uctívejte Boha a nemějte božstvo jiné kromě Něho - vždyť vy si jen vymýšlíte

Verse 51 — Surah Hud 11:51

Lide můj, nežádám na vás odměnu žádnou, odměna má je jedině u toho, jenž mě stvořil. Což to nechápete

Verse 52 — Surah Hud 11:52

Lide můj, proste Pána svého o odpuštění a potom pokání čiňte! On sešle vám z nebe déšť proudem hojným a přidá sílu k vaší síle. Neobracejte se tedy zády způsobem hříšným

Verse 53 — Surah Hud 11:53

Odpověděli: "Húde, nepřinesl jsi nám žádný důkaz jasný a my neopustíme božstva svá jen na slovo tvé a my ti nevěříme

Verse 54 — Surah Hud 11:54

My pouze říkáme, že některé z božstev našich tě navštívilo zlým!" Pravil: "Odvolávám se k Bohu co svědku a též vy buďtež svědky, že odpovědnost nemám za to, co k Bohu přidružujete

Verse 55 — Surah Hud 11:55

vedle Něho. Chystejte si vespolek proti mně své úklady a čekat mne nenechte

Verse 56 — Surah Hud 11:56

Já na Boha spoléhám, Pána svého i vašeho; a není zvířete jediného, aby je nedržel za kštici jeho. A Pán můj věru po stezce přímé kráčí

Verse 57 — Surah Hud 11:57

Jestliže se odvrátíte zády, nevadí, já předal jsem vám již to, s čím poslán jsem byl k vám. Pán můj vás může jiným lidem nahradit, však vy Jemu nikterak nemůžete uškodit; Pán můj je věru strážcem všech věcí

Verse 58 — Surah Hud 11:58

A když přišel rozkaz Náš, zachránili jsme Húda a ty, kdož spolu s ním uvěřili, z milosrdenství od Nás přicházejícího a zachránili jsme je od trestu přísného

Verse 59 — Surah Hud 11:59

Tito ´Ádovci popírali znamení Pána svého, vzpírali se poslu Jeho a následovali rozkazu každého tyrana zarputilého

Verse 60 — Surah Hud 11:60

A na tomto světě i v den zmrtvýchvstání doprovázet je bude prokletí. Ó ano, ´Ádovci věru v Pána svého neuvěřili! Ó ano, pryč tedy s ´Ádovci, lidem Húdovým

Verse 61 — Surah Hud 11:61

A k Thamúdovcům jsme vyslali bratra jejich Sáliha, jenž pravil jim: "Lide můj, uctívejte Boha a nemějte božstvo jiné kromě Něho; On dal vám vzejít ze země a usídlil vás na ní. O odpuštění Jej proste a pokání čiňte, neb Pán můj blízký je a popřeje sluchu prosícím

Verse 62 — Surah Hud 11:62

I řekli: "Sálihu, byls jedním z nás, v něhož jsme dříve naděje své vkládali; chceš nám nyní zakazovat uctívání toho, co již otcové naši uctívali? A máme značné pochybnosti stran toho, k čemu nás vyzýváš

Verse 63 — Surah Hud 11:63

Odpověděl: "Lide můj, co si myslíte? Mám-li jasný důkaz od Pána svého a dostalo-li se mi od Něho milosrdenství, kdo mi tedy proti Němu pomůže, jestliže Jej neuposlechnu? Tím rozmnožili byste jen mou ztrátu

Verse 64 — Surah Hud 11:64

Lide můj, hle, toto je velbloudice Boží, jež pro vás je znamením. Nechte ji pást na zemi Boží a nečiňte jí nic zlého, aby se vám nedostalo trestu blízkého

Verse 65 — Surah Hud 11:65

Avšak oni ji podřízli a Sálih zvolal: "Užívejte si života v příbytcích svých ještě tři dny a toto není slib vylhaný

Verse 66 — Surah Hud 11:66

A když přišel rozkaz Náš, zachránili jsme Sáliha a ty, kdož spolu s nim uvěřili, z milosrdenství od Nás přicházejícího před hanbou dne onoho. A Pán tvůj věru silný je i mocný

Verse 67 — Surah Hud 11:67

A postihlo ty, kdož nespravedliví byli, vzkřiknutí jediné a jitro nalezlo je v domech jejich tvářemi k zemi ležící

Verse 68 — Surah Hud 11:68

jako by v nich nikdy nebyli žili. Ó ano, Thamúdovci věru v Pána svého nevěřili! Ó ano, pryč tedy s Thamúdovci

Verse 69 — Surah Hud 11:69

A již kdysi přišli vyslanci Naši se zvěstí radostnou k Abrahamovi a řekli: "Mír s tebou!" a on odvětil: "Mír s vámi!" a přinesl tele pečené bez meškání

Verse 70 — Surah Hud 11:70

Když pak spatřil, že ruce jejich se po něm nevztahují, nelíbilo se mu to a pocítil strach před nimi. I řekli: "Neboj se, my k lidu Lotovu jsme vysláni

Verse 71 — Surah Hud 11:71

A žena jeho, jež vedle stála, se smála, zatímco on seděl; a oznámili jsme jí o Izákovi a po Izákovi o Jakubovi zvěst radostnou

Verse 72 — Surah Hud 11:72

I zvolala: "Běda mi, jak porodit mám, když již stařena jsem a tento manžel můj stařec? To věru by bylo věcí podivuhodnou

Verse 73 — Surah Hud 11:73

Řekli: "Jsi snad udivena rozhodnutím Božím? Nechť na vás spočine milosrdenství Boží i požehnání Jeho, lidé domu tohoto a On chvályhodný je i slávyplný

Verse 74 — Surah Hud 11:74

Když pak strach opustil Abrahama a on pochopil zvěst radostnou, jal se s Námi přít o lid Lotův

Verse 75 — Surah Hud 11:75

neboť Abraham byl věru člověk soucitný, laskavý a kajícný

Verse 76 — Surah Hud 11:76

I řekli vyslanci: "Abrahame, přestaň s tím, vždyť rozkaz Pána tvého byl již vydán a dolehne na ně trest neodvratný

Verse 77 — Surah Hud 11:77

A když přišli vyslanci Naši k Lotovi, udělalo se mu nevolno a pojala jej úzkost o ně, že nebude je moci chránit, a pravil: "Tohle určitě bude den obtížný

Verse 78 — Surah Hud 11:78

A seběhl se u něho v chvatu lid jeho a oni již dříve činy hnusné páchali a řekl jim Lot: "Lide můj, zde máte dcery mé, ony jsou pro vás čistší. Bojte se Boha a nezahanbujte mne v hostech mých. Což není mezi vámi jediný muž spravedlivý

Verse 79 — Surah Hud 11:79

Zvolali: "Ty přece víš, že na dcery tvé si žádné nároky neděláme, a ty dobře víš, čeho si žádáme

Verse 80 — Surah Hud 11:80

Odpověděl: "Kéž bych měl dosti síly proti vám, či kéž bych se mohl utéci k opoře mocné

Verse 81 — Surah Hud 11:81

Pravili vyslanci: "Lote, jsme vyslanci Pána tvého a tihle se k tobě nedostanou. Vydej se na cestu s rodinou svou po uplynutí části noci a nikdo z vás nechť se neobrací - jen žena tvá tak učiní, ji postihne to, co i ostatní postihne. A čas pro ně stanovený za jitra nastane, což není již jitro blízko

Verse 82 — Surah Hud 11:82

A když přišel rozkaz Náš, obrátili jsme město jejich naruby a dali jsme na ně pršet kamení z hlíny upěchované

Verse 83 — Surah Hud 11:83

u Pána tvého označené - a není to vzdáleno od nespravedlivých

Verse 84 — Surah Hud 11:84

A k Madjanovcům jsme vyslali bratra jejich Šu´ajba a on pravil jim: "Lide můj, uctívejte Boha a nemějte božstvo vedle Něho. A nedávejte špatné míry a váhy! Já vidím, že v blahobytu si žijete, však obávám se pro vás trestu dne, jenž vše obklopí

Verse 85 — Surah Hud 11:85

Lide můj, měřte a važte naprosto spravedlivě a nepoškozujte v ničem lidi a nepůsobte na zemi zlo šíříce pohoršení

Verse 86 — Surah Hud 11:86

Dobrota Boží je pro vás lepší, jste-li věřící, a já nejsem věru nad vámi strážcem žádným

Verse 87 — Surah Hud 11:87

Odpověděli: "Šu´ajbe, nařizuje ti snad modlitba tvá, abychom opustili to, co otcové naši uctívali, anebo abychom přestali nakládat s majetkem svým, jak chceme? Tys přece jinak člověk mírný a rozvážný

Verse 88 — Surah Hud 11:88

I pravil Šu´ajb: "Lide můj, což nevidíte, že mám jasný důkaz od Pána svého a že mi uštědřil od Sebe obživu překrásnou? Já nechci se s vámi příti o to, co vám zakazuji, já pouze chci, abyste se polepšili, pokud jsem toho schopen, a úspěch můj jen od Boha závisí, na Něj se spoléhám a k Němu se kajícně obracím

Verse 89 — Surah Hud 11:89

Lide můj, nechť odpor váš vůči mně na vás neuvalí hřích, abyste nebyli postiženi tím, co již postihlo lid Noemův či lid Lotův nebo lid Sálihův - a lid Lotův není od vás příliš vzdálen

Verse 90 — Surah Hud 11:90

Pána svého o odpuštění proste a pokání před Ním čiňte? vždyť Pán můj slitovný je i láskyplný

Verse 91 — Surah Hud 11:91

Odpověděli: "Šu´ajbe, chápeme jen málo z toho, co říkáš, avšak vidíme věru, žes slabý mezi námi, a nebýt rodu tvého, věru bychom tě ukamenovali, neboť nejsi vůči nám příliš mocný

Verse 92 — Surah Hud 11:92

Pravil Šu´ajb: "Lide můj, zdaž rod můj je pro vás mocnější než Bůh, takže jste Jej nechali za sebou nestarajíce se o něj? Pán můj však věru objímá ve vědění Svém vše, co děláte

Verse 93 — Surah Hud 11:93

Lide můj, jednejte podle stanoviska svého, já také tak budu jednat a potom poznáte, koho postihne trest zahanbující a kdo vlastně lhářem byl. Dávejte pozor, já také budu dávat pozor s vámi

Verse 94 — Surah Hud 11:94

A když přišel rozkaz Náš, zachránili jsme Šu´ajba a ty, kdož spolu s ním uvěřili, z milosrdenství od Nás přicházejícího. A postihlo ty, kdož nespravedliví byli, vzkřiknutí jediné a jitro nalezlo je v domech jejich ležící tvářemi k zemi

Verse 95 — Surah Hud 11:95

jako by v nich nikdy nebyli žili. Ó ano, pryč s Madjanovci, tak jako bylo řečeno: pryč s Thamúdovci

Verse 96 — Surah Hud 11:96

A poslali jsme Mojžíše se znameními Našimi a zjevnou pravomocí

Verse 97 — Surah Hud 11:97

k Faraónovi a velmožům jeho; ti však následovali rozkazu Faraónova, ačkoliv rozkaz ten k správnému nemohl vésti

Verse 98 — Surah Hud 11:98

A půjde Faraón v čele lidu svého v den zmrtvýchvstání a dovede je k místu, kde napojí je ohněm - a jak hnusné je napajedlo, z něhož píti budou

Verse 99 — Surah Hud 11:99

A byli prokletím pronásledováni na tomto světě a budou tak i v den zmrtvýchvstání - jak hnusný je dar, jenž bude jim darován

Verse 100 — Surah Hud 11:100

A toto je část zvěstí o městech, které ti vyprávíme: některá z nich ještě stojí, jiná však byla smetena

Verse 101 — Surah Hud 11:101

My neukřivdili jsme obyvatelům jejich, nýbrž oni sami sobě ukřivdili, a nebyla jim k ničemu božstva jejich, jež vedle Boha vzývali, když naplnil se rozkaz Pána tvého, ba naopak, pouze zkázu jejich rozmnožila

Verse 102 — Surah Hud 11:102

Takový je zásah Pána tvého, když města zasahuje, jež nespravedlivá jsou. A zásah Jeho věru bolestný je a prudký

Verse 103 — Surah Hud 11:103

A zajisté je v tom znamení pro toho, kdo bojí se trestu dne posledního; a to bude den, v němž lidé budou shromážděni, a bude to den, v němž všichni budou přítomni

Verse 104 — Surah Hud 11:104

Námi pouze do lhůty stanovené odložený

Verse 105 — Surah Hud 11:105

A v den, až se dostaví, nepromluví duše žádná bez Jeho svolení a budou mezi nimi nešťastní i blažení

Verse 106 — Surah Hud 11:106

Pokud se týká nešťastníků, ti do ohně přijdou a v něm bude pro ně jen sténání a úpěni

Verse 107 — Surah Hud 11:107

a zůstanou tam navěky, dokud nebesa a země budou trvat a dokud Pán tvůj nebude chtít jinak; a Pán tvůj je věru vykonavatelem toho, co si přeje

Verse 108 — Surah Hud 11:108

Pokud se týká blažených, ti do zahrad se dostanou a nesmrtelní tam zůstanou, dokud nebesa a země budou trvat a dokud Pán tvůj nebude chtít jinak a to dar bude nezkrácený

Verse 109 — Surah Hud 11:109

A nepochybuj nikterak ohledně toho, co lidé tito uctívají: vždyť uctívají jen to, co před nimi již otcové jejich uctívali. A My dáme jim podíl jejich přesně, bez zkrácení

Verse 110 — Surah Hud 11:110

A zajisté jsme již kdysi dali Mojžíšovi Písmo a vznikly o něm spory; a kdyby nebylo slova, jež předtím již přišlo od Pána tvého, bylo by mezi nimi již rozhodnuto. A oni stále o něm vážně pochybují

Verse 111 — Surah Hud 11:111

Pán tvůj pak zajisté přesně každému za skutky jeho odplatí a On dobře je zpraven o tom, co dělají

Verse 112 — Surah Hud 11:112

Jdi přímo tak, jak přikázáno ti bylo, a taktéž nechť činí ti, kdož s tebou k Bohu se obrátili! A nebuďte vzpurní, vždyť On jasně zří vše, co konáte

Verse 113 — Surah Hud 11:113

Neopírejte se o ty, kdož nespravedliví jsou, aby vás nepohladil oheň pekelný. A nemáte kromě Boha ochránců žádných a jinou pomoc nedostanete

Verse 114 — Surah Hud 11:114

Konej modlitbu na obou koncích dne i v nočních hodinách, blízkých k ránu a večeru! A dobré skutky věru rozptylují špatné - a toto je připomenutí pro ty, kdož Boha vzpomínají

Verse 115 — Surah Hud 11:115

Buď neochvějný, neboť Bůh nedopustí, aby ztratila se odměna těch, kdož dobré konají

Verse 116 — Surah Hud 11:116

Proč bylo mezi pokoleními předešlými tak málo těch, kdož byli poctiví a bránili šíření pohoršení na zemi? A ty jsme zachránili. Zatímco nespravedliví následovali to, čeho se jim dostalo z přepychu, a stali se hříšníky

Verse 117 — Surah Hud 11:117

Pán tvůj pak není takový, aby zničil města ona nespravedlivě, zatímco obyvatelé jejich skutky zbožné konali

Verse 118 — Surah Hud 11:118

Kdyby Pán tvůj chtěl, byl by věru učinil lidstvo národem jediným, avšak oni stále jsou ve sporech

Verse 119 — Surah Hud 11:119

kromě těch, nad nimiž se Pán tvůj slitoval; a kvůli tomu je stvořil. Nechť tedy splní se slovo Pána tvého: "Já věru peklo džiny i lidmi společně naplním

Verse 120 — Surah Hud 11:120

A vyprávíme ti toto vše ze zvěstí o poslech, abychom tím povzbudili srdce tvé a aby s tím k tobě přišla pravda i varování a připomenutí věřícím

Verse 121 — Surah Hud 11:121

Rci těm, kdož nevěří: "Jednejte podle stanoviska svého, my také podle svého budeme jednat

Verse 122 — Surah Hud 11:122

Vyčkávejte a my také budeme vyčkávat

Verse 123 — Surah Hud 11:123

A Bohu náleží nepoznatelné na nebesích i na zemi a k Němu se vrací rozkazy všechny. Uctívej Jej tedy a na Něj spoléhej - a není Pánu tvému lhostejné to, co děláte